Papírové rakve zřejmě skončí, Šlechtová ve sněmovně prosadila přísnější pravidla v pohřebnictví

ČTK ČTK
Aktualizováno 28. 4. 2017 10:43
Poslanci schválili novelu, která zpřísňuje podmínky v pohřebnictví. Zakázány budou například papírové rakve a pracovníci budou muset skládat zkoušku a mít potřebnou praxi. Novela vymezuje i postihy. Fyzická osoba bude moci dostat za přestupky pokutu až 100 tisíc korun, právnická až 500 tisíc korun.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Praha - Noví podnikatelé v pohřebnictví zřejmě budou muset skládat zkoušku a mít praxi v oboru, zakážou se nejlevnější papírové rakve. Zpřísnění podmínek přinese vládní novela, kterou schválila sněmovna. Předlohu, která také posílí kontrolu v oboru a upraví sankce za prohřešky, nyní dostanou k posouzení senátoři.

"Chceme zlepšit celé prostředí v oblasti pohřebnictví," zdůraznila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). Dolní komora nepodpořila v souladu s jejími stanovisky žádnou individuální poslaneckou iniciativu. Nebyla tak schválena například ani úprava Milady Halíkové (KSČM) o tom, že jeden pohřební vůz by mohl přepravovat pozůstatky nejvýše čtyř lidí, byť ji podpořil výbor pro veřejnou správu.

Plénum podpořilo za souhlasu Šlechtové jen vesměs technické změny navržené výborem. Jedna z nich se týká požadavku, aby provozovatelé pohřebních služeb měli zvláštní místnost pro případnou úpravu zesnulých, do níž by měli přístup pozůstalí. Na její zřízení by dostali dva roky času.

Zatímco nyní stačí pro vstup do podnikání víkendový kurz, po účinnosti vládní novely to bude teoretická i praktická zkouška. Uchazeč se základním vzděláním by měl mít minimálně desetiletou praxi, středoškolák pětiletou. Zkoušet bude osoba autorizovaná ministerstvem pro místní rozvoj na dobu pěti let. Ministerstvo bude podle novely nejvyšším kontrolním orgánem v oboru, zvýší se pravomoci krajů a živnostenských úřadů. Kontrolovat budou moci také krajské hygienické stanice.

Novela vymezuje i postihy. Fyzická osoba bude moci dostat za přestupky pokutu až 100 tisíc korun, právnická až 500 tisíc korun. V některých případech se předpokládá i odebrání koncese. Například pokud někdo přechodně uloží tělo zemřelého mimo prostor márnice, půjde o hanobení lidských pozůstatků, které může být kvalifikováno i jako trestný čin výtržnictví.

Pohřební služby budou muset podle vládní novely vydávat podrobné faktury. Předloha míří také na komerční výstavy o lidském těle. Bude se jich týkat ustanovení, podle něhož nebude možné vystavovat tělo zemřelého bez jeho souhlasu. Změna se má týkat také pohřbívání mrtvě narozených dětí do 500 gramů. Nyní se pokládají za odpad. Nově by rodiče mohli rozhodnout o pohřbení ostatků, na rozmyšlenou by měli čtyři dny.

Sněmovna neschválila zamítnutí celé novely, které požadoval Josef Šenfeld (KSČM). Poslanec tvrdí, že předloha nebyla dostatečně projednána s odbornou veřejností a pravděpodobně může zdražit pohřby. Ministerstvo pro místní rozvoj přitom připouští růst cen jen u takzvaných sociálních pohřbů, které vypravují obce například bezdomovcům a lidem bez dědiců. Hradí je stát.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 44 minutami

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy