Nechte děti u počítačových her, radí čeští vědci. Naučí je technologie lépe než škola

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
11. 9. 2019 19:59
Článků a studií o tom, jak děti a adolescenti neustále jen bez užitku koukají do počítačů a telefonů, je ve veřejném prostoru spousta. Odborníci z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ale nyní představili studii, podle níž je to až příliš krátkozraký odsudek. Aktuálně.cz je zpovídalo, z čeho jejich odlišný pohled na život teenagerů před zářící obrazovkou pramení.
Vědci nevyzývají k dlouhému vysedávání dětí u počítače. Jen říkají, že hraní počítačových her naučí digitálním dovednostem.
Vědci nevyzývají k dlouhému vysedávání dětí u počítače. Jen říkají, že hraní počítačových her naučí digitálním dovednostem. | Foto: Shutterstock.com

Čím dříve děti s používáním informačních technologií začnou, tím lépe pak v patnácti letech hodnotí svoji schopnost ovládat počítače a také technologie více zapojují do svého života. Tak zní jeden ze závěrů výzkumníků pod vedením Jiřího Zounka a Libora Juhaňáka.

"Nejsme schopni říct, že by pro rozvoj digitálních kompetencí byl lepší například tablet oproti chytrému telefonu. Domníváme se však, že důležitější než konkrétní technologické prostředky je spíš charakter činností a aktivit, které děti a žáci s technologiemi provádí," podotýká Libor Juhaňák a dodává, že v dnešní době již děti často upřednostňují využívání chytrého telefonu oproti počítači.

"Jedním z důvodů, který se v našem výzkumu objevuje, je vysvětlení, že zatímco počítač je v některých rodinách společný pro více členů, tak chytrý telefon je 'skutečně jejich', a tudíž jej mohou využívat svým vlastním způsobem."

V brněnské studii se píše, že děti, které začaly počítačové technologie používat do pěti let věku, vykazují pak v patnácti letech statisticky významně vyšší míru vnímané kompetence a autonomie v jejich užívání. 

"Pro děti, které začnou používat počítač či obecně technologie v raném věku, se technologie stanou přirozenější součástí života. V pozdějším věku je tak obecně více využívají, mají o technologie větší zájem a technologie celkově sehrávají větší roli v jejich každodenním životě a sociálních interakcích," popisuje Juhaňák.

Podle něj to nutně nemusí znamenat vysedávání dětí celý den u počítače či držení mobilu celý den v ruce, ale třeba schopnost využívat tyto technologie ve svém životě lépe či efektivněji.

Čas strávený doma u počítače je lepší než hodina IT ve škole

Vědci z Masarykovy univerzity rovněž zjistili, že pro rozvoj digitálních kompetencí je důležitější domácí prostředí a využívání technologií ve volném čase než v prostředí školy. Zjednodušeně řečeno, že více žákovi v rozvoji digitální gramotnosti pomůže příjemně strávený čas doma s počítačovou hrou než hodina informatiky ve škole.

"Tím však nechceme říct, že by role technologií ve škole měla být opomíjena. Ostatně výzkumy ukazují, že škola může v tomto kontextu sehrávat zcela zásadní roli například u žáků z rodin s nízkým socioekonomickým statusem či jinak sociálně znevýhodněných. Zároveň některé výzkumy ukazují, že i samotní rodiče věnují využívání technologií jejich dětmi více pozornosti v okamžiku, kdy toto téma akcentuje i škola a kdy jsou digitální technologie více integrovány do výuky, do domácích úkolů pro žáky a podobně," vysvětluje Jiří Zounek.

Jde podle něj hlavně o to, jakým způsobem jsou technologie ve škole využívány. Pokud se například ve škole učí napsat text ve Wordu či čísla do excelové tabulky, může to být pro život užitečná znalost, ale nemusí to žáka příliš motivovat k rozvíjení svých digitálních kompetencí ve srovnání se situací, kdy je zaujme nějaká počítačová hra. "A to už nemluvíme o tom, že při hraní některých her se rozvíjí i jiné kompetence, například jazykové, konkrétně třeba angličtina. V některých hrách musí totiž hráči komunikovat a spolupracovat se spoluhráči z jiných zemí," dodává Zounek.

Neříkáme, že děti mají vysedávat u počítačů

Vědci rovněž zdůrazňují, jak důležitá je kromě vhodné hry i volnost v experimentování. V domácím prostředí totiž děti mohou mít prostor samy se rozhodovat, jak technologie využívat, zkoušet si různé věci, postupovat metodou pokusu a omylu. To vše se zdá být pozitivní pro jejich učení.

Naopak ve škole je obvykle využívání technologií ve výuce řízeno, případně může souviset i s hodnocením, což může omezovat učení se novým či kreativním způsobům, jak technologie využívat. Žák se zkrátka obává špatné známky, a tak raději moc neexperimentuje a postupuje přesně podle zadání.

Neobávají se však experti z Ústavu pedagogických věd, že si veřejnost poselství jejich výzkumu vyloží tak, že když nechají vysedávat děti u počítače a hrát hry, přispívají k jeho digitální gramotnosti, a tudíž pro ně dělají to nejlepší?

"Ano, tuto obavu skutečně máme, a proto se snažíme vysvětlovat, že tak tomu samozřejmě není. Naopak rozhodně doporučujeme, aby rodiče věnovali velkou pozornost tomu, jak a za jakými účely jejich děti technologie používají. Jsou s tím totiž nepochybně spojena i rizika od nadměrného využívání, či dokonce závislosti na počítačových hrách až po rizikové chování na sociálních sítích či různé zdravotní problémy," upozorňuje Libor Juhaňák.

Rodiče by podle něj měli alespoň v základu monitorovat činnost svých potomků ve virtuálním světě a v případě potřeby situaci řešit. "Důležité jsou rovněž i vyvážení a rozmanitost domácích aktivit," dodává.

Jak získali data pro výzkum

Brněnští vědci provedli analýzu dat z 21 evropských zemí sesbíraných v rámci výzkumu PISA, tedy mezinárodního měření výsledků školního vzdělávání. Adolescenti v něm kromě matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti vyplňují i údaje o tom, jak pracují s informačními technologiemi, kdy s nimi začali, kde je nejčastěji používají a jak zdatní se cítí v jejich používání.

Navíc pak brněnští vědci nechali patnáctileté teenagery z nejrůzněji situovaných rodin psát jakýsi deník, v němž celý týden stručně zaznamenávali činnosti během dne a činnosti s digitálními technologiemi. Snažili se komplexně prozkoumat a popsat různé způsoby, jakými vstupují digitální technologie do každodenního života a učení žáků, a to v různých kontextech a v různých prostředích.

Děti učí rodiče i prarodiče

Pakliže se odborníci na vzdělávání shodují, že vzdělanostní aspirace českých dětí silně ovlivňuje vzdělání jejich rodičů a že je pro potomky z méně vzdělaných rodin velice obtížné dosáhnout vyššího vzdělání, u digitální gramotnosti to neplatí. V této oblasti podle slov brněnských výzkumníků naopak děti rodiče velmi často překonávají, a dokonce jsou v rodině vnímány jako experti na danou problematiku.

"Často se stává, že dospělí se učí používat technologie od svých dětí. Podobný může být vztah i mezi prarodiči a vnoučaty," říká Jiří Zounek a dodává, že takové mezigenerační učení může pomoci stmelit rodinu. Čili v důsledku jde o další pozitivní efekt hraní her - syn či vnuk je sice pár hodin denně zavřený v pokojíčku u počítače nebo mobilu, ale díky tomu může načerpat znalosti pro maminku či babičku, jak na moderní technologie. Jejich předávání pak může fungovat jako most mezi generacemi…

Žáci zastiňují v IT znalostech učitele

Na jaro 2020 jejich tým připravuje výsledky další studie o digitální gramotnosti. Ta například potvrdila, že škola přispívá k rozvoji digitální gramotnosti skutečně jen minimálně, což ostatně potvrzují i data České školní inspekce ze studie o informační gramotnosti na základních a středních školách z roku 2018 - velké mezery se našly jak ve vybavenosti škol digitálními technologiemi, tak i v jejich znalosti a aplikování do výuky ze strany učitelů.

Jak ale Jiří Zounek připomíná, přesto čeští žáci osmých ročníků základních škol a tomu odpovídajících ročníků víceletých gymnázií dosáhli v mezinárodním testování počítačové a informační gramotnosti nejlepšího výsledku ze všech srovnávaných zemí. "To bylo pro mnohé poměrně velkým překvapením, zvláště pak při vědomí toho, že ve stejném šetření zaujímali čeští učitelé k technologiím výrazně kritičtější přístup ve srovnání s mezinárodním průměrem," doplňuje.

Tento výzkum nicméně proběhl v roce 2013 a jeho dalšího kola v roce 2018 se již Česko neúčastnilo. Stejně jako dalších důležitých mezinárodních šetření, což většina odborníků na vzdělávání považuje za obrovskou škodu. Ztrácí se kontinuita dat z minulých let a Češi také ztrácí důležitou zpětnou vazbu, jak na tom jsou v porovnání se světem.

Video: Fortnite? Viděl jsem desítky závislých dětí, hra je návyková jako heroin, říká Expert

Na Fortnite vzniká závislost snáze než na jiných hrách, hra je rychlá a snadno dostupná, viděl jsem desítky závislých dětí, přivedou je vždy rodiče | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Vlak u Nymburka srazil člověka. Železniční provoz je omezen

Osobní vlak ve čtvrtek ráno srazil na železniční trati mezi Nymburkem a Poděbrady člověka. Provoz vlaků v uvedeném úseku byl zhruba hodinu zastaven, od 6:30 jezdí vlaky po jedné koleji. Na webu to uvedly České dráhy. Za místem nehody ale mohou vlaky nabírat zpoždění mezi deseti až 20 minutami. Nehoda se stala před 05:30 a omezení se dotklo dálkových i regionálních vlaků.

Další zprávy