Paradox: Dětí s vadami přibývá, ale odborníci musí ze škol

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
19. 12. 2014 5:30
Podle nového zákona o pedagogických pracovnících už nebudou mít speciální učitelé dostatečnou kvalifikaci k tomu, aby mohli učit.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Český paradox: dětí s poruchami učení sice každým rokem skokově přibývá, ale část speciálních pedagogů, kteří jim umějí pomoci, musí ze škol pryč.

Podle nového zákona o pedagogických pracovnících se totiž od ledna nevejdou do správné škatulky - nebudou mít pro roli učitele patřičné vzdělání.

Podle statistiky ministerstva školství se může problém týkat asi 650 kantorů, což je skoro třetina z celkového počtu ohrožených kantorů. "I když přesné počty speciálních pedagogů, kteří nesplňují podmínky odborné kvalifikace a ze škol odejdou, nemáme," přiznává mluvčí úřadu Klára Bílá.

Své místo opustí například Pavlína z Prahy. "Po dvanácti letech ze školství odcházím. Speciální pedagogika není podle nového zákona kvalifikací pro prvostupňovou učitelku," potvrzuje.

Místo by mohla ještě obhájit, pokud by si do tří let kvalifikaci "obyčejného" pedagoga doplnila. Jenže to v plánu nemá. "Kdepak, studovat se nechystám. Mám za sebou magisterský obor speciální pedagogiky a tříletý postgraduál. Kromě toho několik let praxe. Je mi líto, že to českému školství nestačí," vysvětluje.

Šest semestrů za 90 tisíc

Na studia navíc nemá peníze. S učitelským platem 21 700 korun hrubého si je nemůže dovolit. Třeba na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně vyjde šest semestrů doplňkového studia na třicet až devadesát tisíc. Na dalších fakultách je to podobné.

Po dokončení fakulty by si přitom nikterak nepolepšila - platy učitelům rostou jen s počtem odučených let, na kvalitě vzdělání nezáleží. "Obzory si příliš nerozšířím a jakýkoliv finanční nebo kariérní postup by mě nečekal," říká učitelka.

Od příštího roku se proto vrhne raději do jiného oboru – na trhu práce totiž může nabídnout také ekonomické vzdělání.

Podle odborníků jde o paradoxní situaci. Právě speciální pedagogové jsou totiž na školách potřeba jako sůl. Zvlášť v posledních letech. Roste totiž počet dětí s poruchami učení - například dyslexie nebo dysgrafie.

Počty speciálních pedagogů

647 speciálních pedagogů

  • učí v letošním školním roce na mateřských, základních a středních školách.

375 speciálních pedagogů

  • působí v pedagogicko-psychologických poradnách.

254 speciálních pedagogů

  • pracuje v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy.  

477 speciálních pedagogů

  • je ve speciálně pedagogických centrech.

(Zdroj: MŠMT)

Speciální pedagogy potřebujeme

"Současné statistiky uvádějí, že poruchami učení trpí až 6,5 procenta žáků. V posledních letech se objevuje vzestupný trend," potvrzuje Tereza Komůrková z Národního informačního centra pro mládež.

Třeba v současné třídě učitelky Pavlíny má razítko od lékaře kvůli nějakému znevýhodnění dokonce dvanáct dětí z osmadvaceti.

Všechny tyto děti vyžadují zvláštní zacházení. "To znamená, že i učitel v běžné škole potřebuje vzdělání speciální pedagogiky," přiznává také Hana Ajmová, ředitelka mostecké Základní školy profesora Zdeňka Matějčka.

Somatopedická společnost, která se výchově oslabených dětí věnuje, už proto před dvěma lety rozjela kampaň a nabídla běžným učitelům speciální kurzy.

Na doplnění kvalifikace bylo času dost

Ovšem ministerstvo školství je neoblomné. Kantor, který chce předávat znalosti dětem prvního stupně, musí také učitelství pro první stupeň vystudovat. Další vzdělání k tomu naopak potřeba není.

"Pokud někdo tuto podmínku nesplňuje, mohl si vzdělání doplnit. Času bylo dost, zákon o pedagogických pracovnících byl schválen už před deseti lety a platnost byla několikrát odložena," řekl šéf resortu Marcel Chládek, který do zákona napsal jen čtyři výjimky, u nichž stanovené vzdělání není nutné.

Studovat nemusejí kantoři a kantorky nad 55 let, kteří ve školství nasbírali alespoň dvacetiletou praxi. Na fakulty se nemusejí vracet ani odborníci na částečný úvazek, například manažeři z firem, sportovní trenéři či umělci. A pak také rodilí mluvčí. Výjimku dostanou po nezbytně nutnou dobu i školy v oblastech, kde by se výuku bez nekvalifikovaných učitelů nepodařilo zajistit.

Třetina kantorů se k dalšímu studiu odhodlala

"Vzdělání si podle únorového šetření začalo doplňovat nejméně 6,2 tisíce ze 17 tisíc nekvalifikovaných učitelů. Dalších 3,9 tisíce kantorů pak studium plánovalo zahájit do konce letošního roku," uvedla ještě v půlce listopadu mluvčí ministerstva Klára Bílá. Opustit školy tedy podle ní mělo kolem 7 tisíc kantorů. Nyní už ministerstvo počítá s nižšími ztrátami - podle serveru Novinky.cz bude nakonec odcházet dva tisíce vyučujících.

Ředitelé škol mohli učitelům na dodatečná studia přispět. Ministerstvo školství jim na to podle mluvčí úřadu Kláry Bílé poslalo zhruba 24 milionů korun.

Kantorce Pavlíně ale na studia nikdo nepřispěl. Ředitelka školy jí raději nabídla méně kvalifikované místo družinářky - s nižším platem.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Babiš navrhl zvýšit zdanění hazardu, vynést má až 300 milionů korun

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl zvýšit zdanění většiny druhů hazardu, a to v rozmezí od dvou do sedmi procentních bodů. Pouze pro loterie a technické hry, tedy hlavně hrací automaty, chce ponechat nynější sazbu 35 procent, která je již nyní nejvyšší sazbou pro hazard. Do státního rozpočtu to má přinést až 300 milionů korun ročně. Svůj záměr vložil jako poslanecký pozměňovací návrh k vládnímu daňovému balíčku, který v úterý Sněmovna odeslala do závěrečného čtení. Babiš už k němu předtím vložil návrh na zrušení superhrubé mzdy a zdaňování hrubé mzdy sazbami 15 a 23 procent.

Premiér navrhuje zvýšit sazby daně z 23 na 25 procent u kurzových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu. U binga a živé hry pak chce zvýšit sazby zdanění z 23 na 30 procent. "Toto navrhované navýšení sazeb koresponduje s původním návrhem úpravy zdanění dotčených hazardních her obsaženém v loňském vládním návrhu daňového balíčku," uvedl premiér.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Škodě Auto za devět měsíců klesl provozní zisk o 60 procent

Automobilce Škoda Auto za prvních devět měsíců letošního roku klesl provozní zisk o 60 procent na 469 milionů eur (12,9 miliardy Kč). Negativní dopad na hospodaření měl zejména nižší objem prodeje způsobený epidemií nemoci covid-19, vývoj směnných kurzů a také mimořádné výdaje spojené s emisemi. Tyto dopady částečně kompenzovaly nižší fixní náklady a náklady na vývoj a optimalizace nákladů na produkty. Oznámil to dnes mateřský koncern Volkswagen.

Tržby mladoboleslavské automobilce klesly o 25,9 procenta na 12 miliard eur (329 miliard Kč). Odbyt se snížil o 25,9 procenta na 596.000 vozů. Mezi nejoblíbenější modely patřily Scala, Kamiq a Octavia Combi.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dva teroristy, kteří spáchali útok v Bamaku, odsoudil malijský soud k trestu smrti

Malijský soud odsoudil dva islamisty k smrti za účast v útocích mířených proti cizincům v metropoli Bamaku v roce 2015, informuje server BBC. Březnový útok na noční klub La Terrasse a listopadové přepadení hotelu Radisson Blu si vyžádaly dohromady nejméně 25 obětí. Jeden z obviněných před soudem řekl, že je na teroristické činy, k nimž se přihlásilo islamistické uskupení Murábitún, hrdý.

V Mali, které čelí od roku 2012 islamistickému povstání, nejsou soudy s džihádisty časté, připomíná BBC. Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN a francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit.

Jeden z odsouzených, Mauritánec Fawaz Ould Ahmeida, uvedl, že na klub La Terrasse zaútočil, aby se pomstil za komiksy s prorokem Mohamedem, které otiskl francouzský týdeník Charlie Hebdo. Při tomto útoku zemřeli tři Malijci, Belgičan a Francouz. Kvůli účasti v útoku byl odsouzen k smrti také Sadou Chaka, druhý obviněný.

Ahmeidu zároveň soud shledal vinným za organizaci útoku na hotel Radisson Blu. Ozbrojenci drželi devět hodin 170 hotelových hostů a zaměstnanců jako rukojmí a nejméně 20 z nich usmrtili, než kontrolu nad budovou převzaly bezpečnostní síly. Mezi oběťmi bylo nejméně 13 cizinců pěti různých národností.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Mexiku objevili masové hroby s 59 těly, nejspíš oběťmi drogových gangů

V tajných masových hrobech ve státě Guanajuato ve středním Mexiku byly nalezeny pozůstatky těl 59 lidí. Oblastí v posledních letech zmítá násilí drogových gangů, informovala s odvoláním na mexické úřady agentura Reuters.

Většina těl patřila velmi mladým lidem, či dokonce nezletilým, nejméně deset z nich byly ženy, řekla ve středu novinářům předsedkyně národní komise pro pohřešované osoby Karla Quintanaová. Jedná se o dosud největší odhalení tajných masových hrobů v Guanajuatu, dodala s tím, že pátrání iniciovali příbuzní zmizelých.

Pochmurný nález učinily úřady v okresu Salvatierra, kde se v poslední době zvýšil počet vražd v důsledku války znepřátelených drogových kartelů. V celém Guanajuatu s necelými šesti miliony obyvatel bylo mezi letošním lednem a srpnem evidováno 2250 vražd, což představuje nárůst o čtvrtinu v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy