Označuje domy, v nichž bydleli pomocníci parašutistů. To byli vlastenci, ne ti lidé z diskusí, říká

Jan Gazdík Jan Gazdík
24. 10. 2016 17:40
Za druhé světové války riskovali své životy a prokázali mimořádnou statečnost. Přesto se o lidech, kteří pomáhali parašutistům Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi při atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, často vůbec nic neví. U nich mohli Kubiš s Gabčíkem třeba i den před akcí přespat. Přesně před 74 lety bylo v první vlně 262 těchto pomocníků popraveno. Podnikatel Karel Polata se rozhodl vzdát hold těmto hrdinům. Na domy, v nichž žili, nechává instalovat pamětní desky.
Foto: Jan Gazdík

Praha – Pomáhali Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi z paraskupiny Anthropoid, kteří zlikvidovali třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha, a přesto se o jejich statečnosti a obětavosti ví jen málo. A často vůbec nic.

Památku nejobětavějších pomocníků, u nichž Kubiš s Gabčíkem nejčastěji přespávali (i poslední večer před akcí), připomínají od soboty pamětní desky na domech, v nichž tihle vlastenci žili a odkud je odvlekli, mučili a popravili nacisté.

Přesně před 74 lety bylo střelou do týla v Mauthausenu v první vlně popraveno 262 pomocníků a příbuzných parašutistů skupin Anthropoid, Out Distance, Silver A, Bioscop a Tin, včetně čtrnáctiletých dětí. Mezi prvními byli Piskáčkovi, Khodlovi a Smržovi, na jejichž domech jsou nyní nové pamětní desky.

"Už jsem jednoduše nemohl jinak a pustil se do mapování domů, v nichž zavraždění – a dnes pozapomenutí – pomocníci parašutistů žili, a začal na nich po dohodě s jejich majiteli instalovat pamětní desky. Vždyť nebýt podobných hrdinů, tak bychom tu dnes velmi pravděpodobně ani nebyli," vysvětluje motivy svého jednání podnikatel Karel Polata. A nepříliš ochotně přiznává, že náklady hradí ze svého. Instalace jedné desky přijde na 9000 korun.

"Bez pomoci historiků, Roty Nazdar a Československé obce legionářské bych to ovšem nikdy nezvládl. Překvapila mě i vstřícnost úředníků – například těch z Prahy 9. Nic pro ně nebylo problémem a snažili se pomoci," dodává Polata.

Dobývání do otevřených dveří

Polata si vyhlédl i další pražské domy. V Praze 2 už z šesti plánovaných pamětních desek získal souhlas pěti vlastníků domů.

"Často nám ti lidé říkají, že když tam nedáme pamětní desku my, tak se toho chopí sami, protože už o tom i oni přemýšleli. Například majitelé domů nedaleko krypty kostela Cyrila a Metoděje, v níž se parašutisté ukrývali. Vlastně se tak často dobývám do otevřených dveří. Velmi mě těší, že takoví lidé stále jsou. Je to pro mě velká odměna," přiznává podnikatel.

Další pamětní desky se jmény popravených pomocníků parašutistů by s pomocí historiků a Roty Nazdar rád na domech instaloval na jaře 2017 u příležitosti pětasedmdesátého výročí akce Anthropoidu.

Experti jsou z jeho iniciativy nadšeni. "Karel Polata? Výjimečný člověk, který se tu zničehonic objevil, převzal iniciativu, a aniž se svým nápadem s připomínáním hrdinů chlubil, začal jednat a dávat do něj vlastní peníze," říká badatel Jaroslav Čvančara, expert na období protektorátu. Polatovo jednání považuje i Vojtěch Šustek z Archivu hlavního města Prahy za autentické a nesentimentální vlastenectví, které bylo v době nacistické okupace zcela běžné, zatímco dnes nás překvapuje.

Jak je to se zbabělostí Čechů?

A ještě jeden motiv popohání Karla Polatu k "cejchování" dalších a dalších domů se jmény pomocníků parašutistů: "V poslední době mně stále více vadí hloupé řeči o zbabělosti Čechů a že jsme se vždy zalekli mocnějších. Tohle sebemrskačství mě už vážně nebaví. Zalekli se totiž většinou politikové a nikdy Češi jako národ. Anthropoid je pouze jedním z mnoha důkazů... byť léta nedoceňovaným."

Dnes se podle Polaty kdekdo ohání vlastenectvím. Za opravdové vlastence ovšem považuje ty, kteří pomáhali Anthropoidu a neptali se, co za to, třebaže jim hrozila smrt. "S nimi ať tedy hurávlastenci poměřují vztah k republice. Pak by určitě v diskusích tolik nežvanili," domnívá se.

A ještě něčím jsou Polatovy pamětní desky se jmény hrdinů výjimečné: v přízemí domů je doplňují informační tabule, kde je příběh popravených i s jejich fotografiemi detailněji popsán.

"Ti lidé se Jana Kubiše či Josefa Gabčíka neptali, co ze své pomoci budou mít a co je to bude stát. Jejich odvaha k nám zvláště v dnešní vypjaté době promlouvá. A my jim jsme zodpovědni za to, jaká bude budoucnost této země," apeloval kardinál Dominik Duka na sobotní mši za 294 v Mauthausenu zavražděných pomocníků a příbuzných československých parašutistů.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Purdue Pharma zaplatí kvůli opiátové krizi v USA 8 miliard dolarů

Americká farmaceutická společnost Purdue Pharma, výrobce návykového analgetika OxyContin, ve středu přiznala u federálního soudu vinu ve třech obviněních souvisejících s opiátovou krizí. Podnik zaplatí přes osm miliard dolarů (183,4 miliardy Kč) a musí ukončit činnost. Urovnání sporu je dosud největším úspěchem federální vlády dovést farmaceutickou společnost k odpovědnosti za závislost na opiátech, která prostupuje americkou společností. Kvůli předávkování opiáty ve Spojených státech od roku 2000 zemřelo přes 470 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Görgesová končí s tenisem

Německá tenistka Julia Görgesová se rozhodla ukončit v jednatřiceti letech kariéru. Semifinalistka Wimbledonu z roku 2018, jež letos naposledy hrála na Roland Garros, to oznámila na sociálních sítích.

"Vždycky jsem věděla, že to poznám, až přijde ten pravý čas se s tebou rozloučit - a ta chvíle je tady," napsala ve vzkazu, který adresovala tenisu. "Moc děkuju za všechno, cos mi dal, navždycky budeš v mém srdci," vyznala se.

Görgesová během kariéry získala na okruhu WTA sedm turnajových titulů, nejcennější slavila v roce 2011 ve Stuttgartu. Z trofeje se naposledy radovala vloni v Aucklandu. Ve světovém žebříčku bylo jejím maximem deváté místo.

Další zprávy