V Česku je obrovské množství míst, kde „neexistují“ volby. Studie vysvětluje proč

V komunálních volbách, které se v Česku uskuteční za necelé dva týdny, se o hlasy voličů uchází každý 46. dospělý člověk. Což je, jak informuje výzkumný ústav PAQ Research, evropský unikát – nikde jinde se totiž neuchází o hlasy tak velký podíl obyvatelstva jako u nás.

Související

Fiala, Babiš nebo Husák. Tady musíme umět žít a pracovat bez ohledu na to, kdo vládne

Přesto je to málo. „V celé třetině obcí mají voliči na výběr jen z jedné kandidátky. V šestině obcí mají na výběr ze stejného počtu kandidátů, jako je obecních zastupitelů. Volič tak svým hlasem u voleb už nemůže nic změnit,“ píše se ve studii, kterou máme k dispozici.

A také příčina je prostá: je to mimořádná sídelní rozdrobenost. A s tím souvisí další věc. Z toho logicky plyne, že je v Česku příliš mnoho obcí, ve kterých jejich vedení rozhoduje jen o minimu věcí – téměř polovina obcí nemá ani mateřskou školu. „V součtu je v Česku 10 % obcí, kde nezřizují školku a ani si v nich lidé v obecních volbách nemají z koho vybrat,“ uvádí studie.

V praxi to znamená, že už teď – necelé dva týdny před volbami – je u 1052 obcí známé složení jejich příštího zastupitelstva. Kandiduje v nich totiž přesně tolik lidí, kolik má zastupitelstvo členů. „Volby tak představují jen rituál,“ glosují demokratický deficit komunálních voleb analytici PAQ Research.

O něco lépe na tom jsou občané dalších 899 obcí. I oni sice budou vybírat jen z jedné kandidátky, její součástí je ale víc kandidátů, než kolik členů mají jejich zastupitelstva. Přesto, jak upozorňuje studie, se v obou případech jedná o nesoutěživé volby.

„Od roku 2010 se zdvojnásobil počet občanů, kterých se týkají. V tehdejších volbách jich žilo v obcích s omezenou volbou 330 tisíc obyvatel, dnes jich je přes 760 tisíc,“ uvádí výzkumná zpráva.

A podle ní existuje přímá souvislost mezi velikostí obce a ochotou kandidovat: „Nesoutěživé volby čekají 55 % obcí do 200 obyvatel a 39 % obcí s 200 až 499 obyvateli. U větších velikostí obcí trend dále klesá, a to až k jediné obci s nesoutěživými volbami s více než pěti tisíci obyvateli. Už podruhé za sebou jde o Chýni v okrese Praha-západ.“

Mezi příčiny tohoto stavu patří především fakt, že v malých obcích mají politici nárok na nižší odměny a více jich je neuvolněných – a to včetně starostů. V praxi to znamená, že se o obecní záležitosti starají ve svém volném čase – tedy po práci. Typickým příkladem je starosta obce Přívrat, o které jsme tady psali před několika týdny.

Zákon navíc sice určuje maximální výši odměny zastupitelů, malé obce si ale podle zjištění PAQ Research nemohou toto maximum dovolit vyplácet. „V roce 2026 činila maximální odměna neuvolněného starosty obce do 300 obyvatel 34 955 Kč, v obci s 1001 až 3000 obyvateli pak 50 603 Kč. Řadoví zastupitelé by v malé obci dostali 1734 Kč, ve větší pak 2552 Kč,“ uvádí studie.

Mezi nejpalčivější důvody nezájmu o kandidaturu nicméně podle analýzy patří, že zastupitelstvo v řadě obcí nemá žádný reálný vliv na kvalitu služeb. Deficit služeb tak vede k volebnímu deficitu.

Související

„V noci svítíme, aby po děckách neběhali švábi.“ Tady obecní volby nikoho nezajímají

Pro ilustraci: třeba mateřskou školku zajišťuje 3545 obcí, tj. 55 % obcí. „Reálně ji ale musí ze zákona svým dětem zajistit každá z našich 6258 obcí. Tisíce z nich proto musí spoléhat na sousední obce – a na školku nemají vliv,“ uvádí materiál s tím, že i absence přímého vlivu na využívané služby představuje demokratický deficit českých samospráv.

Otázka je, jak daný stav zlepšit. A podle PAQ Reseach by jedna z možností mohla spočívat v tom, že stát navrhne podmínky, které by mohly obce motivovat k nějakému typu integrace nebo ke slučování.

„To jim dnes nenabízí v podstatě žádné výhody. Stát nepřispívá na jednorázové náklady spojené se sloučením a příspěvek na obyvatele může dokonce klesnout. Dnes totiž rozpočtové určení daní (RUD) často dává na hlavu více peněz obci s 50 obyvateli než obci se 400 obyvateli,“ uvádí studie.

Reforma RUD by podle jejích autorů měla zajistit, aby větší obce dostávaly více peněz, neboť zpravidla zajišťují služby i pro své okolí. Stát by měl podle jejich mínění zároveň jednorázově přispívat na náklady spojené se slučováním obcí.