Bojujte i proti anticikanismu, zaznělo při pietě za romské oběti holokaustu v Letech

ČTK ČTK
Aktualizováno 2. 8. 2020 21:56
Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu v neděli na pietní akci v Letech na Písecku vyzval politiky, aby stejně jako antisemitismus odsuzovali projevy anticikanismu. Vzpomínkové akce na romský holocaust se konaly po celé Evropě.
Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička na pietním aktu k uctění památky romských obětí nacismu v kárném a pracovním táboře v Letech u Písku.
Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička na pietním aktu k uctění památky romských obětí nacismu v kárném a pracovním táboře v Letech u Písku. | Foto: ČTK

Tyto projevy podle něj v Evropě zesilují. Pietní akt v místě někdejšího koncentračního tábora Lety u Písku v neděli po poledni připomněl romské oběti z druhé světové války. Akce v Letech se tradičně koná v květnu, letošní termín se podle Růžičky posunul kvůli koronaviru.

"Projevy anticikanismu zesilují. Jsou v celé Evropě na dennodenním pořádku," řekl Růžička před přibližně stovkou účastníků. Politiky vyzval k tomu, aby tyto projevy odsuzovali stejně jako antisemitismus. "Doposud se tak neděje," dodal. Růžíčka připomněl také více než tři tisíce Romů povražděných nacisty v noci na 3. srpen 1944 při likvidaci takzvaného cikánského rodinného tábora v Osvětimi.

Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové se Česko pořád potýká s vyloučenými lokalitami, kde žijí především Romové i se segregovanými školami. "Stále nejsem přesvědčená o tom, že se pro kvalitní vzdělávání romských dětí dělá dostatek," řekla.

Stát se podle Šimůnkové také stále nevyrovnal s případy nucené sterilizace prováděné v komunistickém Československu především u romských žen. Uvedla, že návrh zákona na jejich odškodnění je rok v Poslanecké sněmovně. "Velmi apeluji na to, aby ten zákon byl zařazen do prvního čtení co nejdříve," řekla ČTK.

Některé ženy už zemřely, aniž se jim dostalo spravedlnosti, řekla aktivistka a novinářka Gwendolyn Albert, která se sterilizacemi romských žen dlouhodobě zabývá. V Letech za to dnes převzala ocenění pozůstalých po obětech tábora Za lidskost.

Muzeum romské kultury, které areál v Letech spravuje od dubna 2018, připravuje demolici tamního vepřína a stavbu památníku obětem romského holokaustu. Místo už prozkoumali archeologové. "Máme už také vítěze architektonické soutěže na budoucí podobu památníku," řekla ČTK mluvčí muzea Alica Sigmund Heráková. Muzeum dokončuje podklady pro výběrové řízení na demoliční firmu. Bourání by podle mluvčí mělo začít na podzim. Nový památník by chtělo muzeum představit v roce 2023.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi. Vepřín tam vznikl za komunistického režimu v 70. letech minulého století. Předloni stát vepřín za 450 milionů korun odkoupil od společnosti Agpi, která tam tehdy měla 13 000 prasat.

Minuta ticha na náměstí Míru

Památku Romů a Sintů zavražděných za druhé světové války v neděli  připomněla i pieta na pražském náměstí Míru. Desítky lidí si v podvečer vyslechly příběh přeživší pamětnice, zazněly také romské písně. V závěru piety byla čtena jména obětí romského holokaustu. Na noc z neděle na pondělí připadá 76. výročí události, kdy nacisté zlikvidovali takzvaný cikánský rodinný tábor ve vyhlazovacím táboře Osvětimi - Březince.

I přes silný déšť přišlo na náměstí Míru zhruba šest desítek lidí včetně rodin s dětmi. Příběh pamětnice vyprávěla herečka a zpěvačka Pavlína Matiová. Jednotlivé pasáže se střídaly s hudbou. Matiová popsala osud romské ženy ze Slovenska - od dob šťastného dětství na Prešovsku po ztrátu domova, živoření a násilí, kterému rodina musela čelit po vzniku Slovenského státu.

Žena byla během války zatčena a převezena do tábora, domů se ještě před koncem války dostala jen šťastnou náhodou. Její rodiče, bratr a manžel sice válku přežili, v důsledku dřiny a hladu během věznění však pamětnici, jejíž jméno se přítomní nedozvěděli, po předčasném porodu zemřela dcerka.

Na pietní akci vystoupila kapela pod vedením houslisty Viliama Didiáše a zpěváci Milan Kroka, Roman Zorba Horváth a Simona Šenkiová. Nakonec zazpívala i sama Matiová. Několik desítek jmen Romů zavražděných nacisty později četli například poslankyně Olga Richterová (Piráti), bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, sociolog Fedor Gál či novinářka a moderátorka Iveta Demeterová. Z dalších známých osobností se piety zúčastnili politik Ivan Bartoš (Piráti) či vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková. Nakonec přítomní uctili památku obětí minutou ticha.

Romský holocaust si připomněla celá Evropa

V noci z 2. na 3. srpna 1944 nacisté zavraždili poslední vězně takzvaného cikánského rodinného tábora v Osvětimi - Březince. V plynových komorách tehdy zemřelo nejméně 2897 Romů ze 14 zemí. Podle několik let staré studie však měly zahynout více než 4000 lidí. Celkem bylo během druhé světové války zavražděno 500 000 evropských Romů a Sintů.

Druhý srpen ustanovil polský Sejm jako Den připomínky vyhlazení Romů a Sintů v roce 2011. O dva roky později bylo toto datum prohlášeno Radou Evropy mezinárodním dnem připomínky i na celoevropské úrovni.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes vyzvala veřejné autority, aby rázně odmítly projevy nenávisti vůči jakékoli skupině, ať už z důvodu rasy, etnicity, náboženství nebo sexuální orientace. Prohlásila to při příležitosti dnešního Památného dne romského holokaustu, kdy lidé v Evropě vzpomínají na 500.000 Romů zavražděných během druhé světové války.

"Soudržnou a tolerantní společnost vybudujeme, jen pokud dobře porozumíme tomu, jak jednoduché a nesmírně nebezpečné je kvůli odlišnosti zbavit menšinu její lidského rozměru a zneužít předsudky k ospravedlnění verbálního a fyzického násilí či v nejextrémnějším podobě i genocidy," uvedla Čaputová ve zveřejněném projevu. Na svém twitterovém účtu zároveň napsala, že je nutné se zaměřit na nerovnosti, s nimiž se romská komunita stále potýká.

Kvůli pandemii covidu-19 se vzpomínkové akce z míst, která byla svědkem systematického vyvražďování Židů, Romů, Poláků či sovětských zajatců, přesunuly letos na internet. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen ve svém poselství řekl, že "se musíme postarat o to, aby opovrhování určitými lidmi, hledání obětních beránků, nenávist a násilí nebyly využity jako politické nástroje". Podle předsedy Ústřední rady německých Sintů a Romů Romaniho Roseho se v mnoha evropských zemích etabloval rasistický nacionalismus a protiromské, antisemitské tendence mají stále násilnější formu.

Video: Památník v Letech? Jen likvidace prasečáku bude stát 120 milionů, jsou tam ještě vepři, říká Strašák

Muzeum by mělo areál převzít koncem března, stát na to dá 117 milionů, další finance půjdou z norských fondů, říká zástupce Muzea romské kultury. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Spojené arabské emiráty ratifikovaly dohody o normalizaci vztahů s Izraelem

Kabinet Spojených arabských emirátů dnes ratifikoval dohodu o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, kterou zástupci obou zemí podepsali ve Washingtonu v září. Informovala o tom agentura Reuters. Izraelská vláda a parlament dohodu se SAE ratifikovaly minulý týden.

Zdroj: ČTK
Další zprávy