Pandu chceme. Je to ikona vztahů s Čínou, ale i ochrany přírody, říká Bobek

Adéla Skoupá Adéla Skoupá
29. 3. 2016 9:51
Pražskou zoologickou zahradu letos čekají velké investice – asi 140 milionů korun vloží do opravy restaurace Gaston zničené před třemi lety povodní, do stavby nového Rákosova pavilonu pro vzácné ptactvo nebo třeba do nového pavilonu pro gorily. Nejčastěji se však v souvislosti se zoo (kromě útěku ibisů) hovoří o pandě, kterou by si v zoo přála mít například primátorka Adriana Krnáčová. "Zásadní je, že zřizovatel musí říct, že pandy chce. Což teď říká. Ale druhá věc je, že musíme vědět, že budeme mít prostředky na vybudování prostoru pro ně," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.
Zoo se letos chystá investovat 140 milionů korun.
Zoo se letos chystá investovat 140 milionů korun. | Foto: Lukáš Bíba

Letos chystáte velké investice, rozjíždí se například stavba pavilonu goril, který bude stát 121 milionů korun. Kdy se začne budovat?

Už letos, vznikne na svahu u žiraf. Máme projekt a vyřídili jsme potřebná stavební povolení. Nyní ale máme trochu problém s požadavkem Institutu plánování a rozvoje. Týdny a týdny jsme se dohadovali o každý decimetr, načež nám nedávno sdělili, že chtějí dvacetimetrovou územní rezervu na případnou tramvaj. Ta by se mohla stavět až za dvacet třicet let.

Která další zvířata dostanou nový pavilon?

V dalších výhledech jsou lední medvědi. Odchovali jsme je jako první zoologická zahrada na světě, ale nyní obývají objekt ze třicátých let minulého století, naprosto nevyhovující pojetím, rozsahem, ale i umístěním, protože je na jižním svahu. Chceme je přemístit na druhou stranu zoo, v podstatě do toho prostoru u žiraf. Vznikne tam totiž i nový vchod do zoo, který bude od přívozu, případně od budoucí lávky pro pěší. 

Takže tam vznikne i nějaké parkoviště?

To ne, tam pro to není prostor. Lidé by přijeli přívozem nebo autobusem, výhledově kdyby byla lávka pro pěší z druhého břehu. Ale parkoviště a příjezdy jsou další věci, které řešíme. Typickým návštěvníkem je rodina nebo matka s malými dětmi. Tito lidé sem chtějí přijet autem a zaparkovat tady a ne řešit složitě dopravu autobusem s kočárkem, jinak si to neužijí. Bylo by dobré udělat jižní parkoviště, které máme, jako patrové. Představuji si to jako třípatrové parkování a horní deska by byla zatravněná. Parkovací kapacita by se zásadně zvýšila. Ne nutně ztrojnásobila, ale byla by vyhovující. To je ale na dlouho, musí to řešit i město.

Místo pavilonu ledních medvědů bychom chtěli vybudovat něco pro jiná atraktivní zvířata.

Třeba pro v poslední době hodně probíranou pandu, kterou by si v Praze přála například primátorka Adriana Krnáčová? Dá se říct, že je vyhráno?

Nic není jisté. Jsou dva limity. Zásadní je, že zřizovatel musí říct, že pandy chce. Což teď říká. Ale druhá věc je, že musíme vědět, že budeme mít prostředky na vybudování prostoru pro ně. Nejprve potřebujeme vyřešit pavilon pro gorily, pak taky pavilon pro lední medvědy. Potom teprve můžeme něco budovat místo pavilonu ledních medvědů. Je to blízko vchodu, chtěli bychom tam mít i restauraci s výhledem na Prahu, prodejnu suvenýrů...

A vidíte alespoň v cestě za získáním pandy nějaké pokroky?
Je to hodně politická otázka. Řekl jsem k tomu téměř všechno, co jsem chtěl říct. Ano, pandu chceme. Opakovaně jsem to říkal. Snažím se ale – mimo jiné - upřesňovat, že panda nemusí stát milion dolarů. Tak je to v Americe, v Evropě se podle mých informací může jednat o jiné částky. Je to věc jednání. Pandy jsou samozřejmě spojené s politikou, to si můžete probrat s kterýmkoli diplomatem, ale současně jsou v řadě demokratických západních zemí – ve Skotsku, v Belgii, ve Španělsku, několik jich je v USA. Zrovna včera mi přivezli úplně čerstvě vytištěnou knížku o historii zoo v San Diegu. To je ta nejlepší na světě, teď slaví sto let. A to mi přišlo (ukazuje knihu s pandou vyobrazenou na obálce).

Chcete tím říct, že jde o ikonické zvíře.

Ano. Je to ikona politiky a vztahů s Čínou. Z pohledu zoologických zahrad – a nejen jich - je to ale současně ikona ochrany přírody. To je aspekt, který u nás zanikl v té politické prezentaci chovu zvířat.

Gorily se stěhují hlavně kvůli tomu, aby byly v budoucnu v bezpečí před povodněmi. Jak jste na tom nyní s protipovodňovou ochranou? Změnilo se něco na zabezpečení zoologické zahrady od té doby, co ji v roce 2013 opět zasáhla velká voda?

Věci se pomalu začínají hýbat. Nedávno schválila rada města, že se bude vytvářet hybridní model, jak nejlépe ochránit zoo, v jakém rozsahu a za kolik peněz. Bohužel jsou zároveň aktivistické snahy upravit Vltavu tak, aby vypadala jako z Chittusiho obrazu z 19. století, bez legrace.

Jak to myslíte?

Když to přeženu, tak zatopit spodní část zoologické zahrady, vysázet zde lužní les a udělat z ní nivu.

Dá se zoologická před povodněmi ochránit úplně?

Víme, že ji nemůžeme ochránit před řekněme tisíciletou vodou, protože by se to projevilo po proudu i proti proudu. Ale snažíme se ta velká, obtížně evakuovatelná zvířata přestěhovat jinam a přizpůsobit spodní část zahrady tomu, kdyby přišla velká voda. Stačilo by, aby se zavedla taková opatření, která by zoo ochránila aspoň před stoletou nebo v absolutním minimu před padesátiletou vodou. V historii postihly zoo tři povodně, které ji poničily - v roce 1940, 2002, 2013. Z toho dvě byly do úrovně padesátileté vody. A znovu opakuji: povodně hrozí zoo nadále, nic se nezměnilo. Bojíme se prakticky neustále.

Máte nějaké konkrétnější plány, jaká protipovodňová opatření zavést?
My přece nemůžeme vymýšlet protipovodňová opatření. Protipovodňová ochrana musí být komplexní, musí to dělat jeden subjekt, takže v našem případě magistrát.

Rádi byste také získali budovu zchátralého pivovaru u řeky.

Ano, je to poměrně velký historický objekt, který sloužil jako sklad obchodního domu Bílá labuť. Je hodně poničený a patří soukromníkům. Majetková komise magistrátu už ale doporučila jeho koupi. Po přestavbě by mohl sloužit jako vchod a východ do zoo, prodejna suvenýrů, hotel, restaurace, přednáškové sály.

Řízení zoologické zahrady je zčásti politika, musíte komunikovat s vedením města, ale i s cizími zeměmi, kvůli transportům zvířat nebo různým projektům. S kým budete v nejbližší době jednat?

Brzo podepíšeme memorandum s pekingskou zoo. A za měsíc poletím do Mongolska kvůli transportu dalších koní. Budeme je přepravovat i uvnitř Mongolska. Takže je nutné se sejít s řadou lidí, poletí tam se mnou naši zástupci Armády ČR, aby se domluvilo přistání transportního letounu, aby se koně pochytali a podobně.

A přiletí nějaká zvířata k nám?

Řešíme příjezd dvou slonů ze Srí Lanky. Je otázka, jestli to vyjde, je to nesmírně komplikované.

V čem přesně?

K přepravě máme slíbené letadlo jejich armády, jinak by byl pro nás převoz asi z finančních důvodů neuskutečnitelný. Ale nová vláda chce ke slonům přistupovat podobně jako Čína k pandám, půjčovat je vybraným zemím. Nás se to snad nedotkne, měli jsme darování slonů domluvené už dřív.

A nezvýší se výrazněji náklady kvůli novým slonům?

Sloni stojí víc peněz, ale je důležité chovat zvířata v podmínkách, které jsou co nejbližší přírodním. Tím není myšleno jenom to, že mají dost velkou plochu. Ale že žijí v sociální struktuře jako v přírodě. U slonů je potřeba, aby vznikla skupina dostatečného počtu samic a mláďat vedená matriarchou. Je to běh na dlouhou trať. Čili ano, zvyšuje to náklady, ale současně to zlepšuje podmínky pro zvířata a je to samozřejmě atraktivní pro návštěvníky. Je lepší, když máte stádo slonů, než když se kymácí jeden vystresovaný v koutě. Letos také čekáme dva sloní přírůstky, slonice Janita porodí v následujících týdnech, Tamara pravděpodobně v září nebo říjnu. Je to letos největší očekávání ze všech.

Zoologickou zahradu loni navštívilo 1,32 milionu lidí, je to třetí nejvyšší číslo v historii. Chcete ještě počet návštěvníků zvyšovat?

Chtěli bychom se propagovat víc v zahraničí a tam bychom uvítali podporu příslušných státních organizací, které to mají řešit. Zoo je sice velice naplněná hlavně o sobotách v hlavní sezóně. Ale turisty můžeme přilákat i tehdy, kdy je zoo poloprázdná, v době mimo návštěvnické špičky. A letos v létě chceme zavést takový autobus, který by je vozil ze Starého Města do zoo a zase zpátky.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Boeing kvůli počasí opět odložil zkušební let letounu 777X

Americká strojírenská společnost Boeing v pátek stejně jako ve čtvrtek odložila zkušební let svého širokotrupého letounu 777X kvůli špatnému počasí. Oznámila to firma. Dodala, že se o let znovu pokusí v sobotu v 19:00 SEČ.

Zkušební let stroje 777X se měl původně uskutečnit již loni v létě, Boeing ho ale odložil a zdůvodnil to problémy s křídly, softwarem a dodávkami motorů firmy General Electric.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy