Praha - V regionech s vysokou nezaměstnaností a početnými romskými komunitami se rozbíhá rekordní počet projektů zacílených především na Romy žijící ze sociálních dávek.
"Kvůli ekonomické stagnaci a nešťastným změnám v sociální politice se do větší chudoby propadá další část Romů, ale i majoritní populace. Hodně se rozmáhá fenomén chudých zaměstnaných, tedy domácností, které pracují, ale nestačí jím to k obživě. Těch může být v Česku až k milionu lidí," říká ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Pomoc těmto lidem není levná. Jen na projekty, realizované s podporou této agentury, jde kolem půl miliardy korun ročně. Další programy, jež mají lidem ze společenského dna pomoci k zapojení do běžného života, spouštějí obce, školy, neziskové organizace a úřady na krajské i místní úrovni. V aktivitách pro chudé se tak začaly točit obrovské peníze, které je obtížné celkově zmapovat.
Důvody jsou dva. Jednak ve společnosti roste napětí mezi Romy a majoritou, takže politici a úřady cítí stále víc, že je třeba s tím něco dělat. Především se ale úředníci, obce a neziskový sektor naučili na sociální práci čerpat ve velkém evropské dotace. Ty také pokrývají většinu stamilionových nákladů na sociální projekty.
Přes rostoucí příliv peněz na sociální pomoc však lidí, uvězněných v pasti chudoby a odkázaných na sociální dávky, neubývá. Naopak.
Třetinová úspěšnost?
Jen zmíněná vládní Agentura pro sociální začleňování (funguje jako samostatný odbor Úřadu vlády, spadající pod vládní zmocněnkyni pro lidská práva, spolupracuje s obcemi a dalšími partnery) schválila loni celkem 37 projektů ve 26 městech a obcích Česka. Přijdou na 487 milionů korun. Z toho 85 procent pokryjí evropské dotace, 15 procent státní rozpočet.
"Díky těmto projektům získá nějakou formu podpory přes 10 tisíc lidí. Nejčastěji při hledání práce, při vzdělávání, nebo podporu od sociálních pracovníků. Pro děti jde zejména o možnosti vyžití v nízkoprahových klubech," vysvětluje Šimáček.
Speciál
Deníky Aktuálně.cz a Insider mapují kořeny sílícího napětí mezi romskou komunitou a majoritou
- Z chudých Romů stát udělal mimořádně atraktivní klienty
reportáž Zuzany Kubátové - Fotky z Ostravy: Tak bydlí ti sociálně nejslabší z nás
fotoreportáž Ludvíka Hradilka - Čechy Čechům! Není hloupějšího, frustrovanějšího hesla
komentář Martina Fendrycha - Bezradný starosta: Dřív byli Romové víc pod kontrolou
rozhovor se starostou Ostravy Jih - Z ohniska neklidu: Protiromské pnutí sílí, ukáže sobota
- V ohrožených lokalitách přibude 70 romských asistentů
- Protiromské nálady předčí i extremismus, tvrdí BIS
- Obvod má zájem o Přednádraží. Skandál, říká majitel
Například v Ústeckém kraji, kde Agentura spolupracuje s největším počtem obcí, běží nyní tři velké čtyřleté projekty, zaštítěné krajským ředitelstvím Úřadu práce. Cílem je snížit dlouhodobou, především romskou nezaměstnanost. Jen tento program stojí 185 milionů korun, platí se z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. České daňové poplatníky přijde na 27,5 milionu korun, zbytek jde na vrub Bruselu.
V čem tyto projekty spočívají? Sociální pracovníci vytipují dlouhodobě nezaměstnané se špatnými vyhlídkami na uplatnění, diagnostikují jejich potíže a radí jim, jak se k situaci postavit. Klienti, které podaří získat k další spolupráci, absolvují školení a kurzy, v nichž získají kvalifikaci pro pracovní trh a nutnou praxi. Pracovní místa pro ně vznikají zčásti díky dotacím pro zaměstnavatele (ti mohou dostat až 14 tisíc korun měsíčně na jednoho takto zaměstnaného člověka po dobu jednoho roku). Klienti zůstávají určitou dobu pod dohledem, postupně se mají postavit na vlastní nohy. Cílem je, aby zůstali v práci i poté, co dotace na jejich místo skončí.
Podle Aleny Zieglerové z Agentury pro sociální začleňování zasáhnou tři krajské projekty na Ústecku nejméně 2260 lidí. "Vznikne díky nim nejméně 1077 pracovních míst, z toho 602 díky dotaci," říká. Aktéři programu doufají, že po skončení projektů a vyčerpání dotací zůstane v zaměstnání víc než třetina původně kontaktovaného počtu lidí.
"Nejdelší zkušenost s touto aktivitou máme na Mostecku, kde běžel už dříve obdobný projekt," popisuje Zieglerová. „Na Mostecku už lze sledovat, zda klienti zůstávají v zaměstnání i šest měsíců po skončení dotace. Vypadá to následovně: Celkem tam dostalo podporu 476 účastníků, z toho 177 bylo díky projektu zaměstnáno. A z nich celkem 162 zůstalo zaměstnaných ještě šest měsíců po skončení mzdových příspěvků. V práci tak po půl roce zůstávaly 34 procenta původního počtu. U krajských projektů tedy předpokládáme obdobnou udržitelnost, i když tam na měření je ještě brzy," vysvětluje.
Pokud se na Ústecku podaří třetinu proškolených a rekvalifikovaných klientů udržet v práci po skončení programu, bude to velký úspěch. „Obecně odhaduji, že úspěšnost trvání zaměstnání po skončení obdobných projektů bývá mezi pěti až dvaceti procenty," říká Jana Juřenová, ředitelka obecně prospěšné společnosti Liga z Bruntálu, která se sociální prací v romské komunitě zabývá řadu let.
Podle statistik, jež vede sama Agentura pro sociální začleňování, bývá obecně úspěšnost projektů v oblasti sociální inkluze mezi 10 až 15 procenty. U projektů řízených samotnou agenturou se podle jejích vlastních údajů dosahuje více než 35procentní úspěšnost. Objektivní nezávislá analýza ale chybí.
Úřad práce má šanci
Podle Juřenové velmi záleží na tom, kdo draze dotované sociální projekty řídí. V Ústí podle ní nejsou bez šance - díky k tomu, že tu jako hlavní garant figuruje Úřad práce.
"Úřad práce má největší zkušenost se zaměstnáváním lidí a s vytvářením dotovaných pracovních míst. Dokáže díky svým zkušenostem vyhodnotit reálnost podnikatelského záměru, na jehož základě chce žadatel získat peníze," říká šéfka bruntálské Ligy, která má s projekty i dotacemi na zaměstnávání sociálně hendikepovaných velkou zkušenost.
Liga založila v Bruntále už před lety, dávno před současným dotačním boomem, dva sociální podniky, chráněnou Zelenou dílnu a Malé technické služby. Za šest let stála podpora zaměstnanosti prostřednictvím těchto firem 11,5 milionu korun. V Zelené dílně dlouhodobě pracuje 44 lidí, osm z nich od rozjezdu v roce 2009. Malými technickými službami, jež na sezonní práci zaměstnávají vždy osm lidí od března do listopadu, prošlo celkem 48 klientů, zhruba 70 procent romských.
"Smyslem je dát jim příležitost, zaktivizovat je, vrátit jim nebo poskytnout pracovní návyky a pustit je dál na volný pracovní trh, aby se mohli samostatně uplatnit," říká Juřenová. V běžném nedotovaném zaměstnání se podle ní „chytí" kolem 35 procent lidí, kteří Malými technickými službami prošli.
Dotace pro dotace
Juřenová upozorňuje, že mnoho drahých projektů na zaměstnávání lidí je iluzorních. „Bývají vysoce účinné jen po dobu projektu. Zejména pokud jsou pracovní místa plánována jen s ohledem na to, že se vyhlašuje nějaká dotační výzva. Nebo pokud žadatel o dotaci nemá dlouhodobější podnikatelský výhled, finanční plán, trh pro své produkty a podobně," říká. Často se stává, že se projekt tvoří jen proto, aby realizátor dosáhl na peníze z dotace a teprve pak hledá zaměstnavatele, u kterých dotovaná pracovní místa vzniknou.
"Z vlastní zkušenosti vím, že existuje dost takových úspěšných žadatelů. Spadnou jim do klína peníze a oni dělají něco, co se podařilo dobře popsat v žádosti, ale bez toho, že by to mělo reálný plán a podklad. To ale jen supluje prvky aktivní politiky zaměstnanosti, které normálně - a mnohem efektivněji - organizuje stát prostřednictvím úřadu práce," říká Juřenová.
Fiktivní podle ní může být i výkaznictví o dotovaných projektech, záleží totiž na tom, jaký počet lidí se bere jako výchozí vzorek a jak se počítá dlouhodobá úspěšnost.
Podle Martina Šimáčka z Agentury pro sociální začleňování na druhou stranu není možné omezit se při hodnocení projektů jen na čísla. „My sice formálně sledujeme naplňování indikátorů, ale věcně nás zajímá, jaké to vše má dopady na lidi. Nejde jen o to, zda se jim podařilo získat práci, vzdělat se či začít splácet dluh, ale také o to, jak se cítí. Zda mají chuť do života, jestli se zlepšuje soužití v obci," vysvětluje.
Sociální projekty, jež se s pomocí Agentury spouštějí, mají podle něj ještě jednu přidanou hodnotu: Mění pohled úředníků na to, čeho lze v sociálním začleňování docílit, učí je novinkám a mění zaběhané, často neúčinné postupy.
Nejen Romové
Stamiliony korun, vynakládané na školení lidí, rekvalifikace, poradenství a tvorbu pracovních míst, nejsou vyhrazeny jen pro Romy, i když ti bývají nejčastějšími klienty. „Projekty, které koordinujeme, jsou určeny všem lidem, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, mají špatnou kvalifikaci nebo žijí v regionech, kde je obrovský převis poptávky pro pracovních místech nad nabídkou," říká Šimáček.
Chudoba a sociální vyloučení se podle něj ve stále větší míře týkají i neromské populace. Zasahují i majoritní společnost, zvlášť v některých oblastech v pohraničí či v izolovaných lokalitách ve městech. Třeba pověstné ubytovny, poskytující předražené nekvalitní bydlení lidem žijícím ze sociálních dávek, zdaleka nejsou výhradně romské.
"Například na Osoblažsku by bylo absurdní věnovat se jen problému romské populace. Starostové, kteří odtud k nám přicházejí se zájmem o spolupráci, nemluví o romské menšině nebo vyloučených lokalitách, ale říkají: Máme problém nedostatku pracovních míst, vysoké nezaměstnanosti…" popisuje ředitel Agentury pro sociální začleňování.
Podle něj jsou - bez ohledu na etnickou příslušnost - chudobou nejvíc ohroženi osaměle žijící lidé, senioři a různě (například zdravotně) hendikepované osoby. „V ohniscích sociálního vyloučení se kumulují nízkopříjmové domácnosti, rostou nesplatitelné dluhy. Novodobá chudoba přestává být lokalizovatelná do vyloučených lokalit a měřitelná podle toho, zda jste příslušníkem nějaké menšiny," vysvětluje Šimáček.
