Máme štěstí na úžasné učitele. Paměť národa mapuje s dětmi totalitu už deset let

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
22. 10. 2022 17:16
Dvě světové války a dvě totality, komunismus i nacismus. Paměť národa už deset let usiluje o to, aby školáci poznávali 20. století co nejzajímavěji. Setkávat se mohou s pamětníky přelomových událostí, nahrávat jejich svědectví nebo sledovat už natočené příběhy. "Spolupracujeme s řadou škol, ale pořád je to jen mizivé procento, máme zájem o další," říká šéf projektu Mikuláš Kroupa.
Vedoucí obecně prospěšné společnosti Post Bellum a projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa.
Vedoucí obecně prospěšné společnosti Post Bellum a projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa. | Foto: Jan Rasch

"Tehdy bylo Post Bellum malinkaté oproti tomu, jaké je dnes. Bylo nás zhruba deset lidí, kteří natáčeli zhruba stovku pamětníků ročně, a říkali jsme si, že by bylo skvělé, kdyby nám pomohla třeba nějaká třída či škola," vzpomíná na začátky zakladatel neziskové organizace Mikuláš Kroupa.

Před deseti lety se obrátil na ministerstva školství a obrany s projektem "Bojovníci proti totalitě pohledem dětí", protože plánoval, že by žáci mohli natáčet vzpomínky účastníků druhé světové války. "V té době jich žilo ještě kolem tří tisíc a my věděli, že je v partě deseti lidí nestihneme všechny natočit," vysvětluje Kroupa.

Jak dnes přiznává, vůbec netušil, co se z tohoto prvotního nápadu podaří nakonec uskutečnit. Už po prvním roce spolupráce se zapojilo deset tříd z různých škol a Post Bellum natočilo dvojnásobek pamětníků, tedy kolem dvou stovek.

"Nyní už spolupracujeme se třemi stovkami škol v rámci projektu Příběhy našich sousedů," říká Kroupa, který na nedávném bilančním setkání poděkoval za pomoc kantorům, kteří žákovské týmy vedou.

Byl mezi nimi i učitel Roman Elner z pražské Základní školy Brána jazyků, který potvrzuje, že pro žáky má velký smysl nahrávat pamětníky. "Nejdůležitější pro žáky je to, že se setkají s výukou dějepisu úplně jinak, než jsou zvyklí. Navíc se to může týkat i takových, kteří mají k dějepisu negativní vztah. Každý člen týmu si najde něco, co ho baví. Je na učiteli, aby namotivoval žáky i sebe. Já jsem spíše takový pomocník žáků," sdělil Elner. 

Roman Elner ze ZŠ Brána jazyků
Roman Elner ze ZŠ Brána jazyků | Foto: Radek Bartoníček

Přiznal, že projekt má přínos i pro něj jako učitele. "Sami žáci ani netuší, jak moc mě to obohacuje. Zpětně viděno, učí mě to mimo jiné sestavit pracovní tým, pracovat s žáky mimo výuku, sledovat, na co se ptají a jak celý projekt vnímají. Samozřejmě, nezajímavější je samotné nahrávání pamětníků," uvedl Elner.

Na otázku Aktuálně.cz, jak vidí současnou výuku moderních dějin na školách a jak hodnotí přístup dětí, odpověděl, že je optimista. "Jinak bych ve školství nebyl. Udělal jsem v životě takové změny, abych se mohl učení věnovat ještě více. Učitel, který není optimista, by neměl ani učit, protože právě pomocí optimismu je možné žáky inspirovat," dodal.

Zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa o tom, jak se snaží spolupracovat se školami, kterým nabízí atraktivní poznávání dějin 20. století. | Video: Radek Bartoníček

My jsme to nevzdali nabízí filmy i nahrávky pamětníků 

Při zatím poslední Slavnosti škol Paměti národa, jak se jmenuje každoroční setkání učitelů, kteří s žáky nahrávají pamětníky, proběhlo i několik zajímavých workshopů. Lidé z Paměti národa totiž nabízejí školám i další projekty, například ten s názvem Víc než citron.

"Snažíme se v něm řešit otázku, kterou nyní řeší v mnoha školách učitelé i žáci po příchodu nových spolužáků z jiné země. Chceme dětem ukázat, že škatulkování je do jisté míry správné, ale nesmí se to přehánět. A nazvali jsme to po citronu, protože i obyčejný citron může skrývat daleko více než jen to, že je na povrchu žlutý a po kousnutí kyselý. Podobně to mají i děti kolem nás, když něco nebo někoho hodnotí povrchně," uvedla Jitka Míčková z Paměti národa.

V současnosti jde především o to, aby žáci na základních či středních školách měli pochopení pro děti z Ukrajiny, kterých do českých škol nastoupilo 60 tisíc. "Naším cílem je, aby žáci byli otevření k těm, kteří přijdou, a podali jim pomocnou ruku. A nejde jen o příchod dětí z jiných zemí. I čeští žáci řeší mezi sebou spoustu témat, jako je například vzhled, sociální rozdíly a další věci," dodala.

Jitka Míčková z Paměti národa
Jitka Míčková z Paměti národa | Foto: Radek Bartoníček

Další informace k tomuto i dalším programům najdou školy na zvláštní stránce Paměť národa školám. "Snažíme se toho školám nabízet co nejvíce. Například zážitkové workshopy, kinopříběhy, jezdíme do škol a vyprávíme konkrétní příběhy 20. století, pouštíme klipy, krátká videa. Vyvinuli jsme také web My jsme to nevzdali, ze kterého mohou učitelé používat animované filmy, fotografie či archivní rozhlasové snímky. A ke všemu mají pracovní listy," popisuje Mikuláš Kroupa.

Nabídka materiálů je podle něj nesrovnatelně větší než před několika lety. "Za deset let jsme odvedli spoustu práce a měli štěstí na mnoho úžasných učitelů i žáků. Často jde o mladší učitele, kteří chtějí probírat 20. století opravdu zajímavě. Budeme velmi rádi, když se přihlásí další školy a další učitelé, ať už by chtěli využít naše programy nebo chtěli nahrávat pamětníky. Pořád je co," ujišťuje Kroupa.

Video: Za komunismu se udávali i manželé. Svinčík po Babišovi se snad vyvětrá (16. 11. 2021)

Máme několik událostí 20. století, za které se stydíme, a traumata z dob komunismu. Každá rodina měla někoho v KSČ, říká Mikuláš Kroupa. | Video: DVTV, Michael Rozsypal
 

Právě se děje

Další zprávy