Piráti s žalobou na vysílací radu neuspěli, Zaorálek a Babiš se smí utkat na Nově bez nich

Marek Pokorný Marek Pokorný
Aktualizováno 19. 10. 2017 11:26
Městský soud v Praze zamítl žalobu České pirátské strany, která požadovala, aby Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zakázala předvolební duel lídrů ANO a ČSSD v televizi Nova. Podle pirátů byla porušena vyváženost vysílání. Protože rada jejich námitku odmítla, obrátili se na soud. Ten ale jejich žalobu velice rychle odmítl, možným narušením rovné soutěže se ani nezabýval. Podle předsedkyně senátu Karly Fáberové nelze totiž přikázat radě konat v řízení, které ještě neběží. "Jestliže není zahájeno řízení, tak se nemůže žalobce domáhat, aby soud uložil radě vydat rozhodnutí, že se Nova TV dopustila přestupku,“ uvedla.
Foto: Česká pirátská strana

Praha - Pirátská strana neuspěla s žalobou na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, po které chtěla, aby zakázala večerní duel mezi lídry ANO a ČSSD Andrejem Babišem a Lubomírem Zaorálkem v televizi Nova. Podle nich nejsledovanější televize porušuje zákon, když neposkytuje stejný prostor všem kandidujícím stranám. Rada to ale odmítla s tím, že nemůže zakazovat pořady, které ještě nebyly odvysílány.

Piráti se proto obrátili na Městský soud v Praze, ten ale jejich žalobu z formálních důvodů velice rychle zamítl. Otázka, zda opravdu může takový pořad porušit pravidla vyváženosti a objektivity, tak zůstala nezodpovězena.  

Podle předsedkyně senátu Karly Fáberové nelze totiž přikázat radě konat v řízení, které ještě neběží. "Jestliže není zahájeno řízení, tak se nemůže žalobce domáhat, aby soud uložil radě vydat rozhodnutí, že se Nova TV dopustila přestupku," uvedla.

Konstatování ex post je zbytečné

Jednání trvalo velmi krátce, pouhých 15 minut. O trochu delší dobu se pak senát v čele s Karlou Cháberovou radil.

"Je nepřípustné, aby rada hodnotila mediální obsah, který ještě nebyl odvysílán. To by byl naprosto zásadní průlom do praxe rady a nastavení regulace vysílání," reagoval na žalobu právník rady Zdeněk Malacha, podle nějž by se v opačném případě jednalo o cenzuru. "Zákon absolutně vylučuje vybírat dopředu pořady, které odvysílat a které ne," dodal.

"Nejedná se o cenzuru, ale dosažení účelu televizního vysílání. Tím, že tam nebudou všechny politické subjekty, jsou porušeny zásady objektivity," uvedl advokát pirátů Jan Šulc. Podle něj by byl zásah ex post a zpětné konstatování, že zákon byl porušen, zbytečný a mohlo by dojít k ovlivnění voleb.

"I kdyby rada dospěla k závěru, že pořad byl v rozporu se zákonem, tak už s tím nebude moci nic dělat, protože bude po volbách," konstatoval Šulc.

Je to tradiční formát

I podle Novy by ale šlo o cenzuru, která je nedovolená. "Soutěž politických subjektů nelze poměřovat mechanismem rovnosti," uvedl její advokát Robert Němec. A upozornil na přehled programu, který dodali soudu, z něhož podle něj vyplývá, že všechny politické subjekty dostaly v předvolebním čase prostor.

Němec poukázal i na to, že tento typ pořadu vysílá Nova už tradičně. "Je to tradiční formát, duel dvou osob, které jsou předpokládanými kandidáty na premiéra. Z toho vyplývá, že to nelze rozšířit na větší počet subjektů," uvedl s odkazem na předvolební debaty i v jiných státech.

Právník pirátů Jan Šulc přiznal, že jej verdikt příliš nepřekvapil. "Dalo se to čekat, ta žaloba byla hraniční," připustil, ale více se nechtěl k verdiktu vyjadřovat. "To se musíte zeptat přímo pirátů, já byl najat jen na toto jedno jednání," uvedl Šulc. Sami piráti již dříve uvedli, že chtějí, aby všechny strany měly v předvolebním boji rovné podmínky.

Napadli i pětiprocentní hranici

Piráti výběr stran do debat kritizovali i v minulosti - podle nich televize protežovaly velké strany. Ale až nyní se obrátili na soud.

Před třemi lety po volbách do Evropského parlamentu, kde jim chybělo k úspěchu 0,1 procenta hlasů, se pak obrátili na Nejvyšší správní soud, u něhož zpochybnili systém voleb a zejména pětiprocentní hranici nutnou k úspěchu ve volbách. Těsná většina volebního senátu Nejvyššího správního soudu se shodla, že uzavírací klauzule skutečně omezuje volnou soutěž politických sil a rovnost hlasovacího práva. Nejvyšší správní soud tak dal k Ústavnímu soudu podnět na změnu.

Ten ale rozhodl, že uvedená pětiprocentní klauzule je aktuální a potřebná, protože pomáhá vytvářet stabilní a funkční vlády. Verdikt ale nebyl jednotný. Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková se vyslovila pro zrušení uvedené hranice. "Poslanecká sněmovna přestává být zrcadlem společnosti, neboť menší strany jsou pro toto 'zrcadlo' neviditelné," konstatovala.

 

Právě se děje

Další zprávy