„Nechápou, jaké démony minulosti oživují.“ Fiala o sudetském sjezdu, Posseltovi i rodinné historii

Jste celoživotní Brňák. Jak vy osobně vnímáte fakt, že se Sudetoněmecký den koná právě v Brně, tedy ve městě, které je s poválečnými událostmi silně spojené?

Brno je historicky místem soužití i střetávání Čechů a Němců. Kounicovy koleje, židovské transporty, ale také brněnský pochod smrti nám připomínají tragické vyústění tohoto vztahu ve 20. století. S Brnem je na druhé straně spojeno např. „moravské vyrovnání“ z roku 1905, pozoruhodný a ve světě oceňovaný pokus o rovnoprávné soužití Čechů a Němců. Brno je pro česko-německé vztahy významné. Tedy logiku to má.

Související

„Zrádce a česká loutka.“ Posselt říká, kdy budou moct „jeho Němci“ v klidu zemřít

Překvapilo vás, jak silné emoce a politické reakce celé setkání vyvolává? Čekal jste tak výraznou polarizaci?

Překvapilo. Naprosto rozumím tomu, že si lidé z rodin postižených nacismem kladou otázku, zda je už ten správný čas a zda Brno je správné místo. Taková debata by byla legitimní – a tu jsem čekal. Jenomže celá věc byla zneužita pokrytci, kteří na tom chtějí získat politické body. Proč pokrytci? Když se někdo po léta objímá s německými nacionalisty, kteří chtějí zrušit Benešovy dekrety, a pak se tady pohoršuje nad snahou o smíření, jak to chcete jinak nazvat? Nechápou, jaké démony minulosti oživují, nebo je jim to jedno.

Někteří vládní politici akci ostře kritizují a mluví o ponižování českých obětí nacismu nebo relativizaci historie. Rozumíte těmto obavám, i když s nimi třeba nesouhlasíte? A co říkáte na hlasování ve sněmovně?

Snahy organizátorů Meeting Brno, brněnských zastupitelů v čele s Markétou Vaňkovou a osobností, jako je Milan Uhde, směřují ke smíření, ne k popírání minulosti, ale k tomu, aby se neopakovala. O žádné ponižování nebo relativizaci historie nejde. Debata ve sněmovně jen zbytečně rozviřovala vášně. Byla absolutně nedůstojná. Je mi líto, že vládní většina takto postupovala.

Související

Sněmovna žádá zrušení sjezdu sudetských Němců, opozice i církev vyzvaly ke smíru

Vy osobně jste dlouhodobě zastáncem česko-německého smíření. Máte pocit, že česká společnost už je na smíření se sudetskými Němci připravená, když vidíme současnou vyhrocenou atmosféru?

Před pár týdny bych vám odpověděl, že ano. Po tom, co kolem toho rozpoutali populisté a nacionalisté, si už tak jistý nejsem. Ale že se o to máme snažit, o tom nepochybuji.

Na sociálních sítích se teď objevila i vaše starší fotografie s Berndem Posseltem z mládí. Je pravda, že jste spolu působili v Panevropské unii? Jak dlouho a jak dobře se vlastně znáte?

Ta fotografie se objevuje opakovaně v různých souvislostech. Nesouvisí ale se sudetskými Němci. Vznikla v roce 1990 při návštěvě europoslance Otty von Habsburka v Brně. Bernd Posselt byl tehdy jeho asistent, pak se stal sám europoslancem za CSU. Otty Habsburka jsem si vážil mj. proto, že v Evropském parlamentu prosadil umístění prázdného křesla pro národy za železnou oponou. V panevropském hnutí jsem se tehdy krátce angažoval, viděl jsem v tom podporu naší cesty zpět „do Evropy“ a na Západ, brzy mi ale nevyhovoval politický rozměr této inciativy. Politiku jsem tehdy dělat rozhodně nechtěl.

Sám jste dříve zmiňoval, že vaše rodina byla poznamenaná nacistickou perzekucí a koncentračními tábory. Zajímalo by mě, jestli právě tahle osobní zkušenost nějak ovlivnila váš pohled na to, jak překonávat historické křivdy.

Moje rodina byla pronásledována německým nacismem. A není to nějaká vzdálená rodinná historie, týká se to mých nejbližších, kupříkladu můj otec i strýc byli vězněni německými okupanty. Měl bych tedy plné právo jménem naší rodiny stát v prvních řadách těch, kteří proti sudetoněmeckému sjezdu protestují. Já jsem se ale – a možná právě pro tuto rodinnou zkušenost – celý život snažil o smíření. Nesmíme žít v minulosti a nesmíme už nikdy připustit, aby se opakovala.

Chystáte se na Sudetoněmecký den vyrazit – přece jen, když bude v Brně, tedy tak trochu u vás doma?

Zvažoval jsem to velmi důkladně. Osobně i politicky. Nakonec jsem se rozhodl, že se nezúčastním. Zastoupení ODS tam ale bude reprezentativní a to je dobře. Doufám, že atmosféra nakonec nebude příliš vyhrocená a že se naplní cíle organizátorů. Budoucnost Čechů a Němců v Evropě je společná, dělejme vše pro to, aby byla co nejlepší.

Mohlo by vás zajímat: Petr Fiala o současné vládní koalici