Praha - Chcete vědět, která nemocnice je ve vašem kraji nejlepší? Právě vyšly nejnovější žebříčky na základě hodnocení hospitalizovaných pacientů, těch, kdo prošli jen čekárnami ambulancí, ale i samotných zaměstnanců. Odpovídalo téměř 90 tisíc lidí ze 155 českých nemocnic.
Žebříček, který provádí společnost Health Care Institute v Česku již dvanáctým rokem, se v první řadě zabývá bezpečím pacientů. Absolutním vítězem se pro letošek stala nemocnice Písek, protože bodovala celkem ve čtyřech kategoriích.
Výsledky průzkumu po krajích si prohlédněte v této grafice
Není náhoda, že na druhém a třetím místě skončily Ústřední vojenská nemocnice v Praze a Vojenská nemocnice Olomouc. Obě totiž spadají nikoliv pod ministerstvo zdravotnictví, ale pod ministerstvo obrany, a tak patřily k prvním v zemi, které zaváděly přísná bezpečnostní pravidla na ochranu pacientů.
Chránit je mají nejen před případnými krádežemi, ale hlavně před nechtěnými chybami lékařů a sester. Mimochodem také disponují jinými penězi, než o které se musí dělit ostatní nemocnice, takže je tu spokojen i personál.
Jídlo v nemocnici? To bylo fuj
Jedna z mnoha otázek, které výzkumníci stovkám pacientů v projektu žebříčku nemocnic kladli, mířila na kvalitu stravy. A to je hlavní kámen úrazu českých špitálů. Pouhých 48,1 procenta lidí bylo v nemocnici spokojeno se stravou. Podle odborníků přitom možná nejde ani tak o omezený balík peněz, s nimiž nemocnice musí na jídlo pro pacienty vyjít, nebo o fakt, že řada pacientů musí mít neslanou-nemastnou dietní stravu, ale i o další vlivy. Například o nedostatečnou kulturu stolování.
Lékaři a sestry chtějí méně přesčasů
Pacienti si také častěji stěžují, že jejich potřeby a stesky personál moc neposlouchá. Obrana lékařů a sester je jednoznačná: Přílišná administrativa nás mnohdy ubíjí a není čas se věnovat lidem.
Znát jsou však i pozitivní trendy. Například 95 procent pacientů je spokojeno s úrovní soukromí, jaké se jim v nemocnicích dostalo. To je od 90. let výrazný posun. Snížila se také čekací doba v ambulancích. A mnohem vyšší je i spokojenost lékařů s vlastní prací, s kolegy i s tím, kdo je jejich zaměstnavatel.
Není však nic překvapivého, že personál nemocnic volá už léta po tom, aby se snížil počet přesčasů. "Pro zvýšení bezpečnosti sebe a svých kolegů při výkonu práce na svém oddělení zaměstnanci nejčastěji navrhují: snížení přetěžování personálu (45,4 %), omezení práce přesčas (16,3 %)," píše se ve zprávě HCI. To znamená, že sami lékaři a sestry si uvědomují, jak velkou roli hraje fakt, že člověka operuje vyspaný lékař nebo ošetřuje sestra, která nemá na starosti několik desítek lidí.
Dobrou nemocnici televize nedělá
Pacienti zas nemocnicím doporučují opatření, která by zvýšila jejich komfort. Kromě pestřejší a chutnější stravy by si přáli přidat televizi, sociální zařízení na pokoji, internet nebo lepší prostředí na pokoji.
Odborníci se ale shodují, že dobrou nemocnici velkoplošná televize nedělá, i když jistě přispěje k lepšímu pocitu pacienta.
"Dobrou nemocnici pozná pacient ve skutečnosti jen obtížně. To, že v čekárnách jsou velkoplošné obrazovky, na stěnách diplomy certifikátů s cizokrajnými názvy, na nástěnkách čtete, že nemocnice koupila ze svých zdrojů přístroj za desítky milionů, nebo že personál místo v sešitě listuje v tabletu, ještě neznamená, že zde dostanete kvalitní péči," říká viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.
Nejdůležitější je totiž v nemocnici kvalitní personál. "Takže pokud zjistíte, že mezi dvěma až třemi odděleními pobíhá jedna zoufalá sestra, která neví, co řešit dříve, doporučuji takovou nemocnici co nejrychleji opustit," radí Mrozek. "Osobně považuji za nejkvalitnější nemocnice ty, do jejichž péče se bez obav svěří lékaři a sestry, kteří jsou zde zaměstnáni," dodává.
Více si můžete přečíst v zítřejší speciální příloze Hospodářských novin Moderní medicína…
