Pavel varuje před „špatným mírem“ na Ukrajině. S následky bychom žili desetiletí, řekl

Severoatlantická aliance (NATO) a Evropská unie nejsou v oblasti evropské bezpečnosti konkurenty a měly by fungovat jako navzájem se doplňující pilíře. Na úvod bezpečnostní konference Globsec to ve čtvrtek řekl prezident Petr Pavel. Hovořil také o nutnosti další podpory Ukrajiny. Ruskem napadená země podle něj Evropu nejen brání, ale zároveň i mění způsob, jakým Evropa uvažuje o válčení.

Nejvýraznějším příkladem možného propojení NATO a EU je podle Pavla vojenská mobilita. „NATO ví, které trasy, přístavy, železnice, mosty a letiště jsou v případě krize zásadní pro přesun sil po celé Evropě. EU disponuje finančními a regulačními nástroji, které mohou pomoci modernizovat velkou část této infrastruktury,“ podotkl. Úkolem je podle něj zajistit, aby se tyto dva plány překrývaly. „Aby vojenské požadavky NATO určovaly směr investic EU a aby investice EU posilovaly odstrašující schopnost NATO,“ dodal.

Zahrnuti by podle něj mohli být i partneři mimo Evropskou unii, jako je Británie, Kanada či Norsko, které jsou podle Pavla zásadní pro bezpečnost kontinentu. „Jejich role v logistice, námořní bezpečnosti či zpravodajské činnosti, stejně jako při podpoře Ukrajiny, je neocenitelná,“ dodal.

Pavel se v projevu věnoval také nutnosti posilovat evropský pilíř NATO a nadále podporovat Ukrajinu. Napadená země se podle něj stala jedním z nejschopnějších hráčů v obraně v Evropě. „Prokázala pozoruhodnou odolnost, získala rozsáhlé bojové zkušenosti a rozvinula technologické inovace. To je něco, co jsme v Evropě ztratili v důsledku mnoha regulačních opatření, která jsou v době míru nezbytná. Ale v době konfliktu je potřeba být flexibilní a dosahovat výsledků v co nejkratším čase,“ uvedl prezident.

Podpora Ukrajiny podle něj není charitou, ale přímou investicí do evropské bezpečnosti. „Protože pokud Ukrajina uspěje, bude Evropa bezpečnější. Pokud bude Ukrajina donucena ke špatnému míru, budeme všichni žít s následky po celá desetiletí,“ dodal.

Jak neprohrát v budoucích konfliktech

V budoucích konfliktech budou podle prezidenta Petra Pavla rozhodující technologie. Evropská unie a Spojené státy by spolu neměly soupeřit v oblasti umělé inteligence (AI), ale spolupracovat a inspirovat se, řekl.

Evropa si podle prezidenta včas neuvědomila, jak rychlý nástup technologií bude a musí výrazně zrychlit investice do výzkumu a vývoje, který navíc musí být efektivnější, a ne tak rozdrobený.

Pavel odkázal na slova ruského prezidenta Vladimira Putina či čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, že svět ovládne ten, kdo učiní výrazný průlom v umělé inteligenci. „Musíme to brát vážně, protože v této oblasti dělá významné pokroky především Čína,“ uvedl. Konflikty na Ukrajině i Blízkém východě podle něj ukazují, že technologická převaha mění pravidla hry.

Důležitá je proto spolupráce s partnery v NATO a EU, ale i dalšími zeměmi ochotnými spolupracovat, řekl prezident. „Musíme úzce spolupracovat, abychom si udrželi náskok, který zajistí budoucnost našeho demokratického zřízení, jinak v této soutěži velmi rychle prohrajeme,“ konstatoval.

Spojené státy podle Pavla daly AI větší volnost, zatímco EU se nejprve soustředila na regulaci, aby se později nepotýkala s nežádoucími důsledky. „Oba přístupy se mohou ukázat jako účinné a jejich kombinace může přinést výsledky,“ uvedl. Podle Pavla je nutné, aby se Evropa a USA v AI vzájemně inspirovaly místo toho, aby soutěžily. „Pokud budeme soutěžit mezi sebou v Evropě nebo mezi Evropou a USA, můžeme prohrát s Čínou a dalšími konkurenty na globální scéně,“ podotkl.

Za největší problém Evropy pokládá roztříštěnost zájmů, ale i kapitálového trhu a dalších oblastí. „Máme všechny ingredience na skvělé jídlo, ale nemáme recept, jak ho rychle připravit,“ podotkl.