Paroubek: Do vlády s kýmkoli, kdo přijme náš program

Jan Němec (redaktor) Jan Němec (redaktor)
22. 5. 2010 8:45
Předvolební rozhovor s předsedou ČSSD o tom, komu zavolá jako prvnímu po volbách a pozve ho k jednání o nové vládě
Foto: Petr Protivánek, Jan Němec

S předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem jsme mluvili v Lidovém domě, sídle strany. Superlídr sociálních demokratů přišel v rozhalence a svetru. Při rozhovoru mu sem tam přelétl po tváři úsměv, ale vždy jen krátce, jeho projev byl téměř bez emocí.

Nejvíc nás zajímalo, co tento očekávaný volební vítěz udělá hned po volbách, koho jako prvního pozve k jednacímu stolu, zda počítá s komunisty a jak reálná je velká koalice.

Zjistili jsme, že volební lídr ČSSD je připraven dohodnout se prakticky s každým, kdo přistoupí na jeho programové minimum. Tedy i Věcmi veřejnými nebo s TOP 09, pokud by slevila ze svého programu.

Přitom proti Věcem veřejným ČSSD vede útočnou kampaň. Ostatně únorový průzkum pro ČSSD straně ukázal, že VV a TOP 09 sbírají nerozhodnuté voliče zejména v Praze.

Příliš nepočítá s velkou koalicí, i když ji úplně nevylučuje. A s komunisty prý také moc nepočítá, protože jsou sobci a sami chtějí zůstat mimo vládu. Oslabují tím levici, dodává Jiří Paroubek.

Jaký nabízí vaše strana hlavní tahák pro tyto volby?

Lepší budoucnost pro obyčejné lidi. Souhrnně bych řekl, že je to obnovení prosperity. K tomu patří relativní pokles zadlužení země. Ale také dostupné zdravotnictví postavené na neziskovém základě, takže nepokračovat v privatizaci krajských a fakultních nemocnic. Boj s korupcí a férové důchody.

Infobox

Výslech lídrů - Ptá se Jan Němec

2x s Radkem Johnem:

2x s Milošem Zemanem:

2x s Ondřejem Liškou:

2x s Cyrilem Svobodou:

2x s Vojtěchem Filipem:

2x se Schwarzenbergem a Kalouskem:

FAKTA: Jiří Paroubek

  • narozen 21. 8. 1952
  • vystudoval VŠE
  • 1976-1989 pracoval jako hlavní ekonom Restaurací a jídelen
  • 1970 vstoupil do Československé strany socialistické (vystoupil 1976)
  • v listopadu 1989 vstoupil do Československé sociální demokracie
  • 1998 náměstkem pražského primátora
  • 2000 neúspěšně kandidoval do Senátu v Praze 8
  • 2004 ministerm pro místní rozvoj v Grossově vládě
  • duben 2005-srpen 2006 premiérem (po rezignaci Stanislava Grosse kvůli aféře s bytem)
  • 13. 5. 2006 zvolen na mimořádném sjezdu ČSSD předsedou
  • 2006-2010 poslanec

Programy ČSSD a ODS ovšem vedou, alespoň podle analýzy Hospodářských novin, k prakticky stejnému deficitu. Čím přesvědčíte voliče, že by právě vaše strana měla být jeho favoritem?

Ty výpočty HN jsou zvláštní, ale nechci je zpochybňovat. Ale při přeskupení daní a šetřením výdajů jsme schopni při dvouprocentním růstu ekonomiky se dostat za příští 4 roky na částku 570 mld. Kč. Ty budou k dispozici. Rozhodně nechceme jít cestou ODS masivních církevních restitucí, které by v příštích 60 letech znamenaly zatížení státního rozpočtu částkou 270 mld. korun, ani cestou obřích ekologických zakázek, kde se hovoří o 110 miliardách. A nechceme uplatnit opt-out ohledně důchodů (tedy možnost odvádět část sociálního pojištění ne na státní účet, ale do soukromých fondů - pozn. A.cz).

Rozpočet je teď ale konstruovaný tak, že 80-84 % výdajů je už daných předem. Neměly by se skutečně tyto mandatorní výdaje snižovat?

Tak teoreticky samozřejmě mohu říci, že by to bylo krásné, kdyby se to snižovalo, ale prakticky já tam nevidím velký prostor. Třeba TOP 09 říká, že nebude zvyšovat důchody po tři roky. Touhle cestou my nechceme jít.

Pokud vyhrajete volby, komu byste nejraději nabídl jednání jako prvnímu?

Chceme především vytvořit situaci podobnou té po krajských volbách: že bez sociální demokracie nepůjde vytvořit žádnou koalici. Pak nastupuje to, co jsme řekli, naše nepodkročitelné požadavky: zrušení zdravotnických poplatků, nemocenská v prvních třech dnech nemoci, jednorázový příspěvek důchodcům, progresivní zdanění, protikorupční balíček a snižování zadlužení. A já bych přidal rozumnou regulaci cen energií nebo bankovních poplatků. Pokud se na tomhle shodneme s nějakým partnerem, tak je náš!

Nicméně komu byste zavolal jako prvnímu a pozval ho k jednání?

Hodně záleží na výsledku voleb. Ale určitě těm středovým stranám, pokud se nějaké dostanou do Poslanecké sněmovny.

Předseda KSČM i dvojjediná hlava TOP 09 by si vsadili na velkou koalici. Je zcela vyloučená?

Především bych chtěl říct, že tito pánové rádi straší velkou koalicí, aby ukázali, že...

Ale říká to i předseda KSČM...

No logicky, protože předseda KSČM chce zabránit odlivu levicových hlasů od KSČM k nám. Stejně tak pan Kalousek, pan Schwarzenberg chtějí zabránit témuž, pokud jde o ODS. Já bych řekl, že je to opravdu krajní, havarijní a velmi nepravděpodobné řešení. Podle posledních průzkumů, které já mám k dispozici, je to řešení, které nenastane.

Za jakých podmínek by nastala ona podle vás „havarijní" situace?

Nemyslím si, že hrozí velká koalice. Budeme hledat jiná řešení.

Dovedete si sebe představit jako premiéra vlády ČSSD a ODS?

Teď o tom neuvažuju, uvažuju o tom, co dělat, aby to vítězství pro sociální demokracii bylo co nejvýraznější.

Mirek Topolánek mluvil o kmotrech v pozadí obou velkých stran, kteří by si přáli velkou koalici. Jak velký je vliv mocných podnikatelů na rozhodování v ČSSD?

Myslím, že není nijak velký. Nechci říct, že žádný, to netvrdím. Samozřejmě, že ti lidé, kterým Mirek Topolánek říkal „velcí kluci", by měli zájem na koalici těch dvou velkých stran. Upřímně: v tom minulém volebním období, kdy došlo k volební remíze, by to bylo to nejčistší řešení.

Ale nehrozí právě u velké koalice „privatizace" politiky, že ti vlivní v pozadí získají ještě větší vliv a možnost prosazovat své zájmy?

Samozřejmě, že to hrozí. Proto by to bylo jen na jedno použití. Ale vytváří to to, co vy naznačujete. Proto by to před čtyřmi lety muselo být na zkrácené volební období. O to se v tuto chvíli nehraje.

Ptám se ale na vliv těch podnikatelů...

Já vám rozumím.

Nezvýšil by se prostě na vás tlak natolik, že by třeba i řekli „buď uděláte tohle, pane Paroubku, nebo nebudete předsedou"?

Já myslím, že ne. Myslím, že předseda takové vlády by byl naopak velmi silný, protože by v parlamentu nebyla žádná relevantní silná opozice. Ale znovu opakuju: toto nehrozí, jsou to jen teoretické úvahy. Správná doba pro takové užitečné spojení podle mě uplynula.

Co obdoba něčeho, čemu se říkalo eufemisticky „opoziční smlouva" - tedy vláda ČSSD s podporou ODS. Počítáte s touto možností?

Tak obecně se domnívám, že je možný vznik menšinové vlády ČSSD, ale pak je potřeba, aby těch smluv o podpoře, třeba jen rukou dáním, bylo více.  Umím si představit, že sociální demokracie by ohledně sociálního zákonodárství hledala podporu u klubu komunistické strany, pokud jde o otázky národní bezpečnosti, tak u pravicových stran...

Ale podstatné je to klíčové hlasování - o důvěře vládě...

To bude záležet na tom, jak budou vytvořeny poměry v Poslanecké sněmovně. To kdybych věděl, tak bych byl vědmou a to bych se nezabýval možná politikou.

Mluvil jste také o menšinové vládě s podporou KSČM. Nebyla by to ale spolupráce na vládní úrovni, kterou zapovídá Bohumínské usnesení? Pavel Kováčik z KSČM říká, že byla...

Tak především Pavel Kováčik není ten, kdo by měl interpretovat Bohumínské usnesení. To za prvé. To eventuálně interpretuje ústřední výkonný výběr sociální demokracie. Za druhé: my jsme nikdy neříkali, že nám jde o menšinovou vládu, která bude podporována komunisty. Je řada otázek, kde si s komunisty nerozumíme. Není možné ohrožovat naše spojenectví v rámci NATO, není možné znejišťovat naše spojence v rámci EU.

Předpokládáte, že byste mohl od prezidenta dostat dřívější požadavek - minimálně 101 podpisů poslanců bez komunistů jako podpora vládě, nebo myslíte, že by ho nezopakoval?

Já si nemyslím, že je možné zopakovat takový požadavek, protože pověření se dává bezpodmínečně. Ústava země o ničem takovém nehovoří.

Troufnete si odhadnout, kdy by mohla KSČM dosáhnout na vládní posty?

Upřímně jsem si myslel, že to bude v kratší době. Ale nemyslím si, že o to sami komunisté mají zájem. Protože mají před očima osud francouzských komunistů. Francouzská komunistická strana šla do vládních sestav se socialisty a dneska je marginální politickou stranou. Samozřejmě, že tak nějak by dopadla i česká komunistická strana. Oni to vědí, proto chtějí být hlasem protestu, nevládním hlasem. Je to trochu sobecké, protože to znemožňuje společnou akci levice. I do budoucna, nejen v této chvíli.

V čem by se ještě KSČM musela změnit?

Tak já jim už nechci dávat lekce, v čem by se měli změnit.

Jen z vašeho pohledu...

Já chápu, že se nechtějí stát druhou sociálně demokratickou stranou. V něčem se málo posunuli - pokud jde o evropskou spolupráci. Ale v těch otázkách dalších se neposunuli vůbec, např. euroatlantická spolupráce, tak tam mají stanovisko, které je od toho našeho hodně vzdálené.

Když se podíváte na spektrum stran, které mají podle průzkumů šanci dostat se do sněmovny - se kterou nepřichází v úvahu koalice?

Podívejte: samozřejmě jedna věc je, že se vyhraňujeme vůči těm politickým stranám teď před volbami. Nicméně pokud zvítězí ČSSD, tak bude tvrdě prosazovat svůj program a ti eventuální koaliční partneři, pokud chtějí být s námi v koalici, no tak to musí vzít na vědomí.

Takže lidovci předpokládám by mohli být partnery...

To zcela nepochybně ano, pokud se do sněmovny dostanou. Ale v tom bipolárním střetu pravice-levice je ten politický střed u nás Bermudským trojúhelníkem, kde politické subjekty mizí jeden za druhým. Já se obávám, že může po 90 letech zmizet i tato historická česká politická strana. K mé velké lítosti.

Co zelení?

Určitě by přicházeli v úvahu, pokud nebudou dělat Bursíkovu politiku liberální, mírně zelené strany. No ale to není strana, s kterou bychom teď mohli počítat. Ale já bych ty výpočty nechával až po volbách.

Nejde o výpočty, spíš o koaliční potenciál. Dovedete si třeba představit jakoukoliv koalici s TOP 09?

Ale já jsem na to odpověděl, že by museli jít na ty naše programové požadavky.

A co Věci veřejné?

To platí totéž.

Nevadí vám různé pochybnosti, kdo vlastně tu stranu řídí, jak vypadá?

Je to zvláštní konglomerát lidí. Tak já se můžu pohoršovat nad tunelováním VZP panem Johnem, stejně tak se můžu pohoršovat nad celým tím projektem na bázi podnikatelského a marketingového záměru pana Bárty. Ale pokud se dostanou do sněmovny, tak mi nezbývá než vzít to na vědomí. Předpokládám, že tento politický subjekt bude mít zhruba stejnou životnost jako všechny podobné předtím, to znamená na jedno volební období.

Takže Věci veřejné by se daly teď použít...

Ale já netvrdím „daly použít". Vy mi kladete otázky, co by se dalo dělat, ale znovu opakuju: pro nás není důležité, s kým do toho půjdeme, to je věc voličů. Ale pokud budou některé strany ve sněmovně, pak nezbývá, než se přestat pohoršovat a mluvit realisticky. Ale základní báze je to naše programové minimum.

Počítáte s tím, že i jako vítěz voleb můžete skončit v opozici?

Já bych to řekl slovy britské královny Viktorie: nepřipouštíme si možnost prohry.

Druhá část rozhovoru s předsedou ČSSD ZDE.

 

Právě se děje

před 59 minutami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 2 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 4 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy