Piráti chtějí zrušit povinnost míchat do nafty biopaliva, podporu vyjednanou nemají

Kateřina Frouzová ČTK Kateřina Frouzová, ČTK
24. 1. 2019 18:13
Piráti chtějí přimět vládu, aby zrušila povinnost přimíchávat biopaliva do pohonných hmot. Místo toho by měla podporovat vývoj a nové technologie, které by v budoucnu mohly nahradit řepkový nebo palmový olej, jež jsou nyní součástí paliv. Zatím sice mají piráti malou šanci změnu prosadit, ale poslanec Radek Holomčík je přesvědčený, že stojí za to na problém upozornit. Novelu chtějí piráti předložit do konce tohoto týdne.
Řepka olejka
Řepka olejka | Foto: Tomáš Vocelka

"Získávání pohonných hmot z energetických plodin nebude v budoucnu žádoucí, proto má smysl tlačit vládu k tomu, aby začala problém řešit dřív, než z toho bude průšvih," řekl Holomčík.

Kvůli pěstování palmového oleje mizí deštné pralesy, které Země potřebuje kvůli produkci kyslíku. Řepka olejka zase v Česku často škodí půdě a zabírá místo, kde by zemědělci mohli podle pirátů zasít sladový ječmen. Ten chybí pivovarníkům, kteří jej proto musí dovážet. Zmíněné příklady jsou jen některé z důvodů, které piráty vedou k tomu, že navrhnou novelu zákona o biopalivech.

"Pokud začneme podporovat technologické firmy, jež budou inovovat a zavádět cesty, jak nahradit uhlí, ropu a zemní plyn, může to pro nás být do budoucna velká přidaná hodnota v rámci globálního trhu. Nyní podpora není dostatečná a když to vláda neřeší, musíme na ni vytvářet tlak," vysvětlil plán Holomčík.

Technicky jde o to, že piráti plánují vyškrtnout ze zákona pasáž ukládající povinnost přimíchávat do pohonných hmot biosložky - a to minimálně 4,1 procenta do benzinu a do nafty šest procent. Současně ale ponechají paragraf, podle nějž dodavatelé pohonných hmot musí do roku 2020 snížit emise z dopravy o šest procent.

"Dodavatelům se uvolní ruce v tom, jakým způsobem dosáhnout našich mezinárodních závazků," uvedl Holomčík s tím, že změna v nejhorším možném scénáři povede k tomu, že se nic nezmění a na pumpách budou k dostání paliva stejného složení jako nyní.

"Novela by jim ale umožnila využívat i jiné alternativy. My jim nezakážeme použít současné biosložky, jen jim bereme tu povinnost a dodavatelé postupně začnou využívat jiné možnosti. Tak jako tak totiž v budoucnu musí snižování emisí nějak řešit," zdůraznil Holomčík.

Podle pirátů by na řadu měla přijít biopaliva druhé a třetí generace. Teoreticky by k jejich výrobě mohl sloužit použitý kuchyňský olej či řasy. Nadějná je hlavně metoda pyrolýzy plastů.

"To je proces, kdy plast bez přístupu kyslíku zahřejete na vyšší teplotu. Materiál se rozloží na směs složitých uhlovodíků a některé z nich lze použít jako náhražka biopaliv. Technologie ještě není extra rozvinutá, ale je na dobré cestě. Pokud by se podařilo zajistit podporu výzkumných projektů, může to být v krátké době jedna z alternativ," dodal Holomčík.

Problém je, že piráti nemají pro změnu vyjednanou podporu. Nejprve ji předloží jako návrh poslaneckého klubu a pak začnou přesvědčovat ministerstva a kolegy ve sněmovně, aby jejich plán podpořili. "Dovedu si představit, že by pro to mohly hlasovat pravicové opoziční strany, zřejmě s výjimkou lidovců," uvedl pirát.

Z počtu poslanců je mu jasné, že by to na prosazení změny zákona nestačilo. "My ale hlavně potřebujeme vykopnout diskusi. Současný systém biopaliv není dobře nastavený, ale my se tváříme, že je dobře nastavený," upozornil. 

Evropská komise zasahuje proti palivům první generace

V létě loňského roku odsouhlasily členské země a europarlament pro EU závazný cíl 32 procent energií z obnovitelných zdrojů v roce 2030, v dopravě to má být nejméně 14 procent, připomněla mluvčí Evropské komise (EK) Anna-Kaisa Itkonenová. Používání biopaliv první generace nebude smět být větší než v roce 2020 a přesahovat sedm procent. Cíl může být zpřísněn na základě posouzení situace v roce 2023.

Součástí dohody je také postupné snižování podílu určitých druhů biopaliv na celkovém cíli. "Komise nyní na technické úrovni připravuje způsob, jak přání zákonodárců splnit," uvedla mluvčí.

Podle diplomatických informací ČTK by tak ještě v lednu či nejpozději únoru měla EK členským zemím navrhnout nový způsob, jak biopaliva certifikovat. Změna podmínek by měla znamenat, že dotace do palmových olejů a podobně ztratí v dlouhodobé perspektivě smysl, neboť je nebude možné využít ke splnění cíle týkajícího se podílu obnovitelných zdrojů v dopravě.

Diplomaté zároveň připomínají, že podíl palmového oleje je v Česku minimální a změny se tak více dotknou například Francie či Itálie.

V Česku se v roce 2017 vyrobilo 157 429 tun látek používaných jako příměsí do bionafty nebo biosložek do směsné motorové nafty. Meziroční nárůst činil 5,8 procenta. Objem výroby bioetanolu pro pohon motorů pak předloni v ČR klesl o 11,4 procenta na 102 346 tun.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Seemanová překonala český rekord i na kraulové čtyřstovce

Plavkyně Barbora Seemanová překonala v Taškentu další český rekord. Po čtvrteční kraulové dvoustovce posunula nejlepší čas i na dvojnásobné trati. Časem 4:08,89 vylepšila svůj předchozí rekordní zápis z loňského mistrovství světa v Kwangdžu o 84 setin sekundy.

"Čtyřstovka se mi stejně jako včera dvoustovka jela skvěle. Cítila jsem silný záběr, což je pro mě hodně důležité. I když je to čtyřstovka, která vždycky bolí, tak jsem se snažila ke konci do toho ještě kopnout, ale abych nevytuhla, což se ale pochopitelně trochu stalo," popsala rekordní závod dvacetiletá Seemanová v tiskové zprávě.

"Opět skvělý výsledek, vylepšený osobní rekord, český rekord, no prostě paráda. Stále ale cílíme na olympijský A-limit, který Báře stále uniká. Na druhou stranu se zlepšuje a uvidíme, co se stane na jaře," uvedla trenérka Petra Škábová.

Na vynikající časy z International Swimming League v Budapešti navázala v Taškentu Simona Kubová. Po náročném programu posledních týdnů dokázala na 100 metrů znak zaplavat čas 1:00,03 a zopakovat olympijský A-limit. Ten už má splněný od loňského jara.

Zdroj: ČTK
Další zprávy