Piráti v minulosti několikrát vyzvali české úřady, aby proplácení dotací zastavily. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, podal senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty) společně se dvěma stranickými analytiky na začátku listopadu trestní oznámení pro podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku, zneužití pravomoci úřední osoby nebo spáchání dotačního podvodu.
Trestní oznámení má podle Hospodářských novin celkem 58 příloh, ve kterých strana sepsala důkazy. "V této věci mohlo být spácháno až sedm trestných činů − dotační podvod, poškození finančních zájmů Evropské unie…," jmenoval nejzávažnější skutky analytik Pirátů Petr Fojtík.
Podle jeho kolegy Janusze Konieczného Piráti opakovaně a už měsíce psali úřadům a upozorňovali je na riziko porušování zákonů. "Jestliže v současné situaci opět nějaká osoba přidělí zakázku či dotaci společnostem z koncernu Agrofert, musí počítat s vysokým rizikem," varoval ministerstva senátor Wagenknecht.
"Jde zjevně o systémovou korupci, která se projevuje převzetím státu pro osobní výhody pana premiéra Babiše, který by měl sledovat zájem České republiky, a nikoliv koncernu Agrofert. Jestliže v současné situaci opět nějaká osoba přidělí zakázku či dotaci společnostem z koncernu Agrofert, tak musí počítat s vysokým rizikem trestního postihu," uvedl Wagenknecht.
Wagenknecht už v minulosti podal za Piráty také žalobu k Soudnímu dvoru EU, ve které navrhuje, aby soud konstatoval nečinnost Evropské rady v otázce Babišova údajného střetu zájmů. Senátor měl v minulosti s Babišem spory, ještě když působil jako jeho náměstek na ministerstvu financí. Babiš Wagenknechta dlouhodobě kritizuje, v pondělí ho označil za udavače.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) o trestním oznámení v pondělí podle svých slov nevěděla, stejně jako mluvčí holdingu Agrofert Karel Hanzelka.
Babiš vložil Agrofert v únoru 2017 do sveřenských fondů, aby dostál povinnostem podle nového zákona o střetu zájmů. Zákon znemožňuje firmám vlastněným členy vlády žádat o dotace a o státní zakázky a omezuje i jejich právo na vlastnictví médií. Loni vstoupilo v platnost evropské nařízení zakazující střet zájmů, které podmínky ještě zpřísňuje.
Podezřením na Babišův střet zájmů se zabývá také audit, který zpracovala Evropská komise. Závěry auditu zatím nejsou známy, předběžná verze, která unikla do médií letos na jaře, ale konstatovala, že český premiér ve střetu zájmů je. Podle předběžné zprávy hrozí, že by Česko mělo vracet Evropské unii asi 450 milionů korun. Babiš opakovaně tvrdí, že ve střetu zájmů není a že Česko žádné peníze vracet nebude.
