reklama
 
 

Po těžké nemoci zemřel kardinál Vlk. Dobojoval svůj zápas za svobodu a toleranci, napsal Duka

AKTUALIZOVÁNO 18. 3. 2017
Miloslav Vlk v posledních měsících trpěl rakovinou plic s metastázemi do kostí. Letos v květnu by mu bylo 85 let.
Hlavní zprávy

Praha - Kardinál Miloslav Vlk podlehl rakovině plic. Na svém facebookovém účtu o tom informoval kardinál Dominik Duka. Vlk v posledních měsících trpěl rakovinou plic s metastázemi do kostí.

Zdravotní problémy - zejména s klouby a ramenem - se u kardinála Vlka začaly projevovat zhruba na jaře loňského roku. O Vánocích se jeho stav zhoršil natolik, že musel být na několik dní hospitalizován. Letos po Novém roce mu lékaři diagnostikovali rakovinu.

Vlk podstupoval chemoterapii v jedné z pražských nemocnic. Koncem ledna s ním telefonicky hovořil papež František a ujistil ho, že se bude modlit za jeho zdraví.

"Po těžké nemoci dobojoval svůj celoživotní zápas za lidskou svobodu a toleranci. Mílo, budeš mi lidsky i duchovně chybět," napsal Duka na Facebooku v sobotu dopoledne.

"Se smutkem v srdci se modlím za duši zemřelého kardinála Vlka," napsal dál Duka. Pražské arcibiskupství vyzvalo věřící k modlitbě za spásu duše zesnulého kardinála.

Ještě na podzim se kardinál Vlk ozval se značnou kritikou, kterou mířil na Hrad a prezidenta Miloše Zemana, který odmítl vyznamenat přeživšího holokaustu Jiřího Brady. Vlk tehdy odmítl jít na Hrad na slavnostní předávání vyznamenání 28. října.

Miloslav Vlk se narodil se 17. května 1932 v Líšnici na Písecku. Jeho život prošel řadou zvratů. V roce 1968 byl vysvěcen na kněze. Po deseti letech mu ale komunisté odebrali tehdy požadovaný státní souhlas k výkonu kněžského povolání. Vlk pak sloužil mše tajně v malých skupinách věřících. Ač vzděláním historik, archivář a teolog, byl z politických důvodů nucen živit umýváním oken.

Na podzim 1978 odebraly státní úřady Vlkovi tehdy povinný souhlas k výkonu duchovní činnosti, takže začal pracovat v pražské úklidové službě. Mše sloužil tajně. Až v roce 1986 mohl znovu uplatnit svou odbornost, když nastoupil jako archivář do Státní banky československé. Státní souhlas mu byl vrácen až v lednu 1989, kdy se stal farářem v západních Čechách.

Zásadní změna v životě Miloslava Vlka nastala po listopadu 1989. Již v únoru 1990 ho papež jmenoval českobudějovickým biskupem, o rok později se stal 35. pražským arcibiskupem a hlavou českých katolíků. A v říjnu 1994 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem.

V dubnu 1993 byl také jako první Východoevropan zvolen do čela Rady evropských biskupských konferencí, kterou vedl až do dubna 2001.

Poté, co papež Benedikt XVI. v únoru 2010 jmenoval arcibiskupem Dominika Duku, stal se Vlk dočasným administrátorem pražské arcidiecéze a emeritním arcibiskupem pražským.

V rámci snah o spolupráci křesťanských církví v ČR stanul Vlk v roce 1993 v čele komise zabývající se dílem a osobností Jana Husa. Přispěl tak k tomu, že Jan Pavel II. v roce 1999 vyjádřil lítost nad Husovou smrtí a přiznal mu místo mezi reformátory církve.

V úřadu pražského arcibiskupa přivítal v ČR dvakrát papeže Jana Pavla II. v letech 1995 a 1997, a také Benedikta XVI. v roce 2009. Jeho volbě byl Vlk v dubnu 2005 ve Vatikánu přítomen jako jediný český církevní hodnostář.

Na začátku 90. let minulého století byl jmenován biskupem v Českých Budějovicích, poté se na jaře 1991 po rezignaci Františka Tomáška stal hlavou českých katolíků. Od října 1994 byl kardinálem. Úřadu pražského arcibiskupa se ujal 1. června 1991, jeho rezignaci přijal papež Benedikt XVI. v únoru 2010 a v pořadí 36. pražským arcibiskupem jmenoval Duku.

Dukovi kondoloval i papež

Soustrastný telegram k Vlkově úmrtí poslal kardinálu Dukovi i papež František. Informoval o tom vatikánský list L'Osservatore Romano. Papež vyzdvihuje Vlkovu plodnou a rozmanitou apoštolskou činnost i v obtížném období perzekucí proti církvi.

Rádio Vatikán o Vlkovi hovoří jako o jedné z nejdůležitějších církevních osobností střední Evropy. Připomíná, že v Praze třikrát přijímal papeže, v roce 1995 a 1997 Jana Pavla II. a 2009 Benedikta XVI. Obsáhle cituje z telegramu papeže Františka, který v něm Vlka označuje za horlivého a velkorysého pastýře.

Lítost nad Vlkovým úmrtím vyjádřila i krajanské organizace Ackermannova obec, která kardinálovi udělila v roce 2006 svou medaili usmíření.

Francouzská agentura AFP připomíná Vlkovu opoziční činnost před rokem 1989 a zákaz vykonávat kněžskou činnost, které se věnoval tajně. Všímá si, že v letech 1993 až 2001 vedl jako první zástupce z východní Evropy Radu biskupských evropských konferencí a že v roce 2004 vyzval Čechy, aby hlasovali pro vstup do Evropské unie.

Katolický list La Croix přinesl zprávu o Vlkově úmrtí pod titulkem Smrt monsignora Miloslava Vlka, bývalého myče oken, který se stal kardinálem. List se v nekrologu věnuje mimo jiné Vlkovu boji za narovnání vztahu mezi církví a státem v České republice

Německá agentura DPA zdůrazňuje, že Vlk se zasazoval o smíření mezi Čechy a Němci a že v roce 1999 obdržel německý Velký kříž za zásluhy. Všímá si, že Vlk byl i v silně ateistické České republice všestranně respektovanou osobností.

Slovenská média připomínají, že se Vlk jako první biskup z bývalého Československa zastal odvolaného trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka. Bezák byl z úřadu arcibiskupa odvolán bez uvedení konkrétních důvodů v roce 2012. Vlk se také zasadil o Bezákovu soukromou audienci u papeže Františka na jaře 2015, které byl přítomen, připomíná web aktuality.sk.

Atmosféra strachu a nejistoty je ve společnosti velice silná, je potřeba upravovat mezilidské vztahy a vést dialog, říká kardinál Miloslav Vlk. | Video: Martin Veselovský |  25:33

autor: Aktuálně.cz

   
reklama
   
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama