Berlín - Nečekejte, že se vaše ekonomika zotaví dříve než v ostatních zemích Evropy, tvrdí Christian Dreger, který pro německou vládu předpovídá ekonomickou budoucnost.

"Pokud je váš růst závislý na exportu, musí vaše zboží někdo odebírat," upozorňuje Dreger, šéf oddělení prognóz v Německém institutu pro hospodářskou politiku (DIW).

"Německé hospodářství se v roce 2009 propadlo, podle Spolkového statistického úřadu o pět procent. Produkce se zhroutila, naštěstí pracovní trh zůstal relativně stabilní, to je kolem a kolem všechno, co se dá jistě říct. V Německu teď vidíme pomalý vzestupný trend, stejně ale můžeme očekávat jen velmi nízký růst. Velmi pomalé zotavení nastane také v eurozóně. A to je, řekněme si to otevřeně, špatné také pro Česko, protože do eurozóny mohutně vyváží," shrnul Dreger v rozhovoru pro Aktuálně.cz letošní vyhlídky.

Rozhovor je obsáhlý, můžete si jej pročíst celý, nebo se zaměřit jen na části, které vás zajímají:

• O pozitivech kurzarbeit a zcestnosti šrotovného
• O dotování mezd a rozpočtových škrtech
• O potřebě nových dálnic
• O německých investicích, které přijdou do Česka

A.cz: Jakou hospodářskou politiku doporučuje váš ústav Německu?

To vychází z naší prognózy. Máme jen velmi pomalý hospodářský růst, s ohledem na krizi se zhoršily také dlouhodobé perspektivy. Teď potřebujeme politiku, která znovu podpoří dlouhodobý růst. To znamená nesnižovat daně, protože investice do veřejné infrastruktury jsou nezbytné, musí se také rozšířit spektrum výzkumu a vývoje. Zatím totiž neznáme odpověď na otázku, který z oborů se v budoucnu uplatní.

Dobrá kurzarbeit, špatné šrotovné

A.cz: V minulém roce čelila spolková vláda krizi tím, že podporovala poptávku. Hlavním nástrojem bylo šrotovné a posílení "kurzarbeit", tedy podpora pracovních míst v průmyslu. Bylo to dobré řešení?

Tyto kroky hodnotíme rozdílně. Kurzarbeit zmírnila první náraz nezaměstnanosti. Německo se relativně rychle propadlo z vrcholu konjunktury, to znamená, že výchozím bodem byla vysoká zaměstnanost včetně velkého podílu přesčasových hodin. Začalo se tedy rušením přesčasů a to dalo čas k politické reakci. Politika nakonec usnadnila přístup ke kurzarbeit, což nepochybně pomohlo, aby se udržela zaměstnanost.

Podnikatelé ostatně mají někde v podvědomí, že v Německu stárne populace, že se tento problém bude spíše vyostřovat. Proto se pokoušíme kvalifikované pracovní síly udržet v zaměstnání.

Díky kurzarbeit klesala v roce 2009 cena práce a spolu s ní i výrobní náklady. Už jen tím se podnikům pomohlo. Na druhé straně se poměry na pracovním trhu v roce 2010 přirozeně zhorší, ale propad pravděpodobně nebude tak zlý, jak jsme si dříve mysleli.

A.cz: Šrotovné se vám tedy nelíbí? Přece pomohlo klíčovému automobilovému průmyslu.

Kurzarbeit pomohla i automobilovému průmyslu. Výhody šrotovného jsou naopak sporné. Vyvolalo poptávkový boom a prodalo se víc aut, ale třeba méně ledniček nebo nábytku. K tomu přistupuje efekt předčasných nákupů. Například jsem plánoval koupit auto napřesrok, ale udělal jsem to letos, abych získal subvenci.

Přirozeně bude scházet poptávka v příštím roce. Když se dnes podíváte na data o spotřebě, tak vidíte, jak konzum klesá. To jsou výpadky, které vyvolalo šrotovné.

A.cz: V Česku se také máme bát poklesu německé poptávky po našich autech?

Zcela jistě. Budoucí konzum už byl vyčerpán.

2010: Německo dotuje mzdy v průmyslu

A.cz: Bude Německo i nadále chránit pracovní místa pomocí kurzarbeit?

Ano, to bude trvat ještě celý rok. K tomu se přidají další opatření, jako je zvýšení mezd v průmyslu se státní podporou a takové věci. To ale může mít zcela opačný efekt.

A.cz: Je tedy rozumné, že stát podporuje zvyšování platů v průmyslu?

Odpověď se brzy dozvíme. V této chvíli se nám ulehčilo, například jsou větší možnosti odpisovat z daní zdravotní pojistné. Ale myslím, že v nějaké perspektivě se v Německu sociální odvody zvýší. Před finanční krizí rostla ekonomika v průměru o 1,7 %, teď máme vyhlídky pouze na růst 1,1%.

Perspektivy německého růstu se tedy blíží k hranici jednoho procenta, demografické změny neběží právě dobře, a tak se snadno spočítá, že pro sociální pokladnu nastávají vážné problémy. Současná politika je nevyřešila v žádném případě, proto jsou nutná další opatření včetně zvýšení věku pro odchod do důchodu, zvýšení sociálních odvodů a dalšího snížení úrovně penzí.

