Praha - Dvacet let od sametové revoluce přišel velký zvrat: Na rakovinu se umírá daleko méně než dřív. Počty zemřelých podle statistik vůbec poprvé klesly. I když jen o jedno procento.
Podle údajů Národního onkologického registru zemřelo v Česku na rakovinu nejméně lidí od počátku devadesátých let - 28 tisíc. Obvyklý roční průměr byl doposud téměř 30 tisíc.
"Je to sice jen malý pokles, předpokládáme ale, že se bude počet uzdravených i nadále zvyšovat. V blízké budoucnosti budeme schopni úspěšně léčit také daleko více nádorových onemocnění v pokročilém stadiu," komentoval to přednosta Onkologické kliniky Fakuktní nemocnice Vinohrady Luboš Petruželka.
Zbývá pět procent
Největší propad úmrtí zaznamenali onkologové u rakoviny prsu.
Zatímco ještě před patnácti lety znamenal nález bulky v prsu téměr jistý rozsudek smrti, dnes karcinom přežívá až 95 procent žen, které přijdou v prvním stadiu. Pokud se nádor odhalí ve druhém stadiu, je léčba úspěšná až u 71 žen ze sta. Přitom evropský průměr pro tato raná stadia je podle statistik 79,5 procenta.
U mužů i žen se daří potlačit rakovinné bujení v žaludku. A to díky včasnému rozpoznání nebezpečné bakterie Helikobakter pylori. Lepší systém prevence přispívá ke snížení počtu případů karcinomu děložního čípku.
"Úspěchy slavíme také díky změně klinické praxe. I u raných stadií nádorů se do léčby začala používat radioterapie," dodává David Feltl z Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava
České prvenství
S některými nádory si přesto lékaři stále nevědí rady.
Například s rakovinou slinivky břišní zemře do pěti let devět z deseti pacientů. Pouze 20 procent nově zjištěných nádorů může jít na operaci, která představuje nejúčinnější metodu k potření nemoci. I pak se ale nemoc navrací.
Podobné je to s rakovinou jater, jícnu plic nebo žlučníku.
Jen poloviční šanci na přežití mají také lidé s nádory tlustého střeva a konečníku. Ten přitom trápí zdaleka nejvíc českých onkologických pacientů. Spolu s karcinomem ledvin se v něm Češi dostali dokonce na špici světových žebříčků. Nikde jinde na světě jím netrpí tolik lidí jako právě u nás. Každým rokem "vyroste" dalším 8300 lidem.
"Ještě donedávna u nás chyběla prevence. Celá polovina nádorů se tak k lékařům dostala až v pokročilém stadiu. To už se ale dá lidem jen těžko pomoci," vysvětluje obrovský počet lidí s nádorovým bujením v konečníku šéf České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.
I tady se ale podle Vorlíčka situace mění. A to díky takzvaným screeningovým programům. Lidé nad padesát let se mohou nechat preventivně vyšetřit v několika centrech v každém regionu. Vše je zdarma.
Nejlépe léčí v USA a Kanadě
Obrovský pokrok ovšem neslaví jen Česko. Na zhoubná bujení se umírá méně prakticky ve všech zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Za posledních dvacet let přežije rakovinu o pětinu víc lidí.
"Dvě třetiny pacientů dokonce přežívá déle než pět let. Dramaticky se zlepšila i kvalita života pacienta," uvádí onkologové.
Vůbec nejlépe podle analytiků léčí rakovinu lékaři ve Spojených státech a v Kanadě. Úspěchy slaví díky dobrému systému preventivních prohlídek, při kterých se objeví nádory v těle brzy. Podobně je tomu v Japonsku.
Prevence je dobrá také v Nizozemí, Itálii, Švýcarsku a Německu. "To těmto zemím dává možnost zahájit léčbu nádorového bujení včas a zamezit tak příliš nákladnému léčení pokročilých stadií," říká zpráva OECD. Na takzvané screeningové programy a prevenci vůbec by se tak měly zaměřit všechny země.
V Česku jsou to ovšem zatím pouze tři procenta všech peněz, které se vydají na léčbu rakoviny.
Nádorů bude víc
Kromě dobré zprávy je tu ovšem i jedna horší: Lidí s rakovinou bude celosvětově přibývat. Evropská komise vysvětluje takto: Je to dáno mimo jiné stárnutím populace.
"Lidem, kteří přežijí nádor jeden, se často po určité době objeví další. Obyčejně na jiném místě, kde by ho nikdo nečekal," potvrzuje Ladislav Dušek z Institutu biostatistiky a analýz brněnské univerzity.
Nádor totiž už od začátku vypouští nádorové buňky do těla. I když pacient nemá metastázy, tyto buňky mu kolují v krvi. "Pak stačí, aby cestou kdekoliv, v jakémkoliv orgánu, potkaly zmutovanou buňku a nádorové bujení se spustí znovu," vysvětluje patoložka Petra Kašparová.
Do budoucna se proto lékaři pravděpodobně nebudou zaměřovat jen na léčbu konkrétního nádoru, ale budou léčit tělo celé.
