Za pád ledovce může klimatická změna. Do sta let z Alp téměř zmizí, varuje vědec

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
4. 7. 2022 19:12
Pádů ledovců, jako byl ten nedělní u italské hory Marmolada, bude v budoucnu přibývat. Může za to klimatická změna. Za posledních 150 let přišly Alpy o většinu svých ledovců a podle nejhorších scénářů jich do příštího století vydrží jen zlomek, varuje glaciolog Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. To může ohrozit například vodní hospodářství okolních oblastí.
Kus ledu s kamením se utrhl poblíž Punta Rocca podél výstupové trasy na Marmoladu.
Kus ledu s kamením se utrhl poblíž Punta Rocca podél výstupové trasy na Marmoladu. | Foto: Reuters

Italští záchranáři označili pád ledovce u Marmolady za zcela výjimečnou událost. Souhlasil byste s tím?

Výjimečné to je v tom směru, že v oblasti Marmolady k události s tolika oběťmi došlo naposledy asi za první světové války, kdy tam byla fronta a bojovalo se. Ovšem situací, kdy se v Alpách odlomí kus ledovce, je každoročně spousta. Média ovšem věnují pozornost jen těm, které si vyžádají nějaké oběti.

Mohou za pád ledovce vysoké teploty, jak naznačují Italové?

U všech svahových pohybů, jako jsou laviny, je základní silou gravitace, ať už hýbe sněhem nebo kamenem. Každopádně jsou tam i další faktory, které uvolní materiál, jež poté gravitace přemístí. Tady to velmi pravděpodobně byla právě teplota, protože se jedná o ledovec. A ty jsou na teplotu velice citlivé.

Dá se hledat souvislost mezi pádem ledovce na Marmoladě a klimatickou změnou?

Souvislost tam jednoznačně vidím. Teploty v Alpách se podobně jako po celém světě zvyšují od poloviny 19. století, tedy od industriální éry. Od té doby narostly teploty v Alpách průměrně o asi 1,6 stupně. V dlouhodobém měřítku to znamená nárůst o desetinu stupně za dekádu, ale je jasné, že v posledních desetiletích tento trend zrychluje a od 80. let je nárůst teplot opravdu markantní.

Dá se říci, jakou rychlostí ledovce v Alpách ustupují?

Dobře známý je stav rozlohy ledovců v Alpách v polovině 19. století, kdy vrcholila takzvaná malá doba ledová. V tomto období měly alpské ledovce rozlohu 4,5 tisíce kilometrů čtverečních. Jenže v současnosti databáze ukazují na rozlohu jen 1,8 tisíce kilometrů čtverečních.

Povrch ledovců se pak v posledních 20 letech průměrně snižuje asi o 1 až 1,5 metru za rok. Ovšem například v roce 2003, který se označuje jako rok bez zimy, to přesáhlo dva metry. Podobně to bylo v posledních sedmi letech, které byly s výjimkou roku 2016 vůbec nejteplejší zaznamenané roky v Alpách. Ještě v 90. letech tam to bylo jen necelých 80 centimetrů a v 80. letech už 40 centimetrů. Úbytek je tedy stále rychlejší.

Když v roce 2019 roztál na Islandu ledovec Okjökull, na místě vznikla pamětní deska. Měli by se i Italové připravit na to, že budou muset takto "pohřbívat" své ledovce?

Ledovce rychle tají po celém světě a i ledovce v Alpách, které dosahují rozlohy několika desítek kilometrů čtverečních, přestanou existovat. Predikce jsou takové, že do konce tohoto století by mělo zaniknout 76 až 90 procent současných alpských ledovců. Pokud se naplní nejhorší scénář, tak nám do dalšího století zbudou tři procenta jejich současného objemu, tedy zanedbatelný zlomek.

Jako první zaniknou malé ledovce, které mají dnes rozlohu o několika hektarech. Vydrží zejména největší ledovce v západní části Alp, například masiv Mont Blancu, ledovec Mer de Glace nebo Aletschský ledovec v Bernských Alpách.

Jaké může mít tání ledovců v Alpách důsledky?

Velmi často se řeší problém vody z tajících ledovců. V tocích, které v průběhu léta sbírají svou vodu z alpských ledovců, výrazně klesne množství vody, a to zejména v létě. To může to mít negativní dopady na hospodaření s vodou, zásobování obcí a podobně. V řekách se také může změnit zastoupení sladkovodních druhů.

Je to případ jen Alp, nebo je situace podobná i na dalších pohořích?

Alpy patří k oblastem, kde ledovců ubývá rychleji, například ve srovnání se Skandinávií. Ledovce zde tají také podstatně rázněji než v okrajové části Antarktidy.

Nejrychlejší tempo tání je v tropických oblastech, v oblasti horských masivů ve východní Africe, v Andách a v Papui-Nové Guineji, kde už spousta ledovců zanikla. Napadá mě také Venezuela, jejíž poslední ledovec má rozlohu o několika desítkách čtverečních metrů. 

Video: Zhroucení ledovce z protějšího hřebene

Zhroucení ledovce v italských Alpách natočili lidí z protějšího hřebene. | Video: Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Komise zamítla odvolání Kuchty proti trestu na pět zápasů

Odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) zamítla odvolání sparťanského útočníka Jana Kuchty proti zastavení činnosti na pět zápasů za šlápnutí na hlavu brankáři Olivieru Vliegenovi v úvodním kole první ligy proti Liberci. Komise je přesvědčena, že si pětadvacetiletý český reprezentant při svém zákroku na gólmana Slovanu počínal úmyslně a výši trestu označila za odpovídající. Hráče před týdnem potrestala disciplinární komise Ligové fotbalové asociace.

před 25 minutami

O 5 tisíc korun na dítě je možné od příštího týdne žádat on-line či v Czech Pointu

Rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého budou moci od příštího týdne začít žádat o příspěvek 5 tisíc korun na dítě. On-line žádost najdou na webu ministerstva či na novém ministerském portálu. Potřeba je elektronická identita, tedy třeba ta bankovní. Osobně je pak možné požádat o jednorázovou dávku v Czech Pointech na radnicích a v krajských úřadech. Peníze začnou úřady práce pak vyplácet nejdřív koncem srpna. Postup ve čtvrtek novinářům představili náměstek ministerstva práce pro informační technologie Karel Trpkoš a náměstkyně pro sociální pojištění a dávky Iva Merhautová (KDU-ČSL).

"Proces jsme se snažili udělat co nejjednodušší. Využíváme data, která už do značné míry máme z registrů," uvedl Trpkoš. Díky přihlášení přes elektronickou identitu bude řada údajů v on-line formuláři už vyplněná. K podání žádosti v Czech Pointu by měl pak většinou stačit občanský průkaz a rodná čísla dětí.

Jednorázovou dávkou 5 tisíc korun chce vláda zmírnit dopady zdražování na rodiny. Podle zákona je pro domácnosti s loňským příjmem do milionu korun hrubého na dítě, kterému 1. srpna nebylo ještě 18 let. Stát podporu vyplatí i na děti, které se od srpna do konce roku teprve narodí. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy