Po Bendlovi pojmenují v Ústí nádraží. Když ho zachrání

Pavel Baroch
20. 2. 2009 14:20
Památka v Ústí nad Orlicí dostala novou naději
Nádraží v Ústí nad Orlicí pochází z roku 1874
Nádraží v Ústí nad Orlicí pochází z roku 1874 | Foto: Pavel Baroch

Ústí nad Orlicí - Nový ministr dopravy Petr Bendl přivezl v pátek lidem do Ústí nad Orlicí naději, že tamní historické nádraží přežije modernizaci důležité tratě mezi Prahou a Moravou.

"Varianta, která umožňuje zachovat tuto budovu, existuje," prohlásil Bendl bezprostředně poté, co Pendolinem dorazil na ústecké nádraží. Tam už ho s transparenty čekalo několik desítek lidí, kteří měsíce usilují, aby se hrázděné nádraží nemuselo zbourat.

Jakmile ministr v přeplněné nádražní restauraci oznámil, že je ochoten budovu zachránit, dostalo se mu silného potlesku.

"Když se zachová díky ministrovi, klidně navrhnu, aby se jmenovalo Bendlovo nádraží," prohlásil očividně spokojený starosta Ústí nad Orlicí Richard Pešek.

Koleje vpředu, koleje vzadu

Ústecké nádraží po 135 letech od svého vzniku doplácí na to, že se počátkem 70. let 19. století nebyly dvě společnosti schopny domluvit na tom, u jakého směru by nová budova pro cestující měla stát.

A tak se nakonec nádraží postavilo uprostřed. Koleje vedou vpředu i vzadu. Dům z roku 1874 ovšem nyní překáží tomu, aby tudy mohly jezdit vlaky po zmodernizovaném koridoru vysokou rychlostí. Budova navíc nikdy nebyla vyhlášena za kulturní památku.

Proti zbourání historického objektu se okamžitě vzedmula ostrá kritika. Petice za záchranu nádraží podepsaly tisíce lidí včetně režisérky Olgy Sommerové.

Podle ředitele Správy železniční dopravní cesty Jana Komárka se ovšem po dalším prostudování technických podkladů objevila varianta, která umožňuje, aby Ústím nad Orlicí projížděly soupravy moderního Pendolina rychlostí 160 kilometrů a nádraží se nemuselo zbourat. Ostatní rychlíky by mohly jezdit 130 kilometrů.

Za záchranu nádraží se angažuje i režisérka Olga Sommerová
Za záchranu nádraží se angažuje i režisérka Olga Sommerová | Foto: Pavel Baroch

Úzké železniční hrdlo

"Stošedesátka je tady opravdu možná," tvrdí Komárek, podle něhož je oblast v údolí Tiché Orlice pro budování moderních tratí pro 21. století mimořádně obtížným územím.

"Je tady úzké místo a chceme, aby se aspoň zkrátilo," řekl Komárek. Jeho Správa železniční dopravní cesty chce v okolí Ústí nad Orlicí začít stavět moderní trať ještě v tomto roce. "Letos chceme zahájit rekonstrukci," potvrdil Komárek.

Ministr dopravy Bendl proto vyzval iniciativu na záchranu tamního nádraží, aby co nejrychleji předložila návrhy, jak by se dalo nádraží využít.

Režisérka Olga Sommerová, která se rovněž angažuje pro záchranu nádraží, uvedla, že první tipy se už scházejí. "Už sbíráme nápady lidí, jak nádraží využít," řekla Sommerová při návštěvě ministra Bendla v Ústí nad Orlicí.

Jehlička slibuje památku

Eva Benešová z Národního památkového ústavu uvedla, že ze zahraničí existují příklady, kdy bývalé nádraží slouží například různým kulturním akcím.

"A lze i skloubit provoz drah a jiné funkce," řekla Benešová. Připomněla, že v Česku stojí tisíce nádraží včetně historických, ale památkově je chráněna jen necelá padesátka. "Je to doklad toho, co nám tady předci zanechali," řekla Benešová.

Ministr kultury Václav Jehlička na pátečním jednání svého vládního kolegy Bendy s lidmi v Ústí nad Orlicí poslal vzkaz, že je ochoten tamní nádraží vyhlásit kulturní památkou, pokud dříve neustoupí zmodernizovanému železničnímu koridoru.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy