Bude to bolet, ale jinak to nepůjde. Pavel řekl, co čeká vládu po Babišovi

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Prezident Petr Pavel neočekává od současné koaliční vlády Andreje Babiše (ANO), že by přišla s reformami povinných výdajů rozpočtu. S reformami podle něj bude muset přijít až jakákoli následující vláda. Řekl to v rozhovoru pro CNN Prima News, který televize natočila ve čtvrtek a odvysílala ho v neděli.

Rozpočet podle něj utrpěl třeba zrušením takzvané superhrubé mzdy od roku 2021, tedy že se do základu daně z příjmů u zaměstnanců započítávaly i odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění.

„Neočekávám to od této vlády, ale jsem přesvědčen o tom, že jakákoli další vláda, která přijde, bude muset vypít ten kalich hořkosti a přijít s reformami, které budou řadu lidí možná bolet. Budou se těžko prosazovat, těžko vysvětlovat, ale nepůjde to bez nich,“ řekl prezident. Strukturální deficit vzniklý zrušením superhrubé mzdy nelze odstranit tak jednoduše, ale musí se odstraňovat postupně razantními zásahy, míní hlava státu. „Já si nemyslím, že by k nim tato vláda chtěla sáhnout,“ dodal.

Poznamenal také, že například návrat k superhrubé mzdě by byl podle názoru řady politiků pro každou vládu sebevraždou. Varoval však, že se stát může dostat do situace, kdy už nebude vyhnutí a bude muset takovou věc udělat. Podle státního závěrečného účtu za rok 2021 představovalo zrušení superhrubé mzdy a současné zvýšení daňové slevy dopad na příjmy státního rozpočtu asi 57 miliard korun.

Rozpočet vetovat neplánuje

Prezident neočekává, že by vetoval připravovaný rozpočet na příští rok. „Já vycházím z prohlášení paní ministryně i vlády, tedy že deficit bude hrubě pod 400 miliard,“ řekl. Zopakoval, že rozpočet považuje za nástroj vlády, a poukázal na to, že i přes výhrady žádný rozpočet zatím nevetoval. „Nepočítám, že by tomu mělo být jinak i v případě toho rozpočtu, pokud skutečně bude v těch intencích, jak to vláda naznačuje,“ popsal. Za důvod k vetu by považoval například výrazné podfinancování výdajů na obranu.

Sněmovna ve středu přehlasovala Pavlovo veto novely rozpočtových zákonů, tedy hlavně zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Prezident dnes zopakoval, že to nepovažuje za fatální. Poznamenal, že ho mrzí, že nevyužil možnosti jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o tomto zákoně. Do budoucna chce s ministry jednat o obdobných rozporuplných nebo klíčových zákonech, aby dopředu znali pozici prezidenta.

Opozice se chce kvůli této novele obrátit na Ústavní soud. Prezident řekl, že se k podání připojovat nebude, ale že jde o legitimní krok a chápe důvody, proč se opozice chce na Ústavní soud obrátit.

Kampaň za znovuzvolení?

Pavel se podle jeho slov ještě nerozhodl, zda se bude podruhé ucházet o post hlavy státu. Odmítá proto, že by vedl předvolební kampaň za své znovuzvolení, jak o něm uvedli někteří představitelé vlády. Kampaň by vedl až poté, co svou kandidaturu oznámí. Své rozhodnutí chce oznámit v polovině příštího roku.

Například premiér Andrej Babiš (ANO) již dříve několikrát vyjádřil názor, že Pavel již kampaň za znovuzvolení zahájil. „Platí taková jedna poučka. Když chceš odvést pozornost od toho, co děláš sám, tak řekni, že to dělá ten druhý. Vláda zřejmě začala takovou, řekl bych, předvolební přípravu, a proto říká, že kampaň vedu já,“ komentoval to v televizi prezident Pavel. „Zdůrazňuji, že já žádnou kampaň nevedu. Pokud ji povedu, tak ji povedu až po oznámení kandidatury,“ dodal. Řekl, že se o ní dosud nerozhodl.

Prezident vs. vláda, jak to vidí Češi?

Vystupování prezidenta Petra Pavla vůči vládě v posledních měsících považuje 47 procent lidí v Česku jako přiměřené, příliš aktivní byl podle 34 procent, naopak výraznější měl být podle 12 procent. Ukázal to průzkum agentury Kantar pro Českou televizi (ČT). Vztahy prezidenta se zástupci kabinetu zejména z řad nejmenší vládní strany Motoristů byly v posledním půlroce vyostřené.

Průzkum, jehož výsledky dnes ČT zveřejnila, zjišťoval také to, jaká by měla být role prezidenta vůči vládě. Podle největší části dotázaných by prezident měl vládu podporovat a dohlížet na její činnost, myslí si to 44 procent z nich. Podle zhruba třetiny by měla hlava státu kontrolovat vládu i za cenu aktivních sporů, naopak podle 21 procent by měl prezident vládu především podporovat.

Voliči vládních stran, tedy ANO, SPD a Motoristů, častěji chtěli spíš prezidenta, který stojí po boku vlády, zjistil Kantar. Aktivnější kontrolu vlády i za cenu sporů od prezidenta častěji očekávají voliči opozičních stran a lidé, kteří k volbám nechodí. Kantar se v průzkumu od 3. do 21. srpna dotazoval zhruba tisícovky lidí.