Úřad páteční diskusi svolal po vlně kritiky, v níž ministerstvo životního prostředí a ekologické organizace upozornily na to, že plošná aplikace jedu Stutox II může ohrozit ptáky, divokou zvěř nebo psy a kočky.
Ministerstvo zemědělství naopak argumentovalo přemnoženými hraboši a zdravotními problémy, které můžou hlodavci způsobit.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na tiskové konferenci argumentoval tím, že přemnožení hraboše je běžnou věcí, ale nikoliv v současné míře. Škody na plodinách způsobené přemnoženými hraboši mohou podle něj překročit miliardu korun.
Za letošním přemnožením hrabošů podle zemědělců stojí mírná zima a dostatek potravy. "Hraboši se nám přestěhovali do cukrovky, kukuřice a dalších plodin. Finální součet budeme dělat až se sklidí cukrovka," řekl.
Svaz podle něj s přerušením výjimky nesouhlasí. Stát zatím zaznamenal žádost o 20 povolení na plošné využití, dodal. Žádný zemědělec to ale zatím nevyužil, počítali s plošnou aplikací na konci příštího týdne. Nyní očekává, že zemědělci počkají na výsledky pondělního jednání.
Pýcha také uvedl, že se do roku 2015 v ČR běžně používal prostředek Stutox I, který měl až pětinásobně vyšší dávku účinné látky, proti které nyní ekologové při plošné aplikaci protestují. Podle něj stát nezaznamenal významné úhyny dalších živočichů, jako jsou dravci, po požití otrávených hlodavců. Navíc mají podle něj dravci při pozření otrávené potravy dávicí reflex, kdy jed ve vnitřnostech hlodavce ze sebe dostanou.
"Jsme v situaci, kdy nám běží čas. Nyní zemědělci upravují půdu a budou zakládat ozimy. Hrozí, že budou nuceni používat nestandardní prostředky. Doufám, že k tomu nedojde, protože by byli sami proti sobě a obrátila by se proti nám i veřejnost," řekl předseda.
Aplikace jedu pouze do nor
Podle ministerstva bude zatím možné aplikovat přípravek pouze do nor. "V tuto chvíli jsem pozastavil povolení plošně rozmístit přípravek Stutox II na nejhůře postižených zemědělských plochách. V mnoha okresech sice výskyt hraboše dosahuje kalamity a zemědělcům reálně hrozí škody ve výši stovek milionů korun, ale budeme hledat pro všechny strany přijatelné řešení, které by situaci zklidnilo," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Podle Pýchy však aplikace do nor v současné situaci nestačí. "V okamžiku, kdy je ta situace tak šílená, kdy máme tisíce děr, tak nemáme tolik lidí, abychom do každé nory nasypali jednu nebo dvě granule, to není možné," uvedl Pýcha. V některých lokalitách je podle něj úroda hlodavci kompletně sežraná.
Ministerstvo zemědělství proto začne hledat způsoby, jak zemědělcům kompenzovat vzniklé ztráty za poničenou úrodu, v tuto chvíli ale peníze na odškodné nejsou. Podle Pýchy navíc ani neexistuje kompenzační dotační titul, který by byl notifikovaný u Evropské komise.
Ministerstvo se podle Tomana bude snažit s dalšími státními orgány najít metodu, jak hraboší kalamitu zastavit. "Také proto jsme dnes nabídli zástupcům ministerstva životního prostředí, aby sami iniciativně navrhli řešení. Pokud se totiž nepodaří hraboší populaci dostatečně eliminovat, hrozí, že při mírné zimě, kdy budou mít hlodavci příznivé podmínky, bude příští rok ještě katastrofálnější," dodal ministr.
Nebezpečí přenosu chorob
Hraboši jsou podle ministerstva v některých regionech natolik přemnožení, že nejsou účinná ani agrotechnická opatření, jako je hluboká orba. "Přemnožení je spojeno se zdravotními riziky i pro lidi. Některé studie prokázaly, že hraboš polní je zdrojem nákaz tularémie, leptospirózy, klíšťové encefalitidy, toxoplazmózy, spirochety a dalších. Počátkem zimy vnikají hlodavci i do sídlišť a zemědělských objektů, do zahrad a do okrajů venkovských sídel," uvedl úřad.
Svaz vyzval ministerstvo zdravotnictví, aby se k této potenciálně rizikové nákazové situaci postavilo.
Ministerstvo ve čtvrtek uvedlo, že žádný zemědělec zatím plošné použití jedu nevyužil. Musel by ho nahlásit tři dny před aplikací, což se nestalo.
