Západ místo "více azimutů". K nové politice chce Pavel změnu visegrádské čtyřky

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
14. 2. 2023 5:30
Po dekádě, kdy nebylo jasné, kam Česko v mezinárodní politice patří, se chce zvolený prezident Petr Pavel ubírat jasně na Západ. Visegrádskou čtyřku, sdružující středoevropské země, by však nejraději reformoval. Podle něj chybí 30 let starému spojenectví jasný obsah. Oslovení analytici souhlasí, že by se Česko mělo vymezit proti směřování Maďarska či Polska.
Budoucí prezident Petr Pavel na zámku v Lánech během tiskové konference po setkání s dosluhujícím prezidentem Milošem Zemanem.
Budoucí prezident Petr Pavel na zámku v Lánech během tiskové konference po setkání s dosluhujícím prezidentem Milošem Zemanem. | Foto: Jakub Plíhal

Ještě než složí 9. března prezidentský slib, vyrazí Petr Pavel na bezpečnostní konferenci do Mnichova. Fórum, na které už více než půl století přijíždějí světoví politici, představitelé armády, byznysu i neziskových organizací, se letos koná tento pátek a sobotu. Pavel se tu sejde například s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Do konce března navíc navštíví slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, polského prezidenta Andrzeje Dudu a německého Franka-Waltera Steinmeiera.

"Chceme být zemí respektovanou a solidární navenek," prohlásil v České televizi v jednom z prvních rozhovorů po zvolení. Na mnichovském fóru bude apelovat na rychlou vojenskou pomoc Ukrajině napadené Ruskem. Do české zahraniční politiky hodlá vrátit lidskoprávní charakter, který zdůrazňoval první český prezident Václav Havel.

Bývalý šéf vojenského výboru NATO tak začíná formovat novou prezidentskou zahraniční politiku. Ubírat se chce jasně na Západ. Hovorem s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen se vymezil proti komunistické Číně a nový směr čeká i od visegrádské čtyřky, společenství postkomunistických států střední Evropy. Díky výrazné pomoci napadené Ukrajině mají nyní Středoevropané na Západě silnější pozici než dosud.

"Hlasům ze střední a východní Evropy se více naslouchá, na evropských fórech se berou více vážně," upozornil britský expert Timothy Garton Ash v analýze deníku New York Times věnované posunu politického těžiště do střední Evropy.

Jasný směr zahraniční politiky, který Pavel naznačuje, se liší od jeho dosluhujícího předchůdce. "Miloš Zeman se vyznamenal tím, že příležitostně upřednostňoval ruské zájmy před českými a dlouhodobě vytvářel prostředí pro ruské dezinformační kampaně," uvedl politolog Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity. Podle něj tím trpěla důvěryhodnost Česka, pro zahraniční partnery bylo těžko čitelné, zda Praha patří na Západ, či na Východ.

Zemanovu politiku "více azimutů" částečně kopíroval i bývalý premiér Andrej Babiš z ANO, Pavlův protikandidát v prezidentské volbě. Také on byl podle expertů otevřenější k Rusku a Číně. Jeden z jeho nejbližších spolupracovníků, právník Alexej Bílek, v minulosti zastupoval Rusko při převodu majetku z dob Sovětského svazu. Teď dohlíží na svěřenské fondy, kam Babiš vložil holding Agrofert. 

"Rusku sice expremiér nevyjádřil nikdy přímou podporu, zahraniční politiku ale nechával na Zemanovi a svou vládu opíral o KSČM, která má k Rusku blízko," popsal analytik Jindřich Přívratský z think-tanku Evropské hodnoty. 

Teprve vláda Petra Fialy z ODS, zvolená na podzim 2021, vnesla do zahraniční politiky jasný směr. "Na světovou mapu Česko vrátila například nekompromisní pomocí Ukrajině nebo předsednictvím v Radě Evropské unie, které chválili téměř všichni špičkoví unijní politici," zhodnotil Michael Emerson z předního evropského think-tanku CEPS.

S linií Fialova kabinetu Pavel souhlasí. "Jsme zajedno v základních principech zahraniční politiky," uvedl po setkání s premiérem a předsedy obou parlamentních komor Milošem Vystrčilem z ODS a Markétou Pekarovou Adamovou z TOP 09 krátce po svém zvolení. Oboustrannou shodu potvrdil Aktuálně.cz i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský z Pirátů. Podle ústavy je za zahraniční politiku odpovědná vláda, prezident ji ale může spoluvytvářet.  

Otázkou zůstává, jakou roli v ní bude hrát visegrádská čtyřka, spojenectví Česka, Slovenska, Polska a Maďarska existující od konce studené války. V programovém prohlášení se Fialova vláda zavázala se skupinou dále spolupracovat, Pavel je však vůči ní kritický. "Myslím, že je potřeba V4 modifikovat. Diskuse o rozšíření na devět středo- a východoevropských zemí by mi i vzhledem k aktivní reakci na agresi Ruska dávala větší smysl," napsal na Twitteru během prezidentské kampaně. 

Problematické je především Maďarsko, kde premiér Viktor Orbán zavádí euroskeptický autoritářský režim nakloněný Rusku, omezuje politickou opozici a nezávislá média. Zeman i Babiš se o Orbánovi často vyjadřovali pochvalně, podle Pavla však Maďarsko působí zpátečnicky a těžko se s ním hledá shoda. "Maďarsko má problém s právním státem, domlouvá se s Ruskem a Íránem a zdržuje vstup Švédska a Finska do NATO," uvedl v listopadu.

Orbánova vláda komplikuje společný postup visegrádské čtyřky, naposledy odmítla, aby přes její území směřovaly zbraně na Ukrajinu napadenou Ruskem. "Pokud nebudeme schopni najít dostatečně silná témata, stane se V4 prázdnou nádobou a my budeme pracně hledat její obsah," řekl Pavel v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Krátce svém zvolení navíc prohlásil, že chce otevřít debatu o budoucnosti Visegrádu.

Experti to hodnotí jako dobrý krok. Šéf think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda označuje Maďarsko za trojského koně Ruska a Číny, Michael Emerson z CEPS radí držet si odstup. "Je potřeba vymezit se vůči zemím s pochybnou demokratickou praxí, pokud chce Česko získat pověst silného západního hráče," upozornil. Kromě Maďarska mířil i na Polsko, které je s Evropskou unií ve sporu kvůli omezování nezávislosti polských soudů, kritiku schytalo také za zpřísnění potratového zákona.

Původním cílem visegrádské čtyřky bylo dovést země poznamenané komunistickým režimem do demokratické Evropy a lépe se v ní prosadit. "Byl to účinný nástroj do doby, než jsme vstoupili do EU a NATO. Pak se ukázalo, že v každé členské zemi trochu jinak funguje politika a že mají rozdílné pohledy na demokracii," popsal politolog Jiří Pehe, někdejší spolupracovník prezidenta Václava Havla, za jehož funkčního období se V4 zformovala. 

O tom, jak různorodá visegrádská čtyřka je, hovoří i americká organizace Freedom House monitorující úroveň demokracie v jednotlivých zemích. Polsko se v jejím žebříčku začalo propadat poté, co v roce 2017 tamní vláda zahájila kritizované reformy soudnictví. Na rozdíl od Budapešti však Varšava výrazně podporuje napadenou Ukrajinu a proti ruské agresi se opakovaně ostře vymezila.

 

Právě se děje

Další zprávy