


Rychlostní komunikace, která má vést Českým rájem přímo pod Troskami, narazila na obrovský problém. Nezávislý audit společnosti BDO potvrdil chybu ve studii, o niž se při výběru trasy opíral stát. Zvolená varianta dle něj vychází o miliardy korun dráž. Přesto úřady změnu neplánují. Odpůrci proto podali trestní oznámení. Plánovaná severní varianta dle nich poškodí jedno z nejcennějších míst Česka.

„Tudy dálnice nikdy nepovede,“ kroutí hlavou Jan Piňos – ekolog a mluvčí koalice spolků SOS Český ráj. Stojíme na rozhledně Kozákov – nejvyšším bodě Českého ráje a mýtické hoře s nalezištěm polodrahokamů. Kolem se rýsuje zvlněná krajina protkaná hustou sítí turistických tras a skal. V dálce se tyčí Trosky.
„Výhled na tento monument by se úplně zničil – vedla by pod ním rušná dálnice na třicet metrů vysokých estakádách. Ta by cokoliv dalšího přehlušila,“ říká Piňos. Stavba by podle něj zasáhla i do chráněné oblasti přirozené akumulace vod, odkud se filtruje podzemní voda pro Turnov.
„A to nemluvím o geoparku UNESCO. V Česku je jenom jediný takový geopark – bránu do něj tvoří Jičín a Turnov. Nedovedu si představit, že by se tudy najednou prohnala rychlostní komunikace,“ pokračuje.
Jižnější varianta, kterou úřady při stavbě silnice rovněž zvažovaly, přitom podle něj nic z toho nenaruší. Tato trasa totiž jen kopíruje hranici Českého ráje.
„My proto prosazujeme toto řešení. Chápeme, že je dálnice potřeba. Chceme ale, aby se nezničila jedna z nejcennějších oblastí, kterou u nás máme. Třeba už jen proto, že turistický ruch na tomto unikátním místě řadu lidí živí, což by mohlo skončit,“ vysvětluje svůj vzdor Piňos.
Místní už proto řadu let proti severní variantě silnice protestují. A úspěšně – o rychlostní komunikaci I/35 Českým rájem už se mluví čtvrt století, stavba je přitom stále v nedohlednu. Úřadům se přínos této verze lidem vysvětlit nedaří.
V posledních týdnech se navíc ukázalo, že má záměr severní varianty závažné trhliny – projekt přišel o posudek vlivu na životní prostředí EIA, který zkoumá dopad stavby na hluk, ovzduší, vodu, přírodu i lidi v okolí.
„Ministerstvo životního prostředí zrušilo závazné stanovisko EIA týkající se silnice I/35 Turnov-Úlibice a vrátilo jej k novému posouzení. Důvodem je to, že bylo v průběhu jednání rozkladové komise poukázáno na řadu nedostatků vyplývajících ze znaleckých posudků,“ vysvětlila v prosinci loňského roku mluvčí úřadu Veronika Krejčí.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tak musí zpracovat posudek nový.
Vyšlo také najevo, že se projekt opírá o chybnou studii proveditelnosti. Tu už v roce 2008 vypracovala společnost Valbek a podle kritiků z ní měla vítězně vyjít právě jižní varianta, nikoliv severní. „Jižní koridor je nejvýhodnější ze všech možných hledisek včetně toho ekonomického,“ upozorňuje analytik Jiří Zeman, který spolupracoval na projektech po celém světě a podílel se i na desítkách studií proveditelnosti.
„Například pokud si vezmete klíčové kritérium pro hodnocení výnosnosti investičních projektů, které porovnává budoucí výtěžky s počáteční investicí, vyšla původně jižní varianta v posudku o pět miliard korun levněji. V dnešních cenách už by to bylo dokonce deset miliard,“ popsal svá zjištění Aktuálně.cz Zeman.
Severní varianta totiž podle něj zahrnuje – na rozdíl od jižní – řadu nutných stavebních úprav terénu. „Vybudovat by se musel například tunel o délce jednoho kilometru sesuvným svahem v Pelešanech, což je rizikové. K tomu čtyři kilometry estakád,“ přibližuje Zeman.
K takovému závěru podle něj původně dospěla i společnost Valbek. Jenomže na konci své studie se autoři dopustili chyby a do souhrnné tabulky uvedli zcela jiné hodnoty. „Na jejich základě pak firma doporučila z ekonomického hlediska dále koridor Jih nesledovat,“ přibližuje vadu Zeman a dodává: „Tato chybná čísla se pak prezentovala na zastupitelstvu Libereckého kraje a rozhodlo se.“
Zemanovy výhrady nyní potvrdil i nezávislý audit společnosti BDO. I podle něj by nejmenší část peněz spolkla jižně vedená silnice – vyšla by na celkových 14,3 miliardy korun, což je asi 346 tisíc korun na kilometr. Naopak koridor pod Troskami by stál téměř dvacet miliard, takže by na jeden kilometr padlo asi 565 tisíc korun.
Auditoři nicméně přiznávají, že severní řešení by bylo ze všech doposud zvažovaných variant nejkratší – táhlo by se přes území dlouhé 34,941 kilometrů, což je o šest kilometrů méně než jižnější „sestra“ zvažované silnice. Řidiči by tak při jízdě uspořili zhruba 8 a půl minuty.
A právě tohoto argumentu se drží i úřady – tedy Liberecký kraj, ministerstvo dopravy a vedení Ředitelství silnic a dálnic. Třeba podle ředitelky Odboru interního auditu a kontroly ministerstva dopravy Pavly Stanoškové je sice výpočet společnosti Valbek skutečně chybný a stavba severní varianty méně ekonomicky výhodná, tato chyba ale na konečný výběr koridoru vliv neměla.
„Severní varianta byla vybrána jako nejlepší vhodná z vícero důvodů. Při rozhodování nehraje roli jen pohled na ekonomické parametry stavby. Jedna z klíčových výhod této varianty je, že plně obsluhuje území podél dnešní I/35, její výstavbu lze smysluplně v čase etapizovat a její realizací dochází k významnému zkrácení cestovních dob řidičů,“ uvedla.
Vedení resortu dopravy proto žádnou změnu neplánuje – stále počítá s výstavbou komunikace pod Troskami. S tímto závěrem se podle mluvčího Jana Rýdla ztotožňuje i Ředitelství silnic a dálnic.



