Po profesorech Zeman "posoudí" a jmenuje 15 rektorů

Jakub Novák
1. 6. 2013 21:51
Devět z nich bude moci příští rok prodloužit své angažmá v čelech vysokých škol
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Langer

Praha - Devatero rektorů bude v příštím roce moci obhajovat svůj post, dalších šest bude jmenováno nově. A každý z patnácti návrhů akademických senátů jednotlivých škol bude - podobně jako v případě profesur - opět "přezkoumávat" prezident Miloš Zeman.

Na otázku, zda je potřeba na tomto stavu něco měnit, by zřejmě ještě před pár týdny všichni nesouhlasně zavrtěli hlavami, nyní však hořká zkušenost v souvislosti se jmenováním Martina C. Putny profesorem tuto představu a s tím i názorovou jednotu v této věci rozbila.

Vyplývá to z ankety Aktuálně.cz mezi rektory českých a moravských vysokých škol.

Jmenování bylo v minulosti považováno za samozřejmý a víceméně tradiční akt, který byl ctí pro obě zúčastněné strany.

"Považoval jsem vždy samozřejmé, že také pro prezidenta republiky je pravomoc jmenovat profesory a rektory jakousi ctí - přesněji, že ona čest je funkce symetrická. Nyní už o tom přesvědčen nejsem, a tak má-li mít prezident země problém se jmenováním nejenom profesorů ale též rektorů, měli bychom hledat jiné řešení," říká rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer.

Poměrně jasno má také o tom, čí podpis by měl být pod jmenováním, když ne ten prezidentský.

"Nakonec plat rektorům českých veřejných vysokých škol stanovuje ministr školství, tak ať je také jmenuje," dodává.

Podobně se k tomu staví také rektor Vysoké školy umělecko-průmyslové Jindřich Smetana.

"Jestli panu prezidentovi nestačila procesní kontrola panem ministrem u profesorů, nebude mu zřejmě stačit ani u rektorů, bez ohledu na to, že jde o funkci volenou," míní.

Podívejte se: Fiala zprostředkoval Zemanův ústup ohledně Putny

"V tomto případě si dovedu představit jmenování ministrem - ale s jasným výčtem případných důvodů, kdy je možné návrh na jmenování rektora vrátit," dodává Smetana.

Příští rok budou své mandáty (samozřejmě pokud sami budou chtít) obhajovat Miroslav Mašláň (Univerzita Palackého), Miroslav Ludwig (Univerzita Pardubice), Zdeněk Kůs (Technická univerzita v Liberci), Jiří Balík (Česká zemědělská univerzita), Jiří T. Kotalík (Akademie výtvarných umění), Ivo Medek (JAMU), Jakub Novotný (VŠPJ), Petr Sáha (UTB ve Zlíně) a Ivo Vondrák (VŠB-TU v Ostravě).

Právě posledně jmenovaný z rektorů, kterých by se relativně brzy mohla případná prezidentská svévole dotknout, se kloní k řešení, které by přineslo zejména jasně stanovené podmínky, za kterých by bylo možno jmenování odmítnout.

"Já jsem považoval podpis na jmenování profesorem či rektorem ze strany prezidenta jako akt, který tomu dává zvláštní význam a váhu. Pokud by tomu mělo být jinak a podpis měl být součástí další hodnocení uchazeče o místo rektora ze strany prezidenta, pak by měly být k tomuto definována jasná pravidla," říká Vondrák.

V opačném případě totiž hrozí, že by se takový proces mohl stát netransparentním.

"Nelze vyloučit ani vliv osobních sympatií nebo naopak antipatií," dodává.

Kdo, když ne prezident?

Část rektorů v souvislosti s touto záležitostí řeší, kdo by měl prezidenta v takovém případě nahradit. "Nevím, kdo jiný by ho jmenoval. Existuje možnost, že by to byla správní rada, ale to je v současnosti neprůchodné," míní rektor ČVUT Václav Havlíček.

"Osobně bych si s odkazem na samosprávu vysokých škol dokázal představit jmenování rektora vysoké školy prováděné akademickým senátem vysoké školy, či jeho předsedou," navrhuje zase Marek Vochozka z VŠTE v Českých Budějovicích.

Zamítavě se k této změně nestaví ani jeho kolega z další "mladé" vysoké školy - rektor VŠPJ Jakub Novotný, který sám bude moci v příštím roce svůj post obhájit.

Foto: Masarykova univerzita

Bek: "Jmenování rektorů prezidentem je logické"

Na druhou stranu například rektor druhé největší tuzemské vysoké školy, Mikuláš Bek z Masarykovy univerzity, považuje jmenování rektora prezidentem za logické. "Neměnil bych na tom nic," nechal se v této souvislosti slyšet.

Jeho brněnský kolega z VUT, rektor Karel Rais, se sice také kloní spíše k zachování současného stavu, nicméně upozorňuje také na případné "komplikace", které ho mohou provázet.

"Je tam jeden skrytý problém - třeba když senát nějaké univerzity podlehne politikaření několika jedinců a zvolí špatně. Všichni vědí, že proces nebyl morálně korektní -podtrhuji slova morálně korektní - formálně však byl proces volby rektora v pořádku. Pak se pan prezident může jen s případnou lítostí vyjádřit ke stávající morálce a kultuře konkrétní univerzity," říká Rais.

Rektor pardubické univerzity Miroslav Ludwig bude, jak již bylo zmíněno, jedním z těch, kterých se bude zkraje příštího roku týkat případné jmenování prezidentem do druhého funkčního období. Zdá se, že on sám z toho obavu nemá.

prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc., rektor Univerzity Pardubice, první funkční období
prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc., rektor Univerzity Pardubice, první funkční období | Foto: Jan Langer

"Pravomoc prezidenta jmenovat rektory by měla zůstat," myslí si Ludwig. Stejného názoru je také rektor Josef Hynek ze sousední královéhradecké univerzity.

"Ano, jmenování rektorů prezidentem by se mělo zachovat, kvůli symbolickému vyjádření významu vysokých škol pro celou zemi," míní Hynek. A důvod pro změnu nevidí ani rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř.

Další ze zastánců zachování současného stavu, rektor pražské VŠCHT Karel Melzoch by případné zřeknutí se této prezidentské pravomoci považoval za populistické.

"Výkon každé funkce, včetně té prezidentské, je spojen s řadou rituálů. V řadě případů jde o čistě ceremoniální roli, která danému aktu dává náležitou společenskou vážnost a důležitost. To se týká i jmenování rektorů veřejných a státních vysokých škol. Je populistické se při prvních obtížích těchto pravomocí zříkat," říká.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Bouřky rozvodnily některé toky, dopravu komplikovaly popadané stromy

Bouřky a vydatné večerní deště ve středu večer rozvodnily v Česku některé toky, poničily střechy a komplikovaly dopravu na železnici. V jižních Čechách vystoupaly dva potoky, Křemžský a Zlatý na 3. povodňový stupeň, tedy ohrožení. Obec Ktiš na Prachaticku voda odřízla od okolí, před 23:00 se ale situace uklidnila. Třetího stupně dosáhl večer také potok Botič v Jesenici u Prahy, v osadě Kocanda večer pytlovali.

Silné bouřky dnes přecházejí v pásu od východu Středočeského kraje přes Vysočinu do Pardubického a Královéhradeckého kraje. Podle meteorologů při nich může napršet až 90 litrů na metr čtvereční a řeky odvodňující Šumavu a Novohradské hory mohou dosáhnout i na třetí povodňový stupeň.

Zdroj: ČTK
Další zprávy