S blížícím se summitem NATO v Turecku roste napětí, jestli na toto zásadní mezinárodní jednání vláda Andreje Babiše „pustí“ prezidenta Petra Pavla, který naznačuje, že by se jinak obrátil na Ústavní soud. Jak by tento soud rozhodl, není jasné, leccos ale naznačila bývalá členka Ústavního soudu Ivana Janů. Ta zároveň vzpomněla i exprezidenta Miloše Zemana.
Ivanu Janů jmenoval ústavní soudkyní ještě prezident Václav Havel. Zároveň se podílela v roce 1992 na vzniku české ústavy a byla i místopředsedkyní Ústavního soudu. O postavení prezidenta v ústavě toho ví tedy hodně a dokáže i porovnat politiky, kteří tento post zastávali a zastávají.
Z toho důvodu promluvila o prezidentech Miloši Zemanovi a Petru Pavlovi v souvislosti s debatami, které se vedou v posledních týdnech o tom, jestli má Pavel právo reprezentovat Česko při důležitém jednání NATO v Turecku, nebo jestli ho vláda může nechat doma.
„Teď jsme svědky toho, že silný prezident, který má úplně nejsilnější mandát, zápasí s vládou o to, co může a nemůže. Myslím si, že může víc, než se zdá,“ míní Ivana Janů, která na toto téma promluvila o víkendu na Světu knihy v Praze. Stalo se tak v debatě, která se týkala především nové knihy Karla Hvížďaly, který v ní vedl rozhovor s bývalým předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským (ten ale debatě přítomný nebyl).
Janů dala jasně najevo, co si o Pavlově účasti myslí, když kritizovala vládu Andreje Babiše, který společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou nechce Pavla na summitu.
„Prezidenta, který má silný mandát, nechtějí pustit na summit, kde on je expertem, protože tam byl mužem číslo dvě. To je nepochopitelné pro demokracii a tuto zemi. Ale i pro nás všechny. Protože my víme, že by nás dobře zastupoval,“ prohlásila bývalá soudkyně, která zmínkou muži číslo měla na mysli to, že Petr Pavel v letech 2015 až 2018 zastával post předsedy Vojenského výboru NATO, jenž představuje po generálním tajemníkovi druhý nejvyšší post Severoatlantické aliance.
Prezident Zeman si dovolil mnohem víc
Bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu zároveň připomněla, že Miloš Zeman si jako prezident v roce 2013 dovolil mnohem víc, než je třeba cesta na zmiňovaný summit. Popsala situaci, když po pádu vlády premiéra za ODS Petra Nečase občanští demokraté měli ve sněmovně většinu a Zemanovi navrhli, aby jmenoval vládu v čele s Miroslavou Němcovou – což on odmítl.
„Prezident Miloš Zeman bral ústavu na hranu a dovolil si mnohem, mnohem víc věcí a téměř stejná politická garnitura to brala. To si všichni pamatujeme. Udělal úřednickou vládu, ačkoliv měl většinu ve sněmovně, nikdo se moc nebouřil,“ uvedla Janů. Zeman tak měl fakticky svou vlastní vládu, protože do jejího čela jmenoval svého přítele Jiří Rusnoka. Tento kabinet přitom vládl několik měsíců, aniž by měl důvěru Poslanecké sněmovny, což bylo do té doby i po ní nemyslitelné.
S odstupem času, v roce 2023, Zeman přiznal, že chtěl tímto svým postupem nastolit v Česku prezidentský systém nebo se k němu alespoň přiblížit. „Já vyznávám názor, že přímou volbou prezidenta je zapotřebí legální ústavní cestou rozšířit jeho kompetence,“ uvedl v rozhovoru pro CNN Prima News, kde argumentoval tím, že prezident má díky milionům hlasů občanů silnější mandát než předcházející prezidenti „jen“ s podporou poslanců.
Paradoxní je, že zatímco Andrej Babiš a celá řada dnes vládnoucích politiků v minulosti prezidenta Zemana v jeho „mocenských choutkách“ plně podporovala, v případě Petra Pavla chtějí jeho postavení oslabit. Pavel proto naznačil, že zvažuje kompetenční žalobu, aby Ústavní soud jasně řekl, co prezident podle ústavy může a nemůže – včetně cesty na summit NATO.
Prezidentova žaloba by měla smysl
Exsoudkyně Janů na přímou otázku, jak by ona rozhodovala, kdyby ještě na Ústavním soudu byla, opověděla, že toto jí nepřísluší komentovat, protože tam už nepracuje. Dala ale jasně najevo, že věří ve schopnost soudu toto posoudit. A zdaleka nejen zmiňovanou cestu na summit NATO.
„Myslím si, že Ústavní soud to klidně vyloží,“ řekla s tím, že ústava byla psána na trochu jinou roli prezidenta, protože nepočítala s jeho přímou volbou občany. „Ústava je interpretovatelná. Ústavní soud to může hodně uklidnit,“ prohlásila s tím, že kompetenční žaloba by měla smysl. A podle ní i proto, že by Ústavní soud nerozhodoval jen o cestě na summit. Mimochodem, ve veřejném prostoru zaznívá, že by do červencového summitu už Ústavní soud nestihl rozhodnout.
„Samozřejmě,“ odpověděla na otázku, jestli by tedy měla žaloba smysl pro budoucí postavení a činnost prezidentů. „Ten soud by rozhodl systémově, mluvil by o roli prezidenta v rámci ústavy po přímé volbě. Oni by neříkali má jet na summit, nemá jet na summit, oni by to pojali ústavně, obecně, v rámci základního zákona,“ vysvětlovala Ivana Janů.
Podle ní postavení prezidentů v ústavě rozhodně zesílilo kvůli už zmiňované přímé volbě. Zatímco prezidenty Václava Havla a Václava Klause volili poslanci, prezidenta Miloše Zemana v roce 2013 a 2018 a prezidenta Petra Pavla v roce 2023 už volili přímo lidé.
Mimochodem, s iniciativou na přímou volbu prezidenta přišli lidé kolem Zemana, který při první kandidatuře odešel z volby poslanci s těžkou porážkou. Když ho později jeho příznivci chtěli na Hrad dostat, věděli, že přes poslance to nepůjde, a tak začali organizovat kampaň za přímou volbu prezidentů.
Někteří výrazní poslanci své hlasování pro přímou volbu označili za největší politickou chybu. Třeba expředseda KDU-ČSL a TOP 09 Miroslav Kalousek takovou lítost projevil a argumentoval tím, že posílení prezidenta vytváří nebezpečné napětí mezi hlavou státu a vládou.
Politická šikana: V čem Babiš škodí a jak se srocují kritici sudetských Němců
Sdílet
Nejnovější videa
