Po rodinné firmě ministra Tomana zbyl dluh 600 milionů

ČTK ČTK
14. 7. 2013 19:15
Firma Agrotrade skončila v roce 2003 v konkurzu, Tomanovi podnikají dále
Miroslav Toman
Miroslav Toman | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Po firmě Agrotrade, kterou na přelomu tisíciletí vlastnila rodina současného ministra zemědělství Miroslava Tomana, zbyly dluhy ve výši zhruba 600 milionů korun. Uvádí to nové číslo časopisu Respekt, které vyjde v pondělí.

Agrotrade se v listopadu 2001 přejmenovala na Technology Leasing a její akcie v červnu 2003 převzala společnost se sídlem na Kypru Finch Enterprises limited, vyplývá z údajů obchodního rejstříku. V červnu 2003 byl na majetek Technology Leasing vyhlášen konkurz.

Agrotrade rodiny Tomanových podle Respektu získal v začátcích svého podnikání stamilionové úvěry od bank. Nakupoval za ně hlavně podíly v potravinářských podnicích. Zatímco dluhy firmy rostly, většina majetku byla převedena jinam.

Když společnost skončila v konkurzu, zůstaly za ní podle Respektu dluhy ve výši 600 milionů korun. O nejvíc peněz přišla státní Česká konsolidační agentura a Česká spořitelna. Ani jedna z těchto institucí se o nesplacených dluzích nechce bavit a dědictví rodinné firmy Tomanových dnes nezajímá ani politiky, píše časopis. "O tom vůbec nic nevím," řekl Respektu nový ministr Toman.

Na českém trhu působí Tomanových Agrotrade dál, je to ale jiná, později založená společnost. Dluhy nemá skoro žádné, patří jí řada firem jako Xavergen (chov krůt a kuřat), Xaverov (maso a polotovary) nebo Boneco (majonézy).

Právě lidé z firmy Agrotrade poslali prezidentovi Miloši Zemanovi na kampaň asi půl milionu korun, píše Respekt.

 

Právě se děje

před 36 minutami

MOV neuznal volbu Lukašenkova syna do čela olympijského výboru

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) odmítl uznat zvolení Viktora Lukašenka, syna prezidenta Alexandra Lukašenka, šéfem Běloruského olympijského výboru. Oba muže loni v prosinci MOV suspendoval za to, že nezabránili diskriminaci běloruských sportovců kvůli jejich politickým názorům.

Dosavadní viceprezident Viktor Lukašenko byl v únoru zvolen do čela národního olympijského výboru místo svého otce, který ho vedl 24 let. Od opětovného znovuzvolení Alexandra Lukašenka do prezidentské funkce loni v srpnu zmítá Běloruskem chaos. Kritici autoritářského vůdce tvrdí, že volby byly zmanipulované, a protesty proti Lukašenkovi jsou násilně potlačovány.

K protestům se připojilo i více než 1500 sportovců, kteří v otevřeném dopise požadovali spravedlivé volby a konec násilí při pokojných demonstracích. Lukašenko je následně označil za zrádce.

MOV v prosinci konstatoval, že vedení Běloruského olympijského výboru "dostatečně nehájí běloruské sportovce před politickou diskriminací v rámci národního olympijského výboru, sportovních federací či celého sportovního hnutí." Dnes doplnil, že nové volby "tyto obavy plně nerozptýlily."

Oba Lukašenkové mají od MOV zákaz účasti na olympijských hrách v Tokiu stejně jako třetí běloruský sportovní funkcionář Dmitrij Baskov. Šéf národní hokejové federace je spojován s násilným útokem na aktivistu Romana Bondarenka, jenž nepřežil zranění hlavy. Baskov byl zvolen do vedení olympijského výboru a ani tuto volbu MOV neuznal.

Bělorusko má také od prosince zmrazené veškeré platby od MOV a v lednu mu Mezinárodní hokejová federace IIHF odebrala spolupořadatelství letošního mistrovství světa.

Zdroj: ČTK
Další zprávy