Palachův rodný dům chátrá s vymlácenými okny

Martin Novák Martin Novák
14. 1. 2009 10:35
Palachovy Všetaty jsou spojeny s jeho jménem, i když tam není pochován
Opuštěný a zanedbaný rodný dům Jana Palacha.
Opuštěný a zanedbaný rodný dům Jana Palacha. | Foto: Martin Novák

Všetaty - "Musíte kolem pošty, pak podél železniční tratě a doleva, tam už se doptáte," vysvětluje prodavačka v prodejně potravin na všetatském náměstí, kudy se jde k rodnému domku Jana Palacha.

Místo, kde slavný student strávil většinu svého krátkého života, připomíná na zdi pamětní deska. "Zde žil a za svobodu národa na smrt odešel Jan Palach."

Vila je však opuštěná. Některá okna jsou rozbitá, zahrada je zarostlá plevelem, plot zrezivěl. Uvnitř jsou jen holé stěny.

Čtyřicet let od Palachova sebeupálení by se těžko mohla nějaká vzpomínková akce uskutečnit tady. Nebyla by příliš důstojná.

Foto: Martin Novák

Starostovi Všetat Miroslavu Balounovi, který v obci žije od roku 1981, to radost nedělá.

"Bohužel, současný vlastník se o dům vůbec nestará. My s tím nemůžeme nic dělat," říká ve své kanceláři, vzdálené jen pár kroků od Palachova domu.

Dvoutisícové městečko u Mělníka proslavil po celé Evropě právě Palach. V místním urnovém háji byla od roku 1974 uložena urna s jeho popelem, protože příslušníci StB tělo vykopali z hrobu na Olšanských hřbitovech a zpopelnili.

Palachova matka mohla urnu uložit až po několika měsících čekání. V háji dnes připomíná studentův čin sousoší sochaře Františka Jandy.

Návrat na Olšany

V roce 1990 byla urna znovu přemístěna na Olšany, což starostu Všetat mrzí.

Starosta Všetat Miroslav Baloun.
Starosta Všetat Miroslav Baloun. | Foto: Martin Novák

"Mluvil jsem tehdy s Janovým bratrem Jiřím a říkal mu, aby ho už tady nechali, že se nacestoval dost. A že prostě patří ke Všetatům. Jiří s tím souhlasil, ale pak jej přemluvil myslím děkan pražské filozofické fakulty, aby se urna přece jen přestěhovala," říká Miroslav Baloun.

Škola, kterou Jan Palach navštěvoval, nese jeho jméno a i na ní je pamětní deska s informací, že nejslavnější obyvatel Všetat do ní chodil v letech 1954 až 1963.

Až do loňska byl ředitelem školy Jiří Fabián, Palachův o tři roky starší přítel z dětství, který je členem po listopadu 1989 obnovené Společnosti Jana Palacha.

Loni odešel Jiří Fabián do důchodu. Říká, že nebyl nejlepším nebo nejbližším přítelem Jana Palacha, ale znali se dobře. Ve všetatské sokolovně spolu často hrávali fotbal s "hadrákem".

Náměstí ve Všetatech. Vlevo je budova základní školy, kterou Palach navštěvoval.
Náměstí ve Všetatech. Vlevo je budova základní školy, kterou Palach navštěvoval. | Foto: Martin Novák

I jeho mrzí, jak to vypadá s domem rodiny Palachů. A to právě v době čtyřicátého výročí Janova činu.

"Janův bratr Jiří dům prodal. Bydlela v něm starší paní, která pak umřela. Zdědil to vnuk, který se o to vůbec nestará. Je to soukromý majetek, tak bohužel nevím, co by s tím obec mohla dělat," říká.

Nikdo z Palachových příbuzných už ve Všetatech nežije, ubývá i pamětníků.

Ve vestibulu Palachovy školy je studentova busta, kterou před deseti lety slavnostně odhalil prezident Václav Havel. Před sborovnou je malá expozice, v níž jsou například i Palachovy lístky na obědy, dopisy a některé dokumenty.

Pro dnešní školáky je to dávno

"Abych byla upřímná, tak té současné generaci školáků to už myslím mnoho neříká. Nedávno jsme uspořádali besedu i s promítáním filmu, ale moc to nikoho nezajímalo. Nikdo ani neměl žádné otázky," říká současná ředitelka školy Renata Kurzveilová.

Jiří Fabián, Palachův vrstevník a člen Společnosti Jana Palacha ve Všetatech.
Jiří Fabián, Palachův vrstevník a člen Společnosti Jana Palacha ve Všetatech. | Foto: Martin Novák

Všetaty vzpomínají na události spojené se svým nejznámějším rodákem nejen před čtyřiceti, ale také před dvaceti lety. V sobotu 21. ledna 1989 se obec stala dějištěm jedné z mimořádně spektakulárních akcí StB a příslušníků Veřejné bezpečnosti.

Režim chtěl zuby nehty zabránit plánovanému shromáždění u Palachovy urny. Kvůli tomu byly Všetaty ozbrojenými složkami doslova obklíčeny a odříznuty od okolního světa.

Urnový háj byl uzavřen a do městečka se dostal jen ten, kdo měl v občanském průkazu v kolonce trvalé bydliště uvedeny Všetaty.

Silnice byly zataraseny, pole křižovala terénní vozidla.

Přijedou antisocialistické živly

Část sousoší ve všetatském urnovém háji, kdy byly Palachovy ostatky uloženy v letech 1974 až 1990.
Část sousoší ve všetatském urnovém háji, kdy byly Palachovy ostatky uloženy v letech 1974 až 1990. | Foto: Martin Novák

"Pamatuji se, že před tou akcí tady vyhlašovali, ať lidé zůstanou raději doma. Že se sem sjedou antisocialistické živly a budou tady řádit. Samozřejmě lidé měli trochu strach z toho, co všechno se může stát," vzpomíná Jiří Fabián.

Dějištěm násilných zásahů příslušníků StB a Veřejné bezpečnosti bylo nakonec hlavně nádraží. Lidé, kteří přijeli na vzpomínkovou akci, byli rovnou z vlaků odvlékáni, vyslýcháni i biti. Buď přímo na nádraží, nebo v prostorách všetatského JZD.

"Vzpomínám si, že si tady udělali jakýsi štáb, ze kterého tehdy všechno řídili," uvádí Jiří Fabián. "Lidi, které zatkli, pak vysazovali někde v lesích daleko za Všetaty."

Některé vlaky ten den ve Všetatech vůbec nestavěly, ačkoliv podle jízdního řádu měly.

Osobitou vzpomínku má tajemnice Obecního úřadu Marcela Mottlová.

Nádraží ve Všetatech bylo před dvaceti lety svědkem jedné z nejbizarnějších akcí v historii StB.
Nádraží ve Všetatech bylo před dvaceti lety svědkem jedné z nejbizarnějších akcí v historii StB. | Foto: Martin Novák

"Neměla jsem tehdy zapsány Všetaty jako bydliště v občance, to měl jen můj manžel. Jeli jsme autem a já byla v osmém měsíci těhotenství. U zátarasu na silnici mě ale nechtěli pustit, protože prý nejsem ze Všetat. Moje břicho je nezajímalo. Ale nakonec jsem projela, protože jsem prostě odmítla z auta vystoupit."

Podle Jiřího Fabiána se ale tehdy povedlo dostat se do Všetat disidentovi Stanislavu Devátému. "Z vlaku vystoupili už v Neratovicích a oklikou se jim podařilo nějak do Všetat dostat. Hřbitov byl ale uzavřený, tam už neměli šanci. Tak alespoň hodili přes zeď trnovou korunu," říká bývalý ředitel místní školy.

Rodný domek Jana Palacha je ve špatném stavu, přestože je na něm umístěna pamětní deska.
Rodný domek Jana Palacha je ve špatném stavu, přestože je na něm umístěna pamětní deska. | Foto: Martin Novák

O tehdejších událostech ve Všetatech odvysílala legendární reportáž Československá televize. Uvedla v ní, jak se do Palachova rodiště sjely mnohé televizní a reportérské štáby ze Západu a marně čekaly, že se něco stane.

Všetaťané v televizi

V televizi také vystoupili dva občané Všetat, kteří vzpomínkové akce na Jana Palacha odsoudili. Obec se pak na ně dívala s opovržením.

"Pánové Rybář a Pospíšil tehdy takto vystoupili v televizi. Lidem tady se to nelíbilo a dost je odsuzovali. Nikdy jsem ale s nimi nemluvil o tom, proč to udělali. Ani později neměli potřebu se před nikým obhajovat. Oba už jsou nebožtíci," dodává Jiří Fabián.

Společnost Jana Palacha od té doby pořádá shromáždění k uctění památky Jana Palacha ve Všetatech každoročně. Letos se ale akce přesune do Mělníka.

V pondělí 19. ledna by tam měl před budovou gymnázia odhalit pomník nazvaný Pocta Janu Palachovi prezident Václav Klaus.

Co vyfotil Jan Palach, než se rozhodl upálit? Podívejte se do fotogalerie


 

Právě se děje

před 3 minutami

Aerolinky Air France-KLM se propadly do miliardových ztrát, kvůli pokračující krizi se bojí dalšího zhoršení

Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM se ve třetím čtvrtletí propadla do provozní ztráty 1,05 miliardy eur (28,8 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 909 milionů eur ve stejném období loni. Firma v pátek také varovala před dalším zhoršením, neboť rostoucí počet případů nákazy novým koronavirem přináší v mnoha zemích další cestovní omezení.

Ztráta za uplynulé čtvrtletí ale byla nižší, než čekali analytici. Ti ji odhadovali na 1,24 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Výnosy klesly o 67 procent na 2,52 miliardy eur (69 miliard Kč), zatímco analytici počítali s poklesem pouze na 2,79 miliardy eur.

Zdroj: ČTK
před 8 minutami

HDP ve třetím čtvrtletí zmírnil navzdory koronaviru meziroční pokles

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad. Hrubý domácí produkt klesl meziročně klesl o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy