reklama
 
 

Pětiprocentní hranice v eurovolbách se nezruší, rozhodl soud

Aktualizováno 1. 6. 2015 15:51
Na pětiprocentní uzavírací klauzuli voleb do europarlamentu si stěžovala Strana zelených a Piráti.

Brno - Pravidla pro eurovolby se nezmění. Ústavní soud zamítl návrh na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule.

Návrh podal Nejvyšší správní soud (NSS) z podnětu Strany zelených a Pirátů. Obě strany zůstaly těsně pod pěti procenty, mandáty tak nezískaly.

Předsedkyně Strany zelených Jana Drápalová řekla, že nález respektuje. Strana ale nejspíš navrhne zákonodárcům, aby zákon o volbách do Evropského parlamentu změnili. Klauzuli nadále považuje za diskriminační.

Předseda Pirátů Lukáš Černohorský si chce počkat na podrobnější argumentaci ÚS. Jeho strana ale bude nadále taktéž usilovat o zrušení pětiprocentní klauzule. "V tuto chvíli nám víceméně zbývá spíš politické řešení, takže budeme muset asi vyhrát volby," poznamenal.

Na rozhodnutí má několik dní

Volební stížnosti zelených a Pirátů musí nyní dořešit NSS, výsledky loňského hlasování a rozdělení mandátů s nejvyšší pravděpodobností potvrdí. "Nález Ústavního soudu musíme samozřejmě vzít v úvahu," řekl soudce Tomáš Langášek. Na rozhodnutí má tamní volební senát několik příštích dní.

Klauzule má podle nálezu svůj význam - omezuje roztříštěnost europarlamentu a posiluje jeho efektivní fungování. "Je opatřením přiměřeným, neodporujícím zásadě poměrného zastoupení," uvedl ústavní soudce zpravodaj Jiří Zemánek.

Rozhodování ÚS bylo náročné, plénum nad klauzulí debatovalo při pěti svých zasedáních. Původního soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka, který navrhoval klauzuli zrušit, nakonec nahradil právě Zemánek.

Pod výsledným nálezem jsou tři odlišná stanoviska. Kromě Šimíčka nesouhlasily ani Milada Tomková a Kateřina Šimáčková. Zrušení klauzule spojené s přerozdělením dvou mandátů by podle nich nijak neohrozilo stabilní hlasovací poměry v europarlamentu.

"Jsme naopak přesvědčeni, že zásah do rovnosti hlasů voličů ve volbách do Evropského parlamentu napadenou umělou uzavírací klauzulí by vyžadoval silný a legitimní důvod, který však nepředložil ani zákonodárce, ani většina ÚS v tomto nálezu," stojí v odlišném stanovisku.

Nikdo nesestavuje vládu

Piráti loni získali 4,78 procenta hlasů, zelení 3,77 procenta. Svorně tvrdili, že klauzule omezuje poměrné zastoupení politických proudů a nemá praktický význam - po eurovolbách totiž nikdo nesestavuje vládu, a tak neexistuje zájem na stabilním a přehlednějším parlamentním prostředí s menším počtem frakcí.

Volební senát NSS loni těsnou většinou čtyř ze sedmi hlasů přerušil řízení o obou stranických stížnostech a požádal o přezkoumání klauzule ústavní soudce.

Pětiprocentní hranice prý omezuje svobodnou soutěž politických sil, rovnost hlasovacího práva a právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek.

Německý soud klauzuli zrušil

ÚS v minulosti potvrdil oprávněnost pětiprocentní uzavírací klauzule ve volbách do Sněmovny. Eurovolbami se dosud nezabýval. Ze států EU má nyní klauzuli 14 zemí. Pohybuje se od 1,8 procenta na Kypru po pět procent, což je strop stanovený právem EU. 

Ústavnost uzavírací klauzule nastavené na tři procenta hlasů ovšem v minulosti řešil také německý ústavní soud a rozhodl o jejím zrušení. Němečtí kolegové ale mají podle Zemánka jiný postoj k roli europarlamentu, který vnímají spíše jako doplněk, nikoli vlastní pilíř evropské demokracie.

"Volební pravidla jsou nastavena v různých státech různě, důležitý je jejich celkový efekt. U nás máme jeden volební obvod a těch pět procent je těsně nad hranicí takzvaného přirozeného prahu, který by fungoval jako limit, kdyby toho umělého nebylo," řekl Zemánek.

Loňské eurovolby vyhrálo hnutí ANO se 16 procenty hlasů. Získalo čtyři mandáty, stejně jako TOP 09 se Starosty a ČSSD. Po třech křeslech drží komunisté a lidovci. ODS získala dva mandáty, jeden má Strana svobodných občanů.

autor: ČTK | 1. 6. 2015 14:13

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama