Památník Lidice má posudky ke sporu o udavačku, podle odborníků ji nelze vinit

Tereza Patočková Tereza Patočková
14. 7. 2021 19:53
Kauzu údajné lidické udavačky Alžběty Doležalové, jež minulý rok otřásla Lidicemi, rozdělila historiky a pobouřila přeživší nacistického vraždění, považuje nové vedení Památníku Lidice za uzavřenou. Obdrželo zpět třináct nezávazných posudků odborných institucí, o které minulý červen požádalo. S tvrzením, že byla lidická žena Doležalová skutečně udavačkou se ztotožnil pouze jediný.
Marie Šupíková (vlevo) s maminkou Alžbětou Doležalovou v nemocnici v Praze v roce 1945.
Marie Šupíková (vlevo) s maminkou Alžbětou Doležalovou v nemocnici v Praze v roce 1945. | Foto: Aktuálně.cz

"Dnes památník plní svůj slib a zveřejňuje všechny posudky i relevantní materiály, aby si kdokoliv mohl na věc utvořit vlastní názor," uvedl na webu Památníku Lidice jeho ředitel Eduard Stehlík. 

Památník si o posudky zažádal loni v červnu, dle Stehlíka proto, aby se kauza vrátila na pole bádání historické obce a zbavila se zpolitizované zátěže. Stehlík jménem památníku zároveň vyjádřil lítost nad tím, že se tak nestalo již o rok dříve, kdy celá kauza propukla - tedy po odvysílání televizní reportáže o případu, kdy Alžběta Doležalová - matka jednoho z přeživších lidických dětí údajně udala četníkům svou židovskou podnájemnici Štěpánku Mikešovou. Reportáž vycházela z bádání historika z Historického ústavu Akademie věd Vojtěcha Kyncla.

"Z posudků, které Památník Lidice obdržel, se se závěry Vojtěcha Kyncla, ztotožnil pouze jediný. V tuto chvíli, pokud nebudou objeveny a předloženy nové, dosud neznámé historické dokumenty, proto nelze Alžbětu Doležalovou kategoricky vinit z podílu na udání její židovské podnájemnice Štěpánky Mikešové. Památník Lidice tímto považuje věc ze své strany za uzavřenou," uvedl Stehlík.

Památník Lidice obdržel třináct odborných posudků od historiků a historiček z institucí jako je například Ústav pro studium totalitních režimů či Univerzity Karlovy. Aby památník zajistil nestrannost a objektivitu, byli dle Stehlíka ředitelé a rektoři oslovených institucí (včetně slovenských) požádáni, aby pro zpracování posudků vybrali dva odborníky dle svého vlastního uvážení. Památník Lidice s hodnotiteli až do odevzdání posudků nijak nekomunikoval.

Vydání posudků se dle památníku zdrželo z pietních důvodů po smrti přeživší dcery Alžběty Doležalové Marie Šupíkové.

"Celý tragický příběh se začal odvíjet 2. června 1942, tedy v době krvavých represálií rozpoutaných po atentátu na Reinharda Heydricha. Toho dne byla protektorátními četníky Evženem Resslem a Františkem Cábou zadržena v Lidicích Štěpánka Mikešová," popsal Stehlík.

Velitel buštěhradské četnické stanice ve svém hlášení sepsaném ještě téhož dne, uvedl, že jmenovanou předvedli, protože "bylo zjištěno", že jde o Židovku, která skrývá svůj původ a nenosí židovskou hvězdu. Následovalo okamžité předání kladenskému gestapu a její transport do Osvětimi, kde byla 17. srpna 1942 zavražděna.

O údajném udání hovoří dokument vytvořený až v prosinci 1945 Evženem Resslem, tedy četníkem, který Štěpánku Mikešovou v Lidicích zatýkal.

Historik Kyncl se přitom ve své práci opíral právě o tento materiál. Na informace o Alžbětě Doležalové, které posléze uveřejnil v knize, se objevovaly v odborné obci nesouhlasné reakce již krátce po vydání v roce 2015 a nesouhlasné stanovisko zastávala také obec Lidice která se spolu s přeživšími obrátila na Památník Lidice s žádostí, aby se přeživších v této věci zastal.

Tehdejší vedení však za Kynclovými závěry o tom, že Alžběta Doležalová Štěpánku Mikešovou udala, stálo. Kvůli sporům nakonec rezignovala tehdejší ředitelka památníku Martina Lehmannová a s ní odešlo i deset zaměstnanců.

Naším úkolem je připomínat lidickou tragédii v celé její šíři, nedovedu si představit, že něco říkat budeme a něco ne, tvrdí Martina Lehmannová. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 53 minutami

Úroda jablek má být letos podprůměrná, hrušek bude nejvíc od roku 2018

Sklizeň jablek v České republice bude letos podprůměrná na úrovni 111 535 tun. V porovnání s loňskou sklizní by měla klesnout o pět procent a proti průměru sklizní posledních pěti let by měl propad činit šest procent. Naopak sklizeň hrušek by měla meziročně vzrůst o 21 procent na téměř 7000 tun, a být tak nejvyšší za poslední tři roky. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně jablek a hrušek provedeného k 1. září Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). U ostatních ovocných druhů ústav zářijový odhad sklizně nedělá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy