Praha - Než se přiotrávená pacientka dostala do péče lékařů, objela s ní sanita sedm pražských nemocnic. Přijalo ji až osmé zařízení. Případ z letošního dubna už by se neměl opakovat: lékařská komora totiž sepsala vlastní návrh zákona o neziskových nemocnicích, podle kterého by takzvaná "spádová nemocnice" odmítnout žádného pacienta nesměla.
To není všechno. Pokud by v nemocnici problém přesto nastal, řešil by ho nově pacientský ombudsman. Podle nového zákona by totiž působil v každém špitále.
"Ve vyspělých zemích je to standardní věc. Pacienti mají možnost obrátit se na profesionála, který je většinou právník, vysvětlí jim jejich práva a pomůže vyřešit stížnosti," popisuje šéf České lékařské komory Milan Kubek.
Návrh zákona má podle něj na stole vláda, komora jí ho dodala už začátkem června. Dokumentem o pětadvaceti stranách se ale prozatím nikdo nezabýval. S vlastním návrhem přitom vedení resortu nepřišlo.
"Vyzvali jsme proto vládu, aby naplnila své programové prohlášení v oblasti zdravotnictví a náš návrh alespoň projednala," řekl Kubek. Podle koaliční smlouvy by měl totiž nový zákon o neziskovkách platit už od ledna 2016.
Nemocnice není k podnikání
Pokud by se komoře návrh zákona podařilo prosadit, pro nemocnice by to znamenalo několik zásadních změn: norma by jim především zakázala podnikání.
"Hlavní činností nesmí být podnikání. Veškerý zisk, který nemocnice vytvoří, musí být použit pouze k dalšímu provozu a léčení," přibližuje Kubek.
Dohlížet by na to měla kromě managementu také správní rada složená z lokálních politiků, pacientů, zaměstnanců i zástupců komory.
Na neziskovku by se navíc muselo překlopit každé zařízení, které by se chtělo stát součástí páteřní sítě nemocnic s garancí státu. "Taková nemocnice by samozřejmě musela splnit předem dané požadavky na technické i personální vybavení. Na oplátku by ale měla jistotu, že s ním pojišťovny uzavřou smlouvu – alespoň v takovém rozsahu, v jakém jsou služby v daném regionu potřeba," doplňuje Kubek.
Rozsah služeb by určovalo hlavně ministerstvo zdravotnictví. Nemocnice, která by byla pro danou lokalitu spádová, by ale musela zajistit péči pro všechny obyvatele regionu – i s rezervou pro případ hromadných katastrof či epidemií. "Posílilo by to jistotu pacienta, že nebude odmítán v nemocnici, kterou má ze svého domova nejblíž," říká Kubek.
Seznam všech neziskových nemocnic by lidé našli ve speciálním rejstříku. Tam by se zveřejňovaly i všechny důležité dokumenty, výsledky hospodaření a smlouvy.
Neziskovky chtěl už Rath - ale povinné
Jak s dokumentem z dílny České lékařské komory naloží, na to ministerstvo zdravotnictví neodpovědělo. Nesdělilo prozatím ani to, jestli chystá vlastní návrh normy.
Šéf resortu Svatopluk Němeček (ČSSD) jen po zvolení do funkce ujistil, že s novou právní formou v českých špitálech počítá.
"Stávající příspěvkové organizace jsou přežité a akciovky zase nejsou nejvhodnější," vysvětlil začátkem roku. Nemocnice se ale podle něj budou moci do sítě neziskovek hlásit dobrovolně, žádná povinnost z nového zákona vyplývat nebude.
Ředitele špitálů by měly motivovat atraktivní podmínky, které jim stát vytvoří – například osvobození od placení daní.
O něco podobného už se před čtyřmi lety pokoušel bývalý středočeský hejtman a exposlanec David Rath - tehdy také sociální demokrat. Jenže narazil. "Nemocnice se totiž pod hlavičku neziskovky nehrnuly," vysvětluje bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).
Zákon tehdy neměl u politiků ani u šéfů špitálů podporu. Podle Stanislava Fialy z Asociace českých a moravských nemocnic byl totiž špatně napsaný. "O všem, co se nemocnic týká, mělo rozhodovat ministerstvo zdravotnictví," vysvětluje.
Proti povinnému "překlápění" se zase postavil Ústavní soud.
Dnes jsou ale nemocnice k návrhu svolnější, láká je právě garance státu. "Dnešní nemocnice stejně nejsou ziskové. Naopak. Potýkají se s obrovskými ztrátami," vysvětluje Stanislav Fiala. Řada z nich se proto podle něj do sítě ráda zapojí.
