Proč si výuka na současných pedagogických fakultách zaslouží změnu?
Přijde nám, že na fakultách není dostatečné množství prostoru věnované pedagogické praxi. Jde zejména o přemýšlení nad tím, jak pracovat se žáky, a rozvíjení dovedností, které učitel potřebuje. Jako studenti pedagogických fakult víme, že budeme poměrně dobře připravení, co se týče znalostí zeměpisu nebo biologie. Méně jistí si už však budeme v tom, jak pracovat s žáky a skutečně je něco naučit.
A jak chcete stávající situaci změnit?
Pořádáme různé akce a debaty. Zveme si tam učitele z praxe, ředitele škol a necháváme je diskutovat s představiteli fakult o tom, co reálná školní praxe potřebuje. Případně podporujeme to, o co se fakulty snaží samy. Není to tak, že by fakulty byly stojatými rybníky. Je zde spousta akademiků, kteří se snaží věci zlepšit, a my se s nimi snažíme spolupracovat.
Snažíte se změnit systém vzdělávání pedagogů. Jak se k tomu staví vaši profesoři na fakultě?
Potkáváme se s různými reakcemi. Spousta lidí nám na fakultách fandí. Sami dobře vědí, že je potřeba některé věci změnit. Dostává se nám porozumění od děkanů nebo vedení kateder, které se snaží rozvíjet pedagogické praxe. Na druhou stranu jsou tu samozřejmě i vyučující, kteří nesdílí naše názory a nevnímají potřebu tyto věci inovovat.
Stojí o takové změny samotní studenti?
Celá řada studentů se aktivně zapojuje do našeho týmu. Podílí se s námi na pořádání akcí, co děláme. Potom je zde ještě větší skupina těch, kteří na tyto akce chodí a podporují nás. Samozřejmě pak ale zbývá většina, o které mnoho nevíme. Na fakultě studují, ale z různých důvodů se zapojovat nechtějí.
Jak chcete motivovat studenty, aby šli studovat na pedagogickou fakultu?
Hlavním a zásadním faktorem motivace je skutečná perspektiva učitelské profese. Ta zásadně stojí na tom, jak vypadají učitelské platy. I když budou pedagogické fakulty sebelepší, tak si každý spočítá, že dělat učitele v České republice není zrovna výhra. Český učitel má hluboko do kapsy a k tomu velké množství povinností. Myslím si, že zásadní odpovědnost padá na stát. Když učitelům dáme dobré podmínky, podporu a vzdělání, tak s motivací nebude problém.
Proč se tedy učitelům nepřidá a vhodné podmínky se nezajistí?
Je to běh na dlouhou trať. Říct občanům, že teď budeme nalívat mnoho peněz do vzdělávání a výsledky přijdou za 40 let, není příliš atraktivní. Před čtyřiceti lety ve Finsku se politické strany domluvily, že je potřeba školství pozvednout. Vložili do něho velké množství peněz a vzdělání se stalo prioritou. Za tu dobu má Finsko nejvyspělejší vzdělávací systém na světě. Přitom vycházelo z podobných podmínek, jaké máme dnes my.
Chcete zvednout prestiž povolání učitele. Může tuto snahu ohrozit skutečnost, že se zřejmě vyučujícími budou moci opět stát i lidé, kteří pedagogickou fakultu nevystudují?
Samozřejmě je rozumné, aby vyučující byli kompetentní a nemohl tak učit kdokoliv. Je ale naprostý omyl tvářit se, že toho docílíme tím, že monopol na produkování učitelů budou mít jen fakulty vzdělávající učitele. Když tady totiž má někdo monopol, tak není tolik tlačen, aby ty věci rozvíjel. Byla by to proto motivace pro fakulty, aby se snažily být konkurenceschopné. Fakulty navíc samy o sobě nejsou automatickou zárukou toho, že ten člověk bude skvělý pedagog.
A jak vypadá skvělý pedagog?
To, co dělá učitele skvělým, vychází zejména z toho, že přemýšlí nad svou rolí. Když si uvědomí, že žáci, které učí na základní škole, budou v produktivním věku třeba až v roce 2030. V době, kdy lidi možná budou potřebovat trochu jiné dovednosti, než jsme potřebovali my. Začne rozvíjet tu svoji výuku tak, aby to bylo na tyto schopnosti zaměřené. Zároveň postaví ten svůj přístup k žákům na tom, aby podporoval jejich sebevědomí a motivaci dál se učit. To je pro mě skvělý učitel. Člověk, který je schopný reflexe a posouvá se dál.
Učitelé jsou ale vázáni osnovami. Nejsou pro iniciativní pedagogy omezující?
Systém v Česku je poměrně hodně liberální. Rámcové vzdělávací programy poskytují školám hodně velkou autonomii. Ty si mohou samy říct, jak si předměty poskládají a co budou učit. Žádné jednotné osnovy neexistují. Pak ale samozřejmě záleží na tom, jak se učitelé domluví a využijí této možnosti. Není to úplně jednoduché. Zvlášť tehdy, kdy učitel má v týdnu mnoho hodin a dalších povinností. Nedivím se jim, že nenacházejí energii a čas od času sklouznou k tomu, že jedou podle zajetého stereotypu.