Podobně se vyjádřili i zástupci Libereckého kraje. „V tuto chvíli změnu nezvažujeme. Severní varianta byla někdejší vládou i reprezentací Libereckého kraje zvolena jako nejvhodnější, byť byla jižní varianta pro území Českého ráje citlivější,“ uvedl pro Aktuálně.cz náměstek pro životní prostředí a zemědělství Jiří Klápště. Zásadní je totiž podle něj vyřešit dopravu obcemi na stávající trase silnice I/35, která je podle něj neúnosná. „A to jižní varianta neumožňuje,“ dodal.
Chyby ve studii už podle něj nebude kraj zkoumat. „Nemá smysl zabývat se minulostí a tím, jestli náhodou nebyl nějaký výpočet nepřesný,“ napsal. Severní varianta se podle něj vybrala zcela řádně a v souladu s příslušnými zákony. „Byla také projednána se všemi dotčenými orgány státní správy, obcemi i občany. Poté byla zanesena i do územně plánovacích dokumentací,“ podotkl Klápště.
Jenomže Koalice spolků SOS Český ráj jeho slovům odporuje. Řada místních je stále proti. „Ty důvody jsou zjevné: plánovaná čtyřproudová silnice zničí Český ráj jako perlu turismu,“ namítá například Roman Rákosník – provozovatel a majitel známého Autocampu Sedmihorky v Českém ráji.
Přestože ve svém zařízení ubytovává hlavně automobilisty, se severní variantou nesouhlasí. „Všichni, co žijeme ze zdejšího turistického ruchu, bychom splakali nad výdělkem,“ říká a dodává: „Nechápu, proč stát nepodpoří rozvoj automobilového průmyslu na Mladoboleslavsku tím, že přivede dálnici k naší největší tuzemské automobilce. Proč místo toho radši razí variantu, která poškodí Český ráj?“

Stejně to vidí i místostarosta Libuně u Jičína Jaroslav Vaňouček. „V Libuni jsme si samozřejmě vědomi dopravy, která tam je velmi vysoká. Osobně jsem ale přesvědčen o tom, že to plánovaná dálnice nevyřeší,“ řekl Aktuálně.cz. Stavba komunikace podle něj bude mít na chod obce naopak negativní dopad. „Rozdělí totiž tři naše obecní části od centrální obce Libuň. Bude to obrovská komplikace, na kterou sice upozorňujeme, nikdo to ale neřeší,“ říká.
I on by se proto přiklonil k jižnímu koridoru, který vede po hranici Českého ráje. „Myslím, že je levnější a funkčnější,“ tvrdí.
Koalice spolků SOS Český ráj už proto začala podnikat i právní kroky k tomu, aby rychlostní komunikaci přes Český ráj zabránila. Minulý týden například podala trestní oznámení kvůli podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku.
„Není přece možné, aby úřady na jednu stranu přiznaly, že vycházejí z chybné studie a závadných závěrů, a současně s tím nic nedělaly. I nadále se chystají rozpracovávat řešení, které je podle všech expertů ekonomicky nevýhodné – a to na základě tvrzení, že se trasa zkrátí o pouhých osm minut,“ vysvětlil tento počin mluvčí koalice Jan Piňos.
Úřady by podle něj měly začít s plánováním znovu. „Už nyní vznikla při dosavadních přípravných pracích škoda v řádu stovek milionů korun. Neměla by se dál prohlubovat,“ domnívá se Piňos. Trestní oznámení na neznámého pachatele podle něj putovalo k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze.
Redakce Aktuálně.cz oslovila i společnost Valbek, která původní studii udržitelnosti zpracovala. Odpověď na dotazy ale ani po několika týdnech nedostala.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.

Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.



Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) odebral bezpečnostní prověrku předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petru Mlsnovi. Napsal to dnes Deník N s odkazem na čtyři zdroje z bezpečnostní komunity a úřadu vlády.



V čele hygienické služby musí stát lékař, prosazovalo ještě před šesti lety hnutí ANO. Nyní ale obrací. Potichu prosadilo nová pravidla, která už po hlavním hygienikovi lékařský titul nevyžadují. Lékařům se to ale nelíbí, úředník bez medicínského vzdělání si podle nich nebude vědět rady. Opozice zase spekuluje, jestli změna neotevírá cestu konkrétnímu uchazeči.



V americkém státě Jižní Karolína v úterý zachránili 11měsíčního chlapečka, který byl pohřben zaživa. Pod zemí strávil přibližně 24 hodin v přepravce pro psy zabalené do ručníku, uvedly úřady s tím, že dítě měl předtím v péči jeho otec. Informují o tom agentura Reuters a americká média.



Výkony Lindy Noskové na tenisovém Turnaji mistryň v Indian Wells vyvolávají nadšené reakce, zejména se ve veřejném prostoru hromadí po jejím jednoznačném triumfu nad domácí superstar Coco Gauffovou. Jednadvacetiletou Noskovou nyní oslavují i významné osobnosti amerického tenisu, navíc zaznívá kritika, že se wimbledonské vítězce nevěnuje patřičná pozornost.



V některých otázkách se podařilo dosáhnout vzájemného porozumění, uvedl ve středu podle agentury Reuters vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij po skončení trojstranných jednání mezi zástupci Ruska, Ukrajiny a Spojených států v Abú Dhabí. Rusko a Ukrajina se podle něj dohodly na rozsáhlé výměně válečných zajatců.