


Prezident Petr Pavel se vydal na jednání vlády kvůli sporu o zastupování na mezinárodních summitech. Zatímco o jeho účasti na červencovém summitu NATO v Ankaře kabinet podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodne až za dva týdny, vláda v pondělí schválila Pavla jako šéfa delegace na Valné shromáždění OSN, které se v září koná v New Yorku.

Prezident Pavel se pondělního jednání vlády účastnil od 11 hodin, na schůzi kabinetu byl asi 20 minut. Hrad už dříve uvedl, že prezident chce řešit koordinaci účasti ústavních činitelů na vrcholných setkáních mezinárodních organizací.
„Prezident se na jednání vlády chystá otevřít otázku zastupování České republiky na vrcholných jednáních mezinárodních organizací, včetně summitu NATO a Valného shromáždění OSN. Očekává pokračování dialogu a vůli vlády se dohodnout v souladu s dosavadními ústavními zvyklostmi a zavedenou praxí. Prezident i nadále upřednostňuje dohodu před jinými postupy,“ řekl v pátek Aktuálně.cz prezidentův mluvčí Vojtěch Šeliga.
Podle informací Aktuálně.cz stojí za odkladem rozhodnutí o summitu NATO ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který je hlavním aktérem sporu s Hradem. Zatímco ještě v minulých týdnech premiér naznačoval, že vláda otázku účasti prezidenta vyřeší právě v pondělí, nakonec termín posunul až na 22. června.
Podle zdrojů redakce však nejde pouze o technický odklad. Ve hře jsou totiž akreditace na summit NATO, které jsou pro účast delegací klíčové. Právě přes ně se podle informací redakce snaží ministerstvo zahraničí prosadit variantu, která by prezidentovi účast fakticky znemožnila.
Pokud by vláda rozhodovala až 22. června, zbývalo by do summitu v Ankaře, který se uskuteční 7. a 8. července, jen minimum času. Mohlo by proto být velmi obtížné stihnout vyřídit akreditace pro případnou prezidentskou delegaci.
Odbor komunikace prezidentské kanceláře nicméně v odpoledních hodinách k pondělní schůzce na vládě na webu doplnil, že prezident do avizovaného jednání vlády nepodá připravenou žalobu k Ústavnímu soudu. O případné účasti na zasedání kabinetu 22. června se Pavel teprve rozhodne, dodal Hrad.



"V zájmu prezidentem preferovaného kooperativního vztahu s vládou se prezident rozhodnul i na tento posun (do 22. června) přistoupit. Prezident věří dnešnímu (pondělnímu) ujištění premiéra, že vláda nechce jeho pravomoci omezovat," uvedl odbor komunikace.
Jedinou zahraniční cestou, o které tedy v pondělí mohlo padnout definitivní rozhodnutí, je proto právě zářijové Valné shromáždění OSN. Podle informací Aktuálně.cz je důvodem mimo jiné blížící se uzávěrka akreditačního procesu, která je už v úterý.
Zdroje obeznámené se situací navíc tvrdí, že ve srovnatelném období byly loni akreditace na loňské vrcholové zasedání v New Yorku už dávno vyřízené.
A s čím prezident na jednání tedy šel? Podle informací Aktuálně.cz nemusela být cílem pouze snaha dozvědět se, zda na summit NATO pojede. Důležitou roli může hrát i případný budoucí kompetenční spor.
Pavel totiž opakovaně naznačil, že pokud ho vláda do delegace nezařadí, je připraven obrátit se na Ústavní soud. Pro takový krok by však zřejmě chtěl doložit, že se předtím snažil spor vyřešit politickou cestou a hledal dohodu s kabinetem.
I proto může být pro prezidenta důležité zaznamenat, jak vláda na jeho požadavky reaguje a zda je ochotná dát jasné stanovisko. Pokud kabinet rozhodnutí znovu odloží nebo se jasné odpovědi vyhne, mohl by to Pavel později použít jako argument, že se snažil dohodnout, zatímco vláda věc opakovaně odsouvala.
Jenže posunutím rozhodnutí o tom, kdo na summit pojede, až na 22. června, se tak výrazně zúžil prostor pro případný zásah Ústavního soudu, pokud by prezident avizovanou kompetenční žalobu podal.
Odklad rozhodnutí může mít velmi konkrétní důsledek. I kdyby nakonec soud dal prezidentovi za pravdu, do summitu už by zřejmě nezbývalo dost času, aby se situace změnila. Pavel by tak mohl být ze summitu vyšachován bez ohledu na výsledek právního sporu.
Pavel, který se zúčastnil všech summitů Aliance od nástupu do funkce a v minulosti stál v čele Vojenského výboru NATO, už potvrdil, že má kompetenční žalobu připravenou. Prezident minulý týden uvedl, že věří v možnost společné účasti s premiérem, kdy by každý zastupoval Českou republiku v jiné části programu.



Novým ministrem financí ve vládě britského premiéra Andyho Burnhama se stal John Healey, bývalý ministr obrany, který ze své pozice v červnu odstoupil. Šéfem britské diplomacie se stal bývalý předseda Labouristické strany Ed Miliband, který na této pozici nahradil Yvette Cooperovou. Ta nyní stane v čele resortu zdravotnictví.



Oblastní organizace ODS Praha 1 nepředloží kandidátní listinu pro podzimní komunální volby. Chce tím vyhovět požadavku vedení strany, aby na kandidátce nebyl bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Členové ODS Praha 1 dostali povolení kandidovat za jiné subjekty. Rozhodla o tom v pondělí oblastní rada. ČTK to sdělil Dvořák, který je předsedou rady.



Předběžné opatření amerického soudu na 14 dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze.