Praha - Když před několika lety odnesl vítr oblaka pesticidů z argentinské farmy se sójou na sousední vesnici Colonia Loma Senés, brzy začali tamní domorodci zvracet, krváceli z nosu, měli dýchací potíže a problémy s očima.
Kromě toho pesticidy zamořily studny a otrávily domorodcům i jejich úrodu a domácí zvířata. Ačkoli soud zakázal používání chemických hnojiv, postřiky zanedlouho začaly znovu.
Na podobných osudech se nepřímo podílejí i Češi. Do země se jen v loňském roce dovezlo z Jižní Ameriky na 600 tisíc tun sóji, většinou jako krmivo pro prasata a drůbež ve velkochovech. "Česká" sója se v Argentině a Brazílii pěstuje na ploše stejně velké, jako jsou okresy Hodonín a Břeclav dohromady.
Kvůli plantážím se sójou mizí vzácné jihoamerické savany se spoustou unikátních živočichů a rostlin, kácí se pralesy, pesticidy otravují půdu, vodu a zabíjejí místní domorodce anebo způsobují předčasné porody a vrozené vady. Jen v brazilském státě Piaui bylo v roce 2005 nahlášeno 65 případů otrav, z toho patnáct smrtelných.
Co se skrývá za kuřetem v obchodě
Studii o tom, co všechno se skrývá za tím, aby si český zákazník mohl koupit v supermarketu kuře nebo vepřové maso, právě představilo ekologické Hnutí Duha.
"Ukazujeme, že naše spotřební chování může mít vliv i daleko za českými hranicemi," konstatovala Lenka Kaspříková, vedoucí programu Zemědělství z Hnutí Duha.
Sója je velmi vhodným a rozšířeným krmivem pro zvířata. Hnutí Duha uvedlo, že chovy prasat a drůbeže spotřebují 73 procent sóji v celé Evropské unii. Česko přitom od počátku 90. let dovoz sóji zdvojnásobilo.
Sójové plantáže velké jako pět Českých republik
Kvůli vzrůstající celosvětové spotřebě masa, drůbeže a vajec se neustále rozšiřují i plantáže se sójou. Zatímco v roce 1976 byly v Argentině a Brazílii 6,8 milionů hektarů, v roce 2005 už to bylo bezmála 37 milionů hektarů.
"Sójové plantáže v těchto dvou zemích dohromady zabírají plochu čtyřapůlnásobku České republiky," uvádí se ve studii Hnutí Duha.
Kvůli expanzi sójových plantáží rychle mizí například unikátní savana cerrado, kde žijí i vzácní živočichové a rostliny včetně mizejícího vlka hřivnatého. Takřka polovina z asi deseti tisíc druhů rostlin neroste nikde jinde na světě než na tamních savanách.
Nekonečné sójové plantáže se zakusují i do amazonského pralesa. Kromě ničení unikátní přírody se kácením lesa zvyšují i emise skleníkových plynů, protože se nemají kde zachycovat.
Řešení? Dražší ekologické zemědělství
Podle Hnutí Duha existuje řešení, jak aspoň snížit českou závislost na jihoamerické sóji, a tou je ekologické zemědělství.
"Ekologičtí zemědělci krmí zvířata převážně biokrmivem, které je v naprosté většině českého původu," upozornila Lenka Kaspříková z Hnutí Duha.
Organizace upozorňuje, že potenciál je v Česku ohromný. Ekologickou značku BIO má totiž jen 0,02 procent prodávaných kuřat a stejné množství vajec. Podle Hnutí Duha by měl stát lépe nastavit zemědělské dotace, aby se tento podíl zvýšil.
Studie ekologického Hnutí Duha ovšem neuvádí, o kolik peněz by zákazník za bio-kuře nebo bio-vejce zaplatil více. Produkty s touto značkou jsou totiž obvykle dražší.
"Určitě by kuřata či vejce zdražily," potvrdila Aktuálně.cz Kaspříková, i když nedokázala říct, o kolik. Dodala, že výsledná cena by záležela například i na tom, kolik zemědělců by se chovem bio-kuřat zabývalo.
Celá studie ekologického Hnutí Duha je ke stažení ZDE
