Mělník - Je to srdce vlasti, krajina téměř posvátná. Na soutoku Vltavy a Labe, s Řípem na dohled, hodlá potomek slavného šlechtického rodu Jiří Lobkowicz vybudovat dílo, na které bude jednou hrdý.
Projekt nazval Royal Mělník Park a slibuje, že v Česku nenajde srovnání. "Současná česká architektura nestojí za nic," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz majitel Mělnického zámku a bankovní manažer Jiří Lobkowicz, který se v dětství toužil stát architektem.
"Splním si sen. Postavím tady stovky domů, ve kterých se bude dobře žít. Budou v přírodě, v souladu s krajinou, mimo ten frmol a stres dnešního kapitalistického města," říká Jiří Lobkowicz na terase Mělnického zámku a ukazuje dolů do krajiny.
Do Royal Mělník Parku chce vložit svých 260 hektarů pozemků v okolí obcí Hořín a Býkev. Sedm miliard na obří investici hledá u bank. "Banky mají peněz dost. Já mám zase projekt připravený tak, že bankéře přesvědčím. Dělali jsme na tom pět let."
Kromě pozemků vkládá Jiří Lobkowicz do projektu také zchátralé památky a statky, které po roce 1948 sebrali jeho rodu komunisté. Patří mezi ně například výstavní barokní sídlo - zámek Hořín.
"Ten projekt musí vydělávat peníze, abych naše majetky mohl opravit. Neznám jiný způsob, jak ty památky zachránit, než vydělat peníze byznysem," vysvětluje Jiří Lobkowicz svůj záměr. "Nejsem blázen, abych jen z vlastní kapsy dotoval všechno, co komunisti zničili. Kde bych ty peníze vzal?"
A.cz: Proč by měl mít projekt Royal Mělník Parku úspěch právě tady?
Jsem přesvědčený, že právě okolí Mělníka je to správné místo. Kdyby to bylo o deset, dvacet kilometrů dál od Prahy, nešel bych do toho. Chci nabídnout bydlení především lidem z Prahy a ta vzdálenost hraje velkou roli. V Paříži, ve Frankfurtu, v Londýně jsou lidé zvyklí cestovat do práce autem hodinu i déle. U nás ne, Češi jsou v tomhle líní.
A navíc. Když jsme před dvaceti lety s mým otcem přišli do Mělníka, táta říkal, že hlavní dopravní tah bude brzy mezi Berlínem a Prahou. Jsem přesvědčený, že měl pravdu. V příštích deseti, dvaceti letech se bude investovat tady na severu a hlavní obchodní spojení skutečně povede z Prahy do Berlína. Stačí dokončit těch několik zbývajících kilometrů dálnice a za tři hodiny jste z Mělníka v hlavním městě Německa.
A.cz: Budou mít o život na soutoku Vltavy a Labe, v domech Jiřího Lobkowicze zájem také Němci?
To určitě ne. Chtěl bych tady postavit osm set domů a nabídnout je zákazníkům z Česka. Jsem si jistý, že se najde dost zájemců především z Prahy a okolí, kteří nejsou spokojeni s tím, jak dnes bydlí. Mými klienty budou lidé, kteří už nějaké bydlení koupili a teď jsou naštvaní, že to vůbec koupili. Buď jsou uvězněni v nějakém satelitu kolem Prahy a nelíbí se jim tam, nebo si pořídili nemovitost v Praze, ale teď už mají dvě děti a není jim s nimi v tom přecpaném městě dobře.
A.cz: Proč by tady rodině se dvěma dětmi zhýčkané velkoměstem mělo být lépe lépe, než třeba na Vinohradech?
Maminky v takových rodinách v Praze často dělají taxikáře, protože dcera chodí do baletu na jednom konci města, syn chce jezdit na koni zase na jiném místě, ale bez maminky za volantem by to nestihli. To jsou rodiny, které hledají klidnější život, ovšem nehodlají se vzdát výhod města. Tady to budou mít všechno blízko, pohromadě, do Prahy navíc maximálně půl hodiny cesty autem, stejně tak 30 minut do Ruzyně na letiště.
A.cz: Ještě ale musí mít těch patnáct milionů. Ekonomická situace je pořád velmi nestabilní, vláda prosazuje zvýšení daní a ekonomové hlásí, že lidé šetří a myslí na zadní vrátka.
Royal Mělník Park
- Projekt Royal Mělník Park má vzniknout na ploše 263 hektarů mezi Hořínem a Býkví při soutoku Vltavy a Labe.
- Majitel pozemků a většiny historických nemovitostí Jiří Lobkowicz počítá s tím, že 82 hektarů přemění v park, ve kterém postaví 859 nových obytných domů.
- Část obytných objektů by měla nabízet bydlení v bytech, v další nabídce budou domy a vily v ceně od 8 do 15 milionů korun.
- Jiří Lobkowicz plánuje, že domy budou v malých skupinách rozmístěné v krajině, s vybaveností, kterou obyvatelé dnešních satelitů většinou k dispozici nemají.
- Projekt zahrnuje také dva luxusní hotely, golfové hřiště se sedmadvaceti jamkami, přístav pro jachty na Labi, jízdárnu, hřiště na pólo, fotbal a další sportovní areály pro volný čas.
- Royal Mělník Park přijde na 7 miliard korun. Konkrétní investory ochotné vložit do projektu takovou částku zatím Jiří Lobkowicz nepředstavil.
Jsem přesvědčený, že lidí, kteří na to budou mít peníze je dost. Jak už jsem říkal. Koupili dům, který má hodnotu šest, sedm milionů a nejsou s ním spokojení. Ale s takovým domem si mohou vzít hypotéku a koupit nový za dvanáct milionů. Průměrný manažer v bance vydělá dnes v Praze padesát, šedesát tisíc korun. A bankovních zaměstnanců s takovým platem je tady hodně.
A.cz: Jak jste daleko?
Momentálně jsme dokončili projektové práce, na kterých jsme dělali pět let. Ne stavební projekt, ale urbanistickou koncepci a technicko-ekonomické studie. Máme už také vyřešený územní plán, připravené dopravní a energetické studie.
A.cz: Ovšem sedm miliard korun je velký balík peněz. Rozpočet nedaleké Býkve, kde taky chcete stavět, na 1750 let.
Peněz je ve světě dost. Teď jde o to, najít správné investory. A já je najdu. Podobné projekty existují v celé západní Evropě a v Americe a investoři pochopili, že přišel čas investovat tímto způsobem také poblíž Prahy.
A.cz: Jak bankéře přesvědčujete? Co jim říkáte o svém zboží a svých zákaznících?
Že chci dát na český trh něco úplně nového, produkt, který tady zatím nemá srovnání. Je to jako s novou zmrzlinou, musíte lidem na ni udělat chuť. Mnozí už tu chuť mají, protože nehledají jenom bydlení, ale taky nový životní styl. A ten jim nabídnu.
A.cz: Co si pod tím novým životním stylem představit?
Lidé ve městech jsou dnes osamocená čísla a v nových satelitech jak by smet. Ráno odjedou, večer se vrátí, nikdo nikoho nezná, nebo jsou na sebe všichni naštvaní. Já se chci vrátit ke kořenům, ke klasickému způsobu života na vesnici, který pamatují naše babičky. Musíme obnovit sociální vazby mezi generacemi. Mladí by měli dostat podmínky, aby se mohli starat o své rodiče a prarodiče, až to budou potřebovat. Babičky by měly pečovat o vnoučata, když jsou otec s mámou v práci. Pokud budou bydlet v jedné lokalitě, nedaleko od sebe, bude to možné. To jsou věci, nad kterými současní developeři snad vůbec nepřemýšlejí.
A.cz: Kam se investoři a zákazníci mohou ve světě podívat, jestli něco podobného skutečně funguje?
Je to například Tuxedo Park u New Yorku. Ten je sice podstatně větší, ale myšlenka je stejná. Vznikl koncem 19. století a jeho zakladatelem byl majitel hájovny a lesa nedaleko města. Jsou tam domy roztroušené v parku, jejich majitelé mají pocit, že jim patří celý les a dobře se jim tam dýchá. Přitom jim patří jen několik desítek metrů kolem domu. Když chtějí být se svými sousedy, tak se sejdou, když ne, nemusí je vidět, protože prostoru tam mají všichni dost. Podobné projekty prosperují také třeba v okolí Londýna.
A.cz: Není to přece jen velký experiment, přesídlit dva tisíce lidí převážně z Prahy do parku pod Mělníkem? Necítíte v tom žádné riziko? Budou to výhradně lidé určité sociálně-ekonomické vrstvy. Naučí se tady žít s místními lidmi?
Ti lidé budou přicházet postupně a budou mít na výběr. Bude tady dejme tomu deset různých klastrů v menších lokalitách a v každém třeba deset, patnáct domů, různě velkých, různého typu a ceny, a zákazníci si prostě budou vybírat. Navíc počítám s tím, že celý ten proces bude trvat dvanáct, patnáct let. To je dostatečně dlouhá doba na důkladné budování toho projektu a na vytváření přirozených sociálních vazeb.
A.cz: Jaké přirozené vazby mohou vzniknout mezi sousedy s minimálními příjmy padesát až šedesát tisíc korun žijících v domech za patnáct milionů?
Tam nebudou jen velké domy nebo vily. Součástí projektu je několik desítek přibližně sedmdesátimetrových bytů a malých domků. Takže to nebude bydlení jen pro finanční elitu, jak si možná myslíte.
A.cz: Chcete lidem nabídnout také svou půdu k hospodaření?
Ano, určitě. Mám takovou představu, že se tady vypěstuje tolik ovoce a zeleniny, kolik tady budou lidé schopni nakoupit a zkonzumovat. Bude to součást životního stylu, bude prstě souviset s tím, že lidé žijí venku.
A.cz: Takže váš budoucí klient je bankéř, který okopává mrkev?
Proč, ne? Proč by bankéř nemohl žít s přírodou a vnímat všechna roční období jinak, než jak je vnímá člověk ve městě? Já jsem to taky neuměl, byl jsem dítě města, ale po příchodu do Mělníka jsem se to naučil - prožívat jaro, léto, podzim a zimu s přírodou. To je velká a nejhezčí škola.
A.cz: Dva tisíce lidí by měly přijít, tisíc už jich tady ale v Hoříně a Býkvi žije.
Samozřejmě, že je velmi důležité, jak místní lidé náš projekt přijmou. Jsou to naši sousedé. Znají ten kraj a jeho historii. Proto se snažím co nejlépe je o svých záměrech informovat.
A.cz: Mají zájem o ty informace? Starosta v Býkvi nám vyprávěl, že na vaši prezentaci tam skoro nikdo nepřišel. V Hoříně to prý bylo podobné.
To je pravda. Lidé tady nejsou moc aktivní, ostatně jako v celé České republice. Občanská společnost vzniká jen velmi pomalu. Myslím si ale, že lidé o můj projekt mají zájem a přemýšlejí nad tím, co jim přinese. Hlavní úkol, který v tomto směru mám, je postupovat tak, aby se místní lidé necítili ohroženi. Aby je ta stavba neomezovala. Chci proto pracovat pouze se zahraničními firmami, které s podobnými projekty už mají zkušenosti a vědí, jak to zařídit, abychom nikomu nebyli na obtíž.
A.cz: Lidé ale nevěří, že tak veliký projekt dokážete dotáhnout do konce. Ptají se, proč jste například do opravy zámku v Hoříně, nebo do svých statků až dosud neinvestoval.
Ale já jsem investoval. Do opravy zámku v Mělníku, který nám sebrali komunisté a nechali ho chátrat, jsem už vložil obrovské peníze. Lobkowiczové ty památky a rodinný majetek zdevastovat nenechali. Jak si může někdo myslet, že to teď zvládnu zrekonstruovat všechno najednou? Navrátil jsem se do České republiky proto, abych zaplatil všechno, co nám komunisti sebrali a potom zničili.
A.cz: Zámek v Mělníce je národní kulturní památkou, podobně jako některé další historické budovy Lobkowiczů. Pomohlo vám s opravou zámku například ministerstvo kultury?
Mělník jsem opravil z vlastních peněz a od státu jsem si nevzal ani korunu. Nechtěl jsem si vzít a jsem na to hrdý. Souhlasím, že jsem zatím neopravil zámek Hořín, že jsem nezrekonstruoval všechny ty statky. Ale právě proto jsem připravil tenhle projekt. Nejsem přece blázen, abych teď jenom dotoval, co komunisté tady zničili. To není můj úkol.
A.cz: Chcete investovat obrovské peníze a nabízet lidem domy v oblasti, která je ohrožená velkou vodou. Soutok Vltavy a Labe je sice romantické místo, ale zdá se, že pro takový projekt taky celkem nebezpečné.
Během záplav v roce 2002 byl téměř celý Hořín pod vodou, ale zámek ne. Naši předkové totiž věděli, jak mají stavět, rozuměli krajině. A k tomu bych se chtěl vrátit. Budeme pracovat s krajinou tak, aby povodně ten nový majetek neohrozily. Podívejte se, jak teď vypadá to pole směrem na Býkev. Obrovská, rovná placka. Chci tam udělat takové úpravy, aby se ten terén zvlnil. Zasadíme tam vzrostlé stromy a vytvoříme rybníčky a jezera. Tahle krajina má spodní vodu pouze tři metry pod povrchem a to je pro záměr vybudovat tady park naprosto ideální. Vyhloubíte muldu a naplní se spodní vodou.
A.cz: Chcete využít zkušenosti předků, kteří rozuměli krajině. Kde na to ale dnes seženete odborníky?
Část lidí přivezu z ciziny, část jich ale najdu tady. Češi jsou neuvěřitelně šikovní. Dokážou se rychle učit, ale současně výborně improvizují. Jsem přesvědčený, že budeme mít takové firmy a takový tým, se kterými to zvládneme. Podívejte se na mělnický zámek. Ten jsem patnáct let opravoval s českými řemeslníky. Mám svou malou stavební skupinu, která to všechno zvládla. Co neuměli, to se naučili. Teď už s bravurou míchají například italské barvy s anglickými, jako by to dělali celý život.
A.cz: Mnozí odborníci v Česku i ve světě se shodují v tom, že současná česká architektura je dnes téměř to nejhorší, co je možné v Evropě vidět.
S tím naprosto souhlasím, nestojí za nic. V mládí jsem nechtěl být manažerem v bance, ale architektem. Takže projekt Royal Mělník Parku je vlastně mým dětským snem. Samozřejmě, že tady chci postavit moderní budovy, ale v souladu s krajinou. Architektura těch obytných domů bude ale vycházet také ze staré venkovské tradice. Chtěl bych využít všechno, na co naši předkové už dávno přišli, ale my jsme na to zapomněli.
A.cz: Koho k tomu pozvete? Kdo vám ty domy nakreslí?
Bude to šance pro české architekty. Připravíme soutěže na architektonické návrhy pro jednotlivé části Royal Mělník Parku a jsem si jistý, že získáme spoustu skvělých návrhů. Takovou příležitost tady architekti ještě neměli a možná už mít nebudou.
