Šéf žalobců Zeman plánuje odchod, láká ho post evropského prokurátora. Ten má řešit dotační podvody

Marek Pokorný Ondřej Houska Marek Pokorný, Ondřej Houska
23. 4. 2018 5:30
Ve druhé polovině letošního roku bude Brusel vybírat, kdo se stane šéfem chystaného Úřadu evropského veřejného žalobce. O post hodlá usilovat nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který již v evropské justici sedm let působil.
Pavel Zeman
Pavel Zeman | Foto: DVTV

Brno, Brusel - Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman by mohl již koncem roku skončit ve funkci. Podle několika důvěryhodných zdrojů z justice se chce ucházet o post šéfa nově vznikajícího Úřadu evropského veřejného žalobce.

Sám Zeman zájem o prestižní funkci nepotvrdil. "Já tam žádný zájem nemám," uvedl. Podle informací Aktuálně.cz však dal najevo, že o post stojí, a začal usilovat o podporu.

Dva vysoce postavení činitelé, kteří se tématem zabývají, navíc potvrdili, že pokud Česko skutečně svého kandidáta na funkci evropského žalobce  postaví, bude jím právě současný šéf českých žalobců. "Zeman by byl skutečně silným kandidátem, a to v porovnání s jakýmikoliv dalšími možnými zájemci z ostatních zemí EU," tvrdí jeden ze zdrojů Aktuálně.cz.

Odkazuje tak na Zemanovy zkušenosti z Evropy - sedm let působil jako český zástupce u organizace Eurojust, která má na starosti spolupráci mezi státy EU v případech závažné přeshraniční kriminality a organizovaného zločinu.

Měl by hlídat zneužívání dotací

O tom, kdo se nakonec evropským žalobcem stane, rozhodnou hlasováním ministři spravedlnosti zemí EU a europoslanci. Česko se teď v rámci EU chystá sondovat, jakou podporu by Zeman mohl získat. 

Unie vznik Úřadu evropského veřejného žalobce schválila loni. Evropská komise plánuje, že by měl začít plně fungovat do konce roku 2020. Jeho rolí by mělo být hlavně stíhání podvodů s penězi z evropského rozpočtu. Jde tedy vesměs o případy, kdy dojde ke zneužití dotací z evropských fondů. Půjde jen o nové případy, které se objeví po vzniku úřadu.

Pavel Zeman

Nejdéle sloužící Nejvyšší státní zástupce začal profesní kariéru na okresním a poté Krajském státním zastupitelstvím v Plzni. Poté přešel na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně a v roce 2004 se stal zástupcem České republiky u Eurojustu. V roce 2010 vláda Petra Nečase rozhodla, že od ledna 2011 nahradí Renatu Veseckou, kritizovanou zejména za svůj postup v kauze Jiřího Čunka, když vyšetřování odebrala státním zástupcům, kteří na případ dohlíželi.

Společný evropský žalobce by tak nemohl vyšetřovat například kauzu Čapí hnízdo, ve které je premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) obviněn z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie.

"Bude to klasická prokuratura, která zahájí vyšetřování a případ s důkazy předá konkrétnímu národnímu soudu," uvedla eurokomisařka Věra Jourová, pod kterou spadají otázky justice.

Do práce společného evropského žalobce se zapojí 20 zemí EU včetně Česka. Ostatní státy unie se můžou přidat v budoucnu.

Bradáčová či Baxa

Pokud Zeman uspěje, mohl by v současné funkci skončit již koncem roku. "Výběrové řízení na evropského žalobce bude v druhé polovině letošního roku," uvedla Jourová. Sám úřad evropského prokurátora má být plně funkční k 1. lednu 2020, ale jeho předseda by se měl podle Jourové ujmout funkce s předstihem nejpozději počátkem příštího roku, aby stihl instituci postavit.

V českých justičních kruzích přesto již padají jména, kdo by měl Zemana nahradit na postu nejvyššího státního zástupce. Toho jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Zatím se nejvíce mluví o šéfce pražského Vrchního státního zastupitelství Lence Bradáčové. Ta to ale zatím označuje za spekulace. "Nikdo mě neoslovil a nepřemýšlím o tom," reagovala Bradáčová.

Dalším skloňovaným jménem je předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, kterému končí letos v říjnu mandát. Ten sice připouští, že své jméno v této souvislosti zaslechl, ale o uvedený post - pokud se uvolní - prý v žádném případě nebude usilovat.

"Soustava státního zastupitelství má dost lidí, z nichž by se mohl případný nástupce Pavla Zemana vybírat. Jsem soudce a chci zůstat soudcem," říká Baxa. Ten by měl zamířit po skončení svého mandátu na Ústavní soud. Alespoň to chce navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský, který by Baxu viděl rád jako svého nástupce.  

Martinů neprošel

Česko se začátkem prosince snažilo o to, aby se bývalý policejní prezident Oldřich Martinů stal šéfem Europolu. Tedy úřadu, který koordinuje policejní boj s nejzávažnějším zločinem v celé EU.

Martinů, který je zástupcem ředitele Europolu, postoupil mezi tři finalisty. V hlasování členských zemí ale nakonec získala větší podporu belgická kandidátka Catherine De Bolleová. Diplomati pro Aktuálně.cz tvrdili, že to bylo i kvůli tomu, že belgický premiér Charles Michel za svou favoritku intenzivně lobboval po celé unii, zatímco Andrej Babiš byl v té době do funkce čerstvě jmenován a vládu teprve vytvářel. Neměl tak čas prosazovat u svých evropských kolegů českého kandidáta.

Zeman: Objednat si trestní stíhání? Nemožné. Důkazem jsou odsouzení soudci | Video: Marek Pokorný
 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy