Pietní akce připomněly sovětskou okupaci, řečníci vyzdvihli svobodu slova i hrdinství

ČTK ČTK
Aktualizováno 21. 8. 2021 12:40
Invazi armád Varšavské smlouvy na území Československa před 53 lety v sobotu připomněl pietní akt u budovy Českého rozhlasu v Praze i další akce na různých místech České republiky. Kladení věnců na Vinohradské třídě se zúčastnili čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.
Pamětníci uctili oběti sovětské okupace při pietní akci u Českého rozhlasu.
Pamětníci uctili oběti sovětské okupace při pietní akci u Českého rozhlasu. | Foto: ČTK

Slavnostní projevy zahájil v 11 hodin generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Důležitost svobody slova a veřejnoprávních médií zdůraznil při dnešním pietním aktu místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) připomněla hrdinství jednotlivců, které je podle ní podstatným prvkem svobody a demokracie.

Pikal i Schillerová při ceremoniálu připomněli oběti invaze, zraněné či lidi, kteří kvůli událostem roku 1968 opustili Československo. Ocenili i roli pracovníků tehdejšího rozhlasu a televize v prvních dnech okupace. "Mělo by to být připomínkou, jak důležitá je pro demokracii svoboda slova a jak důležitou roli hrají média, zejména veřejnoprávní služby," uvedl Pikal. Jen ve společnosti, kde existují média nezávislá na počtu "kliknutí" či svém majiteli, může demokracie vzkvétat, doplnil.

Schillerová ocenila sounáležitost, které se Československu v roce 1968 dostalo ze zahraničí. "Ani ČR nesmí nikdy zavírat oči před těžkostmi a útrapami, které se dějí za našimi hranicemi, ať už jakkoliv daleko," řekla.

Ocenila i pamětníky, kteří se neobávali o událostech srpna 1968 říkat pravdu ještě v době, kdy to bylo spojené s hrozbou ztráty zaměstnání, kariéry či vězení. "Právě díky tomu po celou dobu normalizace zůstala svoboda v našich srdcích," uvedla. Svoboda a demokracie jsou podle ní vzácnou hodnotou. "Se kterou vždy stojí nemalá hrdinství jednotlivců," dodala.

Promluvila také senátorka Miroslava Němcová (ODS), která míní, že se Česko stále nevyrovnalo se svou nedávnou minulostí. Vysvětlila to tím, že poslanci umožnili, aby šéf KSČM Vojtěch Filip vykonával funkci místopředsedy Sněmovny. "Považuji za hanbu, že jsme dovolili, aby představitelé komunistické strany zastávali vysoké ústavní posty," konstatovala.

Filipa kritizovala Němcová za jeho nedávné vyjádření, ve kterém hovořil o diktatuře EU a NATO v souvislosti s tím, že "sebrala evropským státům suverenitu a snaží se jim odebrat nebo zničit i národní identitu". Na podobné zotročení nepomyslel ani někdejší sovětský vůdce Leonid Brežněv, uvedl Filip v Haló novinách. Místopředseda sněmovny tak podle Němcové zřejmě považuje za normální "zavírat, mučit a věšet" odpůrce totalitního režimu. Senátorka doplnila, že jí tím připomíná nynější teroristy, kteří chtějí pomocí teroru zničit vůli a svobodu jednotlivce.

Oproti loňskému roku byla při ceremoniálu mírnější opatření proti covidu-19, členové čestné stráže například tentokrát neměli roušky. Výročí připomněli mnozí politici také na sociálních sítích.

Vzpomínkové akce se budou konat i na jiných místech. V Praze se například ještě v Muzeu paměti XX. století uskuteční projekce filmu Nezvaný host z roku 1969, debata na téma kontrastu výše důchodů prominentů minulého režimu a obětí komunistického režimu nebo koncert písničkáře Vladimíra Merty.

V Brně uctili zavražděnou Danuši Muzikářovou

Invazi vojsk si již připomněli také v Brně zástupci města, kraje i další politici, kteří položili květiny u pamětní desky Danuše Muzikářové. Osmnáctiletá studentka byla zastřelena na Moravském náměstí právě v roce 1969 při ročním výročí okupace. Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) řekla, že je potřeba si události připomínat, protože svoboda je jedna z nejvýznamnějších hodnot demokracie.

V areálu pardubického letního kina se k výročí 21. srpna bude konat mimořádná projekce filmu Katyň, který připomíná masakr 22 500 polských vojáků i civilistů v režii sovětské tajné policie v roce 1940. Pietní akty a položení kytic u pamětních desek k uctění památky obětí z 21. srpna 1968 a 1969 připravili v Brně. Připomínka výročí okupace ČSSR se v Olomouci zúčastní i primátor Miroslav Žbánek (ANO), předseda Vojenského spolku rehabilitovaných Olomouc Bohumil Reml a další hosté.

V Plzeňském Prazdroji zvou na setkání s Josefem Švajcrem, který zažil dramatický útok sovětských vojáků na vysílač Krašov. Akce je součástí doprovodného programu výstavy Osvobození bez svobody. V rámci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se bude konat premiéra dokumentárního filmu Rekonstrukce okupace. V Liberci se uskuteční pietní shromáždění s položením květin u Pomníku obětem okupace 68.

Před 53 lety do tehdejší ČSSR vpadla vojska armád Varšavské smlouvy. O rok později na první výročí okupace se konaly občanské protesty, které také některé z akcí připomenou. Rozehnaly je československé bezpečnostní složky. Zákrok si tehdy vyžádal sedm mrtvých a mnoho zraněných. Srpnová invaze vojsk na území Československa ukončil období pražského jara, které představovalo společenské a kulturní uvolnění v zemi. Okupace zároveň odstartovala dvacetileté období normalizace.

Video: Mrtví u rozhlasu a odepsaný národ, vzpomínají pamětníci

Před Československým rozhlasem byly naprosto děsivé scény, zakrvácení lidé, plno mrtvých, sanity odvážely zraněné, líčí historik Jiří Jindra. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy