Soud potvrdil podmínku pro muže, který na Facebooku posílal prvňáky do plynu

ČTK ČTK
1. 10. 2020 16:09
Podmíněný trest pro autora nenávistného komentáře na sociální síti pod fotografií prvňáků teplické základní školy platí. Krajský soud v Ústí nad Labem ve čtvrtek zamítl odvolání Vítězslava Kroupy, kterého teplický okresní soud napodruhé za nenávistný projev na Facebooku potrestal podmíněným trestem vězení 16 měsíců s odkladem na tři roky. Rozsudek je pravomocný, lze proti němu podat jen dovolání.
Screenshot facebookové stránky, která sdílela fotografii prvňáčků.
Screenshot facebookové stránky, která sdílela fotografii prvňáčků. | Foto: HateFree

"Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a odvolání neshledal důvodným," uvedl soudce Tomáš Plha. "Není sporu o tom, že je tu svoboda projevu ústavně zaručena, není však bezbřehá, nelze jí zneužívat a využívat k extrémním projevům, jako to bylo v případě obžalovaného," řekl.

Do zmíněné první třídy v Základní škole Plynárenská chodily převážně romské a arabské děti. Nenávistný komentář na sociální síti pod jejich třídní fotografií Kroupa zveřejnil v roce 2017. Okresní soud v Teplicích jej před rokem zprostil viny s tím, že se neprokázalo, že skutek spáchal. Odvolací soud rozsudek zrušil a vrátil případ do Teplic. Se všemi pokyny krajského soudu se teplický soud podle Plhy vypořádal. Odsuzující rozsudek vynesl teplický soud v polovině července.

Kroupa podle soudu komentoval třídní snímek prvňáčků větami: "Ještěže jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí." Podle soudkyně teplického soudu Lucie Yakut bylo prokázáno, že profil na sociální síti, na kterém komentáře vyšly, patří Kroupovi.

Autor komentáře zveřejňoval i fotografie Hitlera

Kroupa byl odsouzen za projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka a přečin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Hrozilo mu vězení od šesti měsíců do tří let za tento čin a za to, že na sociální síti zveřejnil fotografie Adolfa Hitlera, Hermana Göringa a říšské orlice s hákovým křížem.

Soudkyně teplického okresního soudu uvedla, že polehčující okolností je doba, jaká od skutku uplynula. Nepovažuje ho však za humor. "V žádném případě nebylo možno dospět k závěru, že komentář by byl byť zcela nevhodným vtipem či žertem ze strany obžalovaného, rozhodně se nejednalo o humor," uvedla soudkyně.

Odvolací soud si podle Plhy také nemyslí, že komentář lze vnímat jako žertovné umělecké dílo, jak bylo uvedeno v odvolání. "Obsah komentáře odkazuje na řešení ve formě vyvražďování v plynových komorách, odkaz na takovýto postup je nutné vyhodnotit jako projev nenávisti a její podněcování," uvedl Plha.

Obhájce Michael Mann navrhoval jako dodatečný důkaz znalecký posudek z oboru jazykověda. Odvolací soud to zamítl jako nadbytečné. "O vině obžalovaného nelze mít žádných pochybností," uvedl soudce. Druh trestu podle něj odpovídá povaze a závažnosti trestného činu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy