Piráti chtějí zrušit povinnost míchat do nafty biopaliva, podporu vyjednanou nemají

Kateřina Frouzová ČTK Kateřina Frouzová, ČTK
24. 1. 2019 18:13
Piráti chtějí přimět vládu, aby zrušila povinnost přimíchávat biopaliva do pohonných hmot. Místo toho by měla podporovat vývoj a nové technologie, které by v budoucnu mohly nahradit řepkový nebo palmový olej, jež jsou nyní součástí paliv. Zatím sice mají piráti malou šanci změnu prosadit, ale poslanec Radek Holomčík je přesvědčený, že stojí za to na problém upozornit. Novelu chtějí piráti předložit do konce tohoto týdne.
Řepka olejka
Řepka olejka | Foto: Tomáš Vocelka

"Získávání pohonných hmot z energetických plodin nebude v budoucnu žádoucí, proto má smysl tlačit vládu k tomu, aby začala problém řešit dřív, než z toho bude průšvih," řekl Holomčík.

Kvůli pěstování palmového oleje mizí deštné pralesy, které Země potřebuje kvůli produkci kyslíku. Řepka olejka zase v Česku často škodí půdě a zabírá místo, kde by zemědělci mohli podle pirátů zasít sladový ječmen. Ten chybí pivovarníkům, kteří jej proto musí dovážet. Zmíněné příklady jsou jen některé z důvodů, které piráty vedou k tomu, že navrhnou novelu zákona o biopalivech.

"Pokud začneme podporovat technologické firmy, jež budou inovovat a zavádět cesty, jak nahradit uhlí, ropu a zemní plyn, může to pro nás být do budoucna velká přidaná hodnota v rámci globálního trhu. Nyní podpora není dostatečná a když to vláda neřeší, musíme na ni vytvářet tlak," vysvětlil plán Holomčík.

Technicky jde o to, že piráti plánují vyškrtnout ze zákona pasáž ukládající povinnost přimíchávat do pohonných hmot biosložky - a to minimálně 4,1 procenta do benzinu a do nafty šest procent. Současně ale ponechají paragraf, podle nějž dodavatelé pohonných hmot musí do roku 2020 snížit emise z dopravy o šest procent.

"Dodavatelům se uvolní ruce v tom, jakým způsobem dosáhnout našich mezinárodních závazků," uvedl Holomčík s tím, že změna v nejhorším možném scénáři povede k tomu, že se nic nezmění a na pumpách budou k dostání paliva stejného složení jako nyní.

"Novela by jim ale umožnila využívat i jiné alternativy. My jim nezakážeme použít současné biosložky, jen jim bereme tu povinnost a dodavatelé postupně začnou využívat jiné možnosti. Tak jako tak totiž v budoucnu musí snižování emisí nějak řešit," zdůraznil Holomčík.

Podle pirátů by na řadu měla přijít biopaliva druhé a třetí generace. Teoreticky by k jejich výrobě mohl sloužit použitý kuchyňský olej či řasy. Nadějná je hlavně metoda pyrolýzy plastů.

"To je proces, kdy plast bez přístupu kyslíku zahřejete na vyšší teplotu. Materiál se rozloží na směs složitých uhlovodíků a některé z nich lze použít jako náhražka biopaliv. Technologie ještě není extra rozvinutá, ale je na dobré cestě. Pokud by se podařilo zajistit podporu výzkumných projektů, může to být v krátké době jedna z alternativ," dodal Holomčík.

Problém je, že piráti nemají pro změnu vyjednanou podporu. Nejprve ji předloží jako návrh poslaneckého klubu a pak začnou přesvědčovat ministerstva a kolegy ve sněmovně, aby jejich plán podpořili. "Dovedu si představit, že by pro to mohly hlasovat pravicové opoziční strany, zřejmě s výjimkou lidovců," uvedl pirát.

Z počtu poslanců je mu jasné, že by to na prosazení změny zákona nestačilo. "My ale hlavně potřebujeme vykopnout diskusi. Současný systém biopaliv není dobře nastavený, ale my se tváříme, že je dobře nastavený," upozornil. 

Evropská komise zasahuje proti palivům první generace

V létě loňského roku odsouhlasily členské země a europarlament pro EU závazný cíl 32 procent energií z obnovitelných zdrojů v roce 2030, v dopravě to má být nejméně 14 procent, připomněla mluvčí Evropské komise (EK) Anna-Kaisa Itkonenová. Používání biopaliv první generace nebude smět být větší než v roce 2020 a přesahovat sedm procent. Cíl může být zpřísněn na základě posouzení situace v roce 2023.

Součástí dohody je také postupné snižování podílu určitých druhů biopaliv na celkovém cíli. "Komise nyní na technické úrovni připravuje způsob, jak přání zákonodárců splnit," uvedla mluvčí.

Podle diplomatických informací ČTK by tak ještě v lednu či nejpozději únoru měla EK členským zemím navrhnout nový způsob, jak biopaliva certifikovat. Změna podmínek by měla znamenat, že dotace do palmových olejů a podobně ztratí v dlouhodobé perspektivě smysl, neboť je nebude možné využít ke splnění cíle týkajícího se podílu obnovitelných zdrojů v dopravě.

Diplomaté zároveň připomínají, že podíl palmového oleje je v Česku minimální a změny se tak více dotknou například Francie či Itálie.

V Česku se v roce 2017 vyrobilo 157 429 tun látek používaných jako příměsí do bionafty nebo biosložek do směsné motorové nafty. Meziroční nárůst činil 5,8 procenta. Objem výroby bioetanolu pro pohon motorů pak předloni v ČR klesl o 11,4 procenta na 102 346 tun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

teď

Provozovatel loterií Sazka Entertainment mění název na Allwyn, své lokální značky ale nepřejmenuje

Provozovatel loterií Sazka Entertainment, který patří do skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka, mění název na Allwyn. Firma v tiskové zprávě ale současně upřesnila, že její lokální značky zůstávají beze změny. Sazka Entertainment je mateřskou společností firmy Sazka Group, která stoprocentně vlastní českou společnost Sazka a má podíly v dalších evropských sázkových firmách.

"Sazka Entertainment, která provozuje loterie v Rakousku, Česku, Řecku, na Kypru a v Itálii, mění název na Allwyn," uvedl podnik. "Změna přichází s přeměnou firmy z panevropského provozovatele loterií v globální podnik," dodal s tím, že lokální značky Allwyn zachová.

Značka Allwyn vznikla letos v dubnu jako divize zaměřená na Británii s cílem usnadnit snahu společnosti Sazka Group o získání licence k provozování britské národní loterie, píše server SBC News.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Česká energetická skupina vybuduje v Chile elektrárnu na zelený vodík, chce snížit uhlíkovou stopu

Česká energetická skupina Solek pro chilský přístav Puerto San Antonio vybuduje elektrárnu na takzvaný zelený vodík. Skupina, která se doposud zaměřovala na výstavbu solárních elektráren, si od projektu slibuje snížit uhlíkovou stopu přístavu, ale také získat zkušeností s výstavbou nesolárních zelených elektráren. Solek to ve středu uvedl v tiskové zprávě. Výši investice skupina nesdělila.

Zelený vodík se vyrábí štěpením vody za pomoci elektřiny generované z čistých obnovitelných zdrojů v elektrolyzérech. Solek k výrobě využije solární elektrárnu Leyda, kterou vyvíjí 22 kilometrů od přístavu. Její stavba začne v průběhu příštího roku a firma počítá s výkonem 96 MWp megawatt-peaků (MWp). Jde o jednotku výkonu solární elektrárny v bodě maximálního výkonu za standardních podmínek.

Zakladatel a předseda představenstva skupiny Solek Zdeněk Sobotka uvedl, že byť si je vědom, že technologie zeleného vodíku jsou teprve na začátku, stejně tak tomu bylo před 15 lety s výrobou elektřiny ze slunečního záření. "Podpisem této dohody se řadíme mezi ty, kteří podnikají první kroky v nevyhnutelném technologickém posunu," uvedl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy