Piráti podpořili vyznamenání komunistického básníka Sýse. Ostuda, jde to za mnou, omlouvá se Pikal

Martina Heroldová Martina Heroldová
Aktualizováno 26. 5. 2018 17:50
Karel Sýs byl v oblasti literatury oceněn již Gustávem Husákem v roce 1989. Předseda podvýboru pro státní vyznamenání Vojtěch Pikal se na Facebooku omluvil a dodal, že vina jde za ním.
Vojtěch Pikal.
Vojtěch Pikal. | Foto: ČTK

Praha - Piráti svým hlasováním podpořili návrh na vyznamenání pro komunistického básníka a levicového publicistu Karla Sýse. Při páteční schůzi sněmovny pro něj hlasovali nejen poslanci KSČM, SPD a ANO, ale také sociální demokraté a právě piráti.

Sýs byl v oblasti literatury oceněn již Gustávem Husákem v roce 1989, kdy získal titul zasloužilý umělec. Básník se nijak netají svou příslušností ke komunistické straně, za KSČM dokonce kandidoval do Senátu. Návrh podpořilo čtrnáct členů Pirátské strany včetně jejího předsedy Ivana Bartoše.

Sýs je přitom také známý svými kontroverzními výroky. Například listopadové události roku 1989 nazval kšeftem, který přirovnal k Mnichovské dohodě.

Předseda podvýboru pro státní vyznamenání Vojtěch Pikal (piráti) na svém Facebooku později přiznal chybu a bránil se nedostatkem času na přípravu.

"Je to ostuda, v tom ranním zmatku jsem neměl čas na přípravu a udělal chybu. Přehlédl jsem, že byl již za svou tvorbu oceněn jako zasloužilý umělec. Spolehl jsem se na spolunavržení od Antonína Staňka na podvýboru," uvedl poté, co se jej v komentářích lidé dotazovali, proč vyznamenání komunistického umělce podpořil.

"Kontroloval jsem si osobnosti, které připravovaly násilný puč, válečné letce, co v zásadě jen plnili rozkazy, údajné rasisty, gestapácké donašeče, dětský básničkář mě nenapadl. Jde to za mnou, pos*al jsem to. Navrhněte trest. Omlouvám se všem," napsal Pikal na Facebooku. Na dotaz Aktuálně.cz nereagoval on ani předseda strany Ivan Bartoš, který Sýse rovněž podpořil.

Na sociálních sítích už návrh sklidil kritiku, například od předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila. "Nepochybuji, že Miloš Zeman komunistu Sýse, oceněného již v roce 89 Gustavem Husákem, s radostí vyznamená. Stejně tak mě nepřekvapuje, že Sýse na vyznamenání navrhuje vládnoucí koalice ANO, SPD, KSČM a s nimi ČSSD. Že jim všem v tom ale pomáhají Piráti, to mi hlava nebere," napsal na Twitteru. Pikal se na Twitteru ohradil, že v medailonku o Sýsovi nebylo nic podezřelého, co by ho přimělo si kandidáta prověřit.

Nominaci básníka navrhl místopředseda komunistů Leo Luzar, podpořili jej ale i poslanec ANO Stanislav Berkovec či sociální demokrat Antonín Staněk.

"Já ho vnímám jako umělce, který tvořil velmi kvalitní tvorbu v 70. a první polovině 80. let, podobně jako celá řada jiných, kteří byli v tu dobu oceněni," vysvětlil Aktuálně.cz Staněk. "Vyznamenání je za umění a ne za ideologii, teď je to na prezidentovi, aby se rozhodl, zda mu jej udělí," dodal s tím, že Sýsovy kontroverzní názory jej v tomto kontextu nezajímají.

Podobně se vyjádřil i Berkovec. "Snažil jsem se to posuzovat komplexně jako osobnosti, které něco dokázaly, a myslím si, že politika by se do oceňování neměla plést. Podpořil jsem ho jako osvojite toho návrhu, i když jsem ho přímo nenavrhoval. Ale mnozí jsme se na tom shodli," řekl Aktuálně.cz Berkovec.

Karel Sýs napsal několik básnických sbírek, řídil také například literární týdeník Kmen, v devadesátých letech redigoval erotický časopis Sextant a poté našel uplatnění v literární příloze komunistických Haló novin. Ve své tvorbě kritizuje polistopadový politický vývoj a ve svých básních otevřeně obhajuje komunistickou ideologii. Za KSČM také neúspěšně kandidoval do Senátu.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 5 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy