Parlament nebo univerzita na Letné? Podívejte se

7. 4. 2007 0:00
Prohlédněte si, co pro pláň vymysleli architekti
I tak mohl vypadat pohled na Letnou. Budova univerzity, jak ji v roce 1905 navrhl architekt Antonín Wiehl
I tak mohl vypadat pohled na Letnou. Budova univerzity, jak ji v roce 1905 navrhl architekt Antonín Wiehl | Foto: Aktuálně.cz, repro Tomáš Adamec

Praha - Tisíce metrů čtverečních volného prostoru v přecpaném velkoměstě. To je pražská Letná. Už přes sto let je výzvou pro české politiky i architekty, kteří se jí pokoušeli různě zastavět.

Na Letné mohl stát univerzitní kampus, parlament anebo třeba galerie. Všechny plány však zůstaly jenom na papíře.

Jak mohla Letná vypadat, kdyby se uskutečnily, se můžete podívat ve fotogalerii, kterou on-line deník Aktuálně.cz připravil díky ochotnému svolení Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. Ten včera na Staroměstské radnici otevřel výstavu "Letná - historie a vývoj prostoru".

Nad neúspěchy předchozích generací se mohou "radovat" současní architekti. Právě jim se totiž možná podaří své vize na stále prázdné Letné zrealizovat.

Do pěti let by na pláni měla vyrůst nová Národní knihovna, národní fotbalový stadion pro 40 tisíc diváků, ale také nájezdy do tunelů městského okruhu.

Magistrát navíc plánuje urbanistickou soutěž na nové řešení letenského parku. Pokud se všechny plány zrealizují, bude to v historii Letné průlom.

"Letná už mohla být několikrát kompletně zastavená. Plány ale vždy na něco narazily. Většinou to byly finanční nebo technické problémy, ale také napjatá mezinárodní situacie. Několikrát už bylo zahájení výstavby na spadnutí, ale pak přišla válka," říká Eva Skalická, hlavní autorka výstavy o Letné.

První projekt, který architekti v souvislosti s Letnou řešili, bylo paradoxně její "zničení". "Staré město potřebovalo spojení se severním předměstím a tak se uvažovalo o průkopu Letné," vysvětluje Eva Skalická.

Letná na dva kusy? Spojení na sever

Architekti navrhli několik studií, které udělaly do Letné hluboký zářez. Někteří naopak plánovali vyhloubení tunelu. Díky zlepšení dopravní situace v Praze však z projektu sešlo.

"Kolem roku 1900 se velkou otázkou stala nová budova pro českou univerzitu, případně techniku. Byla to doba vzepjatého nacionalismu a národ chtěl mít své centrum vzdělanosti. Díky volnému prostoru padlla první volba na Letnou," říká Eva Skalická.

Na Letné mohl stát i parlament. Takto si ho představoval architekt Jaromír Krejcar. Jeho funkcionalistický návrh zíkal v soutěži z roku 1928 druhou cenu.
Na Letné mohl stát i parlament. Takto si ho představoval architekt Jaromír Krejcar. Jeho funkcionalistický návrh zíkal v soutěži z roku 1928 druhou cenu. | Foto: Aktuálně.cz, repro Tomáš Adamec

Architekti opět zveřejnili několik návrhů, ovšem nakonec jejich plány zastavila první světová válka. "A také fakt, že pražská technika později získala nový kampus v Dejvicích," dodává Eva Skalická.

Nová republika - nový parlament!

Když vznikla československá republika, přišla éra veřejných budov, které mladý stát nutně potřeboval.

Na Letné měl vyrůst parlament a několik ministerstev. Později je měla doplnit Státní galerie a Masarykova knihovna.

V roce 1928 byla na budovu parlamentu vypsána soutěž, kterou vyhrál architekt Josef Štěpánek. Jeho návrh však opět nebyl zrealizován.

Nejdříve chyběly peníze, po roce 1933, kdy v Německu nastoupil Hitler, i nálada. Místo parlamentu se na Letné začalo uvažovat o stavbě protileteckých krytů.

K myšlence parlamentu na Letné se politici vrátili až po druhé světové válce. V roce 1947 vyhrál soutěž na novou budovu Národního shromáždění architekt František Čermák.

Komunistický puč však opět jeho plány zastavil.

Sedm let se Stalinem

Místo parlamentu prosadili komnisté na Letné pomník pro Stalina.

Jeho socha byla také tím jediným, co se v centrální Letné za posledních sto let postavilo. Stavba však dlouho nevydržela. Po sedmi letech, v listopadu 1962, byla z Letné pomocí dynamitu odstřelena.

"Po odstranění Stalinova pomníku byla vypsána poslední urbanistická soutěž na Letnou, která řešila, co s prostorem, který po něm zbyl. Ani ona však nebyla zrealizována," říká autorka výstavy Eva Skalická.

Ocenárium anebo pomník obětem totality? Ani jedno!

Po pádu komunistického režimu se debata o Letné rozvířila nanovo. Na místě Stalina mohl od té doby stát památník obětem totality od Jana Kaplického, autora budoucí Národní knihovny.

Později se uvažovalo také o ocenáriu, které vyhrálo veřejnou soutěž v roce 2000. Ani jeden projekt však nebyl - jak už je v historii Letné zvykem - zrealizován.

 

Výstava: "Letná - historie a vývoj prostoru"

  • 6. dubna - 30. června 2007
  • Sál architektů na Staroměstské radnici v Praze
  • otevřeno denně od 9.00 do 17.00 (v pondělí od 11.00 hodin)
  • Vstup zdarma
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Federer rozdrtil Albota, v Basileji je už posedmnácté ve čtvrtfinále

Miláček domácích fanoušků Roger Federer porazil v druhém kole v Basileji 6:0, 6:3 Moldavana Radu Albota a při 19. startu na halovém turnaji v rodném městě si zahraje 17. čtvrtfinále. V dosavadních dvou zápasech prohrál slavný švýcarský tenista jen pět gamů.

Osmatřicetiletý Federer dnes navázal na úvodní výhru nad Němcem Peterem Gojowczykem za 53 minut a s Albotem se zdržel jen zhruba o deset minut déle. Na kurtu tak grandslamový rekordman nestrávil ještě ani dvě hodiny a upravil svou bilanci v St. Jakobshalle na 73:9.

Federer útočí v Basileji na jubilejní desátý titul, což se mu letos povedlo už na trávě v Halle. Ve čtvrtfinále se může střetnout s krajanem Stanem Wawrinkou, jehož ještě ve 2. kole čeká Američan Frances Tiafoe.

Zdroj: ČTK
Další zprávy