Paradox: Dětí s vadami přibývá, ale odborníci musí ze škol

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
19. 12. 2014 5:30
Podle nového zákona o pedagogických pracovnících už nebudou mít speciální učitelé dostatečnou kvalifikaci k tomu, aby mohli učit.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Český paradox: dětí s poruchami učení sice každým rokem skokově přibývá, ale část speciálních pedagogů, kteří jim umějí pomoci, musí ze škol pryč.

Podle nového zákona o pedagogických pracovnících se totiž od ledna nevejdou do správné škatulky - nebudou mít pro roli učitele patřičné vzdělání.

Podle statistiky ministerstva školství se může problém týkat asi 650 kantorů, což je skoro třetina z celkového počtu ohrožených kantorů. "I když přesné počty speciálních pedagogů, kteří nesplňují podmínky odborné kvalifikace a ze škol odejdou, nemáme," přiznává mluvčí úřadu Klára Bílá.

Své místo opustí například Pavlína z Prahy. "Po dvanácti letech ze školství odcházím. Speciální pedagogika není podle nového zákona kvalifikací pro prvostupňovou učitelku," potvrzuje.

Místo by mohla ještě obhájit, pokud by si do tří let kvalifikaci "obyčejného" pedagoga doplnila. Jenže to v plánu nemá. "Kdepak, studovat se nechystám. Mám za sebou magisterský obor speciální pedagogiky a tříletý postgraduál. Kromě toho několik let praxe. Je mi líto, že to českému školství nestačí," vysvětluje.

Šest semestrů za 90 tisíc

Na studia navíc nemá peníze. S učitelským platem 21 700 korun hrubého si je nemůže dovolit. Třeba na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně vyjde šest semestrů doplňkového studia na třicet až devadesát tisíc. Na dalších fakultách je to podobné.

Po dokončení fakulty by si přitom nikterak nepolepšila - platy učitelům rostou jen s počtem odučených let, na kvalitě vzdělání nezáleží. "Obzory si příliš nerozšířím a jakýkoliv finanční nebo kariérní postup by mě nečekal," říká učitelka.

Od příštího roku se proto vrhne raději do jiného oboru – na trhu práce totiž může nabídnout také ekonomické vzdělání.

Podle odborníků jde o paradoxní situaci. Právě speciální pedagogové jsou totiž na školách potřeba jako sůl. Zvlášť v posledních letech. Roste totiž počet dětí s poruchami učení - například dyslexie nebo dysgrafie.

Počty speciálních pedagogů

647 speciálních pedagogů

  • učí v letošním školním roce na mateřských, základních a středních školách.

375 speciálních pedagogů

  • působí v pedagogicko-psychologických poradnách.

254 speciálních pedagogů

  • pracuje v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy.  

477 speciálních pedagogů

  • je ve speciálně pedagogických centrech.

(Zdroj: MŠMT)

Speciální pedagogy potřebujeme

"Současné statistiky uvádějí, že poruchami učení trpí až 6,5 procenta žáků. V posledních letech se objevuje vzestupný trend," potvrzuje Tereza Komůrková z Národního informačního centra pro mládež.

Třeba v současné třídě učitelky Pavlíny má razítko od lékaře kvůli nějakému znevýhodnění dokonce dvanáct dětí z osmadvaceti.

Všechny tyto děti vyžadují zvláštní zacházení. "To znamená, že i učitel v běžné škole potřebuje vzdělání speciální pedagogiky," přiznává také Hana Ajmová, ředitelka mostecké Základní školy profesora Zdeňka Matějčka.

Somatopedická společnost, která se výchově oslabených dětí věnuje, už proto před dvěma lety rozjela kampaň a nabídla běžným učitelům speciální kurzy.

Na doplnění kvalifikace bylo času dost

Ovšem ministerstvo školství je neoblomné. Kantor, který chce předávat znalosti dětem prvního stupně, musí také učitelství pro první stupeň vystudovat. Další vzdělání k tomu naopak potřeba není.

"Pokud někdo tuto podmínku nesplňuje, mohl si vzdělání doplnit. Času bylo dost, zákon o pedagogických pracovnících byl schválen už před deseti lety a platnost byla několikrát odložena," řekl šéf resortu Marcel Chládek, který do zákona napsal jen čtyři výjimky, u nichž stanovené vzdělání není nutné.

Studovat nemusejí kantoři a kantorky nad 55 let, kteří ve školství nasbírali alespoň dvacetiletou praxi. Na fakulty se nemusejí vracet ani odborníci na částečný úvazek, například manažeři z firem, sportovní trenéři či umělci. A pak také rodilí mluvčí. Výjimku dostanou po nezbytně nutnou dobu i školy v oblastech, kde by se výuku bez nekvalifikovaných učitelů nepodařilo zajistit.

Třetina kantorů se k dalšímu studiu odhodlala

"Vzdělání si podle únorového šetření začalo doplňovat nejméně 6,2 tisíce ze 17 tisíc nekvalifikovaných učitelů. Dalších 3,9 tisíce kantorů pak studium plánovalo zahájit do konce letošního roku," uvedla ještě v půlce listopadu mluvčí ministerstva Klára Bílá. Opustit školy tedy podle ní mělo kolem 7 tisíc kantorů. Nyní už ministerstvo počítá s nižšími ztrátami - podle serveru Novinky.cz bude nakonec odcházet dva tisíce vyučujících.

Ředitelé škol mohli učitelům na dodatečná studia přispět. Ministerstvo školství jim na to podle mluvčí úřadu Kláry Bílé poslalo zhruba 24 milionů korun.

Kantorce Pavlíně ale na studia nikdo nepřispěl. Ředitelka školy jí raději nabídla méně kvalifikované místo družinářky - s nižším platem.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 29 minutami

Německá CDU zahájila sjezd, zvolí na něm nového předsedu

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové zahájila druhý a zároveň závěrečný den volebního sjezdu, na kterém vybere nového předsedu, který se bude moci ucházet o kancléřskou kandidaturu. Delegáti, kteří se kvůli pandemii nemoci covid-19 sešli on-line, vybírají z trojice uchazečů. Dosluhující šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová o funkci neusiluje a svůj post dala loni v únoru k dispozici.

Za favorita průzkumy mezi straníky označují někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, příslušníka konzervativního křídla, za kterým následují s mírným odstupem liberální ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen. Kdo z nich ale opravdu usedne do předsednického křesla, rozhodne 1001 delegátů.

Kandidáti na stranického předsedu se nejprve straníkům představí a poté budou odpovídat na případné dotazy, okolo 11:00 bude následovat volba. Pokud žádný z trojice nezíská více než 50 procent hlasů, bude se konat druhé kolo. Výsledek by mohl být znám ještě před polednem.

Ačkoli jméno nového předsedy bude jasné již dnes, oficiálně bude potvrzeno až v pátek 22. ledna. Delegáti totiž z právních důvodů musí svou elektronickou volbu potvrdit korespondenčně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy