Vyvracíme mýty o Šumavě, tvrdí vědci. Tvrdí, že kůrovec zničil mnohem méně stromů

Obrazem: Šumava se začíná zelenat. Podívejte se, jak se lesy obnovují bez zásahu lidí
Pravá moréna Plešného jezera v roce 2006.
Pravá moréna Plešného jezera v roce 2009.
Pravá moréna Plešného jezera v roce 2012.
Pravá moréna Plešného jezera v roce 2016.
Foto: Facebook NP Šumava
ČTK ČTK
5. 9. 2019 14:12
Platforma Vědci pro Šumavu tvrdí, že kůrovec po vyhlášení bezzásahovosti na Šumavě v roce 2007 zlikvidoval v dalších pěti letech jen 6700 hektarů stromů (rozloha cca 45 fotbalových hřišť). Vědci tak odmítli frekventované tvrzení, že lýkožrout zničil 20 tisíc hektarů lesa. V otevřeném dopise vyvracejí celkem 12 údajných mýtů o Šumavě a hájí nulové zásahy do území národního parku.

"Ponechání lesů spontánnímu vývoji nepředstavuje pro lesní ekosystémy žádnou katastrofu. Lesy žily samy, bez zásahu a 'pomoci' člověka miliony let, a jistě se bez lidské intervence obejdou i v budoucnu," píše se v otevřeném dopise adresovanému jihočeské hejtmance Ivaně Stráské (ČSSD).

Platforma sdružuje přes 20 akademiků z různých přírodovědeckých i dalších vysokých škol a jiných institucí.

"Oněch mytických 20 tisíc hektarů je prostě rozloha ploch, kde na leteckém snímku najdeme mrtvé stromy, což znamená souše nebo holiny po kácení. Vše buď s přirozenou obnovou nebo po umělé výsadbě. Připisovat vše pouze kůrovci či zvýšení rozlohy bezzásahových ploch v roce 2007, když jsou zde počítány mrtvé stromy již od roku 1991 a všechny stromy vyvrácené větrem, je mediální manipulací," uvedli za platformu vědci Jakub Hruška a Pavel Kindlmann.

V roce 2007 zasáhl Českou republiku orkán Kyrill. Na Šumavě polámal statisíce stromů a ministerstvo životního prostředí tehdy rozhodlo, že na některých místech národního parku ponechá lesy samovolné obnově. Následně se zvýšil výskyt kůrovce, který se rozmnožil v polámaných stromech.

Vědci se v dopise zabývají také tím, zda mohou nízké stromky plnit funkci vzrostlého lesa, jestli kvůli kůrovci hrozí, že ze Šumavy bude poušť, nebo zda je nutné místo smrků na Šumavě sázet listnaté stromy.

Opačné stanovisko lesníka Štrobla

Jihočeské hejtmance poslal otevřený dopis rovněž lesník Jan Štrobl, který zastává opačná stanoviska. Domnívá se, že kůrovec po roce 2007, kdy byla vyhlášena bezzásahovost, do roku 2011 zničil 15 tisíc hektarů lesa.

Někteří politici i lesníci také tvrdí, že lýkožrout se ze Šumavy přesunul jinam. Podle nich tak vznikla současná kůrovcová kalamita, která zasahuje hospodářské lesy.

"To je mnohokrát opakovaný mýtus a faktický nesmysl. V každém smrkovém porostu kdekoliv v ČR žije lýkožrout smrkový. Je jen na lesním hospodáři a povětrnostních podmínkách, jakou šanci bude mít kůrovec pro nárůst své populace. Lýkožrout může efektivně ohrozit lesní porosty vzdálené od ohniska výskytu maximálně stovky metrů," tvrdí platforma.

Štrobl se naopak domnívá, že bezzásahovost pomáhá rychlému šíření kůrovce. "Proti kalamitním škůdcům neumíme účinně zasahovat, místo toho provádíme jen populistická, zbytečná a hloupá opatření," uvedl.

Kůrovec se jednou sám zastaví, má svoje limity. V nejbližších několika letech ale čeká smrk značná devastace, předpovídá profesor ekologie. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy