Do roku 2024 vznikne celosvětově v oblasti technologií 16 milionů nových pracovních míst. Více než 40 procent všech pozic bude do roku 2022 vyžadovat nové dovednosti, jako je analytika a celkově kreativní přístup. A ani většina tradičních profesí se bez moderních technologií neobejde.
Jenže mnozí absolventi škol se s technologiemi současnosti seznamují až v práci a nejsou pro jejich používání nijak připraveni. Stejně tak si třeba ani nikdy nevyzkoušeli spolupráci v týmu, komunikaci ve skupině, komplexní řešení problémů či prezentaci řešení. Ve školách totiž stále převládá biflování neužitečných znalostí nad získáváním dovedností pro soukromý i pracovní život.
Informační a komunikační technologie (ICT) v českých školách
- Podle mezinárodního šetření PISA 2018 má pouze polovina českých učitelů potřebné technické a pedagogické schopnosti na to, aby dokázali využít digitální zařízení ve výuce.
- Z šetření PISA 2018 také vyplývá, že kolem 65 procent učitelů technologie do výuky vůbec nezahrnuje a zhruba 35 procent žáků druhého stupně ZŠ se nesetká s technologiemi v žádném vyučovacím předmětu. Na prvním stupni je takových žáků dokonce více jak dvakrát tolik - 72 procent.
- Česká školní inspekce (ČŠI) v dokumentu Rozvoj informační gramotnosti na středních školách ve školním roce 2018/2019 konstatuje, že pouze čtvrtina pedagogů navštívených škol se považuje za sebejisté a metodicky velmi zdatné při práci s informačními a komunikačními technologiemi (ICT).
- Jak dále ČŠI konstatovala, žáci byli s ICT sice schopni pracovat převážně samostatně, ale jejich aktivní zapojení kromě hodin informatiky bylo učitelem vyžadováno málokdy. Naopak jednoznačně převažovalo využití ICT při pedagogově vlastní výukové prezentaci.
- Podle Mezinárodního srovnávacího šetření TALIS 2018 pouze 28 procent českých učitelů odpovědělo, že se cítí dobře připraveno k používání informačních a komunikačních technologií ve výuce a že je jejich žáci v hodinách často používají. Průměr OECD přitom činil 42 procent.
Na nesoulad mezi měnícími se potřebami zaměstnavatelů na jedné straně a výbavou žáků a studentů ze školy na straně druhé začíná státní aparát opožděně reagovat například vzdělávací Strategií 2030+.
Jenže její rozjezd potrvá dlouho a mnohé technologické firmy nechtějí čekat. Například americká technologická firma IBM, která prvním rokem zkouší v Česku zakořenit svůj celosvětový program P-Tech (Pathways in Technology - Cesta k technologiím), zaměřený na rozvoj technologických znalostí a dovedností žáků a studentů pro budoucí studium a povolání. Program vznikl v roce 2011 v americkém Brooklynu a odtud se rozšířil do 220 škol ve 24 zemích.
Absolventi? Pro firmy často nepoužitelní
"Nejdeme cestou nějakých teoretických strategií, ale praktickou spoluprací středních škol s vysokými školami, zřizovatelem a partnerskými firmami," přibližuje program Kristina Kosatíková, která má v IBM na starosti společenskou odpovědnost.
Školám firma nabízí vzdělávací platformu Open P-tech, v níž studentům poskytují bezplatné digitální vzdělávání ve špičkových technologiích. Certifikát ze zdárného ukončení tohoto kurzu má ve světě již svou váhu, v budoucnosti by ji mohl získat i v Česku.
Co je P-Tech?
Projekt P-Tech (z anglického Pathways in Technology - Cesty k technologiím) společnosti IBM propojuje středoškolské, vysokoškolské a firemní prostředí a dává mladým lidem možnost rozvíjet schopnosti a dovednosti, které náš vzdělávací systém zanedbává. První P-Tech školou v ČR Střední škola průmyslová, technická a automobilní Jihlava.
Systém by měl středoškoláky připravit na pracovní pozice a potřebné klíčové schopnosti, které po nich bude požadovat moderní trh práce. Nabízí platformu pro spolupráci mezi školami, firmami a zřizovatelem. Základem je však seznámení studentů i učitelů s novými trendy v technologiích a s jejich využitím ve vzdělávání. P-tech studenty učí praxí a reálnými projekty řešenými ve skupinách.
Program se jim tak snaží ukázat, jak důležitá je práce v týmu a vzájemná komunikace. Učí studenty řešit problémy komplexně a co nejlépe prodat své schopnosti. Během střední školy je důkladně seznámí s vysokoškolským i firemním prostředím a s možnými pozicemi, aby si dokázali lépe zvolit svou další profesní dráhu. A také je začlení do celosvětové sítě studentů a mentorů a poskytne jim často klíčové kontakty pro jejich další dráhu.
"Firmy si stěžují, že absolventi, kteří vychází ze škol, jsou zcela nepoužitelní. Nejsou zvyklí samostatně se posouvat v úkolu dále, vyhledávat informace na internetu, nalézat řešení a umět je prezentovat. Na druhé straně jsou ředitelé škol, kteří říkají, že dělají vše, co mají, a žádný problém nevidí," popisuje Kosatíková.
"Na středních školách se učí jeden rok Word, jeden rok PowerPoint a jeden rok Excel, jenže to v dnešní době zdaleka nestačí. Je to hodně i o nutných dovednostech, jako je společné řešení problémů či projektové řízení, tedy věci, ke kterým dnešní čeští studenti na školách vůbec nepřičichnou. Chceme, aby si to již středoškoláci dokázali představit a získali v této oblasti alespoň základní znalosti," líčí specialistka na vzdělávací projekty.
Partnerské firmy lákají do projektu například přístupem k celosvětovým novinkám, také na možnost získat zajímavé absolventy a zaškolit studenty do vlastních systémů.
Začalo to v Jihlavě
Pilotním krajem pro zavádění projektu do Česka se loni stala Vysočina, firma IBM začala spolupracovat se Střední školou průmyslovou, technickou a automobilní v Jihlavě. Do projektu se zapojila také zdejší Vysoká škola polytechnická.
"Jsme krajem, který vstupuje do projektů neokoukaných, originálních a atraktivních pro naše studenty. Prošli jsme si již spoustou zajímavých technologických vzdělávacích programů. P-Tech nám přišel v dnešní době úplně ideální, a proto jsme se rozhodli, že do toho půjdeme," vypráví radní pro školství v Kraji Vysočina Jana Fialová.
Jejich očekávání prý projekt naplnil hned od začátku. "P-Tech rozvíjí nové technologie, IT a další výzvy, které s sebou současná moderní éra přináší. Chceme držet krok s rychlým vývojem, ale samozřejmě ve školství to tak jednoduché není. Každý podobný program nám otevírá další možnosti a přístup k technologiím," pokračuje.
Podle Kosatíkové na Vysočině dobře rozumí tomu, proč je potřeba měnit současný vzdělávací systém a zlepšovat dovednosti studentů potřebné ve 21. století. Region se totiž potýká s odlivem mladých lidí do Brna a do Prahy a chce proto úroveň vzdělávání zlepšit.
Nyní svou spolupráci IBM i kraj rozšiřují na další školy, v Třebíči a Žďáru nad Sázavou. Podle radní Jany Fialové tak chtějí projekt rozšířit do celého kraje.
"Ze čtyř nových škol začínáme spolupracovat i s dvěma gymnázii. Ve společnosti panují mýty, že gymnazisté nemají o vývoj moderních technologií zájem, že je to spíše pro studenty průmyslovek. Jenže to se nám nepotvrzuje, a navíc zde můžeme oslovit i dívky, kterých je v této oblasti zoufalý nedostatek," pochvaluje si Kristina Kosatíková.
V Česku podle ní studuje na technických oborech pouhých osm procent dívek. "Přitom předpoklady k tomu mají, někdy i lepší než kluci, ale narážíme na společenské stereotypy, které začínají už v rodinách. Rodiče vedou dívky spíše k oborům jako učitelka, lékařka nebo sestřička, málokdo chce mít z dcery programátorku či IT specialistku," dodává.
Tato situace ve vzdělávacím systému se pak přelévá i do pracovního trhu. Technologické firmy marně hledají uchazečky o jejich pozice. "Přitom heterogenní kolektiv funguje mnohem lépe a nechybí v něm ženský pohled na věc, který je nesmírně důležitý. Z IBM vím, že muži ženy na těchto pozicích uznávají a respektují, my máme ženy i ve vrcholném managementu," podotýká Kosatíková.
V prvním ročníku středních škol začínají návštěvami technologických firem a vysokých škol či účastí na jednorázových IT a hi-tech akcích. Od druhého ročníku pak chtějí na P-Tech vyčlenit zvláštní předmět, v němž by studenti pracovali na konkrétním úkolu. Výsledky své práce by mohli použít pro ročníkový či maturitní projekt. Ty mohou konzultovat s mentory z partnerských firem. Tento koncept si již firma ozkoušela formou školního kroužku.
Některé školy neprobudil ani koronavirus
Projekt museli na jaře přizpůsobit nástupu pandemie koronaviru. Místo společných technologických akcí pořádali webináře pro učitele a studenty k on-line výuce. Dva webináře pro studenty a učitele byly o chatbotce Anežce, kterou IBM připravilo pro telefonní linku ministerstva zdravotnictví. Mimochodem za jejím vznikem stojí ženy vývojářky.
Vyvíjet chatboty a další nástroje z oblasti umělé inteligence se naučí i studenti v rámci programu P-Tech. "Vymýšlejí například chytrý dispenzer léků pro seniory, chytrou bundu s možností vyhřívání a napojením na mobil, chytrou závlahu, která se sama spustí podle potřeby, chytrou přepravku, která pošle do mobilu zprávu, zda došlo pivo, chytrý kávovar, jenž uživateli uvaří v konkrétní hodinu kávu, nebo chytrou peněženku," popisuje specialistka z IBM.
Podle slov učitelky z pilotní jihlavské průmyslovky Jany Valentové jejich studenti zatím absolvovali třeba workshop zabývající se internetem věcí, workshop, v němž se seznámili s chatbotkou Anežkou, a zúčastnili se také několika webinářů.
"Ohlasy na workshopy byly ryze pozitivní a studenti by rádi pokračovali v rozšiřování svých znalostí v oboru programování a internetu věcí. Webináře se jim natolik líbily, že si vynutili jejich pokračování," líčí Valentová.
Vývojáře nicméně překvapilo, že mnoho škol ani v době distanční výuky neslyšelo na technologické nástroje umožňující on-line komunikaci s žáky či výuku pomocí interaktivní virtuální tabule. "Někde nám řekli, že nic nepotřebují, že mají vše pořešeno. A přitom akorát posílali žákům e-maily s úkoly. To tedy za on-line výuku nepovažuji," líčí Kristina Kosatíková a dodává: "Někdy zase překvapivě velmi nadšeně reagovali na naše nabídky třeba pedagogové z vyloučených lokalit, do novinek se nadšeně vrhali i někteří starší učitelé. Obecně ale máme zkušenosti, že přístup k moderním technologiím zůstal spíše vlažný."
Chceme s programem i do dalších krajů
Nyní program P-Tech čeká školení učitelů, proškolování mentorů, partneři si sednou nad obsahem pro příští rok a proběhne summer camp pro studenty.
Autoři programu nyní doufají, že úspěchy P-Techu na Vysočině motivují i další kraje a houfněji se zapojí do programu. "Chybí nám vždy nějaký nadšenec z daného regionu, který by v programu P-tech viděl smysl pro budoucnost studentů a celé společnosti, nejen další práci navíc," vysvětluje Kristina Kosatíková.
Radní Jana Fialová věří, že se jim podaří inspirovat i další kraje. Podobně se to prý nedávno povedlo v projektu, v němž studenti sami stavěli nákladní vůz Tatra. "Po nás šly do projektu další tři kraje, které říkaly, že by do něj jako první nevstoupily, ale když viděly, že to už někdo zkusil a funguje to, zúčastní se také. Doufám, že je podobně nakazíme i s P-Techem."
"Naše škola bude určitě v projektu P-Tech pokračovat. Věříme, že studenti získají teoretické, a hlavně praktické znalosti, které jim pomohou například při výběru vysoké školy nebo povolání," přidává se Jana Valentová, učitelka ze Střední průmyslové školy v Jihlavě. "A hlavně si mohou rozšířit znalosti i mimo svůj studovaný obor," dodává.
