Bendův návrh počítá podobně jako v minulosti s tím, že ve druhém skrutiniu bude adepty na místa poslanců, která nebyla obsazena v prvním skrutiniu, vybírat po volbách vedení stran. Podobný systém platil v 90. letech. Podle kritiků jej lze využít pro upřednostnění kandidátů, kteří jsou loajální vůči stranickému vedení. V případě méně úspěšných stran by takto podle Pirátů mohla být navíc rozdělena až polovina křesel.
"Pokud by volební zákon stanovil, že o obsazení mandátů ve druhém skrutiniu voleb do Poslanecké sněmovny na základě své volné úvahy rozhodují orgány politických stran, šlo by o úpravu rozpornou s principem přímého volebního práva," uvedli ve svém stanovisku ústavní právníci Jan Wintr a Marek Antoš.
Sporné ustanovení by podle nich mohlo být napadeno také v souvislosti s návrhem na neplatnost volby kandidátů, kteří by ve druhém skrutiniu dostali přednost před adepty s více preferenčními hlasy.
"Návrh rozdělovat hraniční mandáty podle rozhodnutí šéfů stran je nebezpečný v tom, že vnáší do volebního systému nový defekt, který ohrožuje regulérnost voleb. Pokud by byl protiústavní zákon schválen, zvážíme, že se ještě před volbami obrátíme na Ústavní soud," dodal předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.
Novela volebního zákona musí být přijata v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil dosavadní způsob přidělování mandátů jako nespravedlivý pro malé strany a zvýhodňující velké. S doplněním volebního zákona přišli lidovečtí poslanci, senátoři i vláda. Podle jejich návrhů by mandáty měly být postupně přidělovány podle zisků volebních stran a samotných kandidátů.