A.cz: K protikrizové strategii německého státu by tedy měly patřit zásadní sociální reformy?

Měli bychom se už podívat do vzdálenější budoucnosti, začít s reformou sociálního zabezpečení je úplně klíčový úkol. Jinou úlohou je vyzkoušet všechno, co by nám mohlo vrátit dřívější tempo růstu. V zásadě potřebujeme také krátkodobý program pro novou konjunkturu. Tady nepomůže šrotovné, ale změny struktury, třeba snadnější zakládání podniků. To může být provázeno veřejnými investicemi do infrastruktury.

A.cz: Šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn prohlásil, že se krize nepřekoná, dokud se neposílí domácí poptávka. Měl by se německý rozpočet soustředit na takový úkol?

V této chvíli má eurozóna víc vážných problémů, víc než třeba středovýchodní Evropa. Některé země eurozóny mají rozpočtový schodek 12 procent, například Řecko. Máme v Evropě problém masivního státního zadlužení a teď je důležitým úkolem dostat ho pod kontrolu.

To z různých důvodů automaticky neznamená, že musíme hned teď začít rozpočty konsolidovat, ale musíme mít věrohodné plány na konsolidaci. Pokud nebudou, hrozí dlouhodobě scénář velké inflace. Během krize jsme významně podporovali dostupnost financí a dlouhodobě to tak zůstat nemůže.

Měnová politika musí být stále přísnější a to půjde jen těžko, pokud bude chybět plán na konsolidaci rozpočtu. Když například centrální banka zvýší úrokové sazby, potom se zvýší také zadlužení státu. V této chvíli je stát ještě relativně málo zadlužen, protože jsou sazby tak nízko. To ale nevydrží.

Nové dálnice a univerzitní výzkum

A.cz: Co je pro Němce dobrý výsledek v tomto roce?

O dobrém výsledku můžeme hovořit při ekonomickém růstu 1,5 nebo 1,2 procenta. Očekávám, že k němu dojde, pokud se ještě nebude revidovat loňský pokles o pět procent. Růst nastane do značné míry zásluhou rozpočtových opatření. Přirozeně se v tomto roce opět zvýší export a to už zásluhou rozpočtových opatření nebude.
 
A.cz: Pomohou přímé investice německé vlády?

Jsou součástí programů na podporu ekonomiky. Člověk si musí uvědomit, že se veřejné investice od roku 1970 stále snižovaly. Když se chtělo ušetřit, tak se snižovaly investice. Tím se také snižovaly možnosti veřejného sektoru. Proto by mělo být cílem, aby se kapacity třeba v dopravě, vzdělání a výzkumu opět rozšířily.

Pochybujeme o tom, že se všechno musí řídit jen poptávkou na volném trhu. Pravděpodobně to nefunguje, a kapacity veřejného sektoru proto nestačí. Bylo by rozumné předložit dlouhodobý program investic a potom ho uskutečňovat po malých krocích. To platí pro dopravní investice, které jsou velmi potřebné na západě země, na východě se už v tom směru leccos udělalo. Potom jsou nezbytné investice do vzdělání. Univerzity by se měly víc věnovat výzkumu a také je potřebné, aby se víc snažily své produkty uplatnit na trhu.

A.cz: Jak se pozná, že je státní pomoc efektivní?

U dopravních investic třeba tím, že se zlepší dosažitelnost jednotlivých regionů. Pak klesnou i náklady na dopravu výrobků.

Vyhlídky exportu jsou předem dány

A.cz: Česká vláda zvyšuje DPH, reálně snižuje sociální dávky i platy ve státní sféře. S pomocí evropských dotací se přitom snaží udržet investice. Je to správný postup?

Česko chce do eurozóny, proto musí splnit určité podmínky, třeba zajistit stabilní rozpočet. Později přinese společná měna také výhody. Zrušením směnného kursu klesnou transakční náklady, občané budou profitovat z posílení hospodářské soutěže. Úsilí snížit schodek je proto užitečné, na druhé straně není možné čekat žádné velké oživení. Někteří dokonce říkají, že přijde až v roce 2011. V Česku to vypadá lépe, protože ve druhém čtvrtletí 2009 mělo mírný růst a ve třetím na tom bylo opravdu dobře.

A.cz: Ve čtvrtém čtvrtletí ale nastal další pokles…

Ano. Také pro Česko platí, že se s úsporami nesmí začít příliš brzy. Vhodný termín bude určitě v roce 2011. Ke zvyšování daní může člověk sáhnout, musí ale vyzkoušet, jestli nepůjde zvýšit disciplina daňových poplatníků. To je teď téma pro Řecko.

A.cz: Prognóza českého ministerstva financí počítá s tím, že poklesne domácí spotřeba a že se ekonomický růst opře o export. Může se Česko z krize vyexportovat, jako se to podařilo Malajsii, Thajsku nebo Jižní Koreji po roce 1998?

K tomu je třeba region, který bude exporty odebírat, například eurozóna. Při skromné konjunktuře v eurozóně nemůžeme přirozeně od exportu čekat žádné zázraky. Export se vždy orientuje na konjunkturu u odběratelských zemí a zatím to nikde nevypadá skvěle. Pokud exportujeme dobrá auta, můžeme snad získat tržní výhody, ale z celkového pohledu jsou vyhlídky exportu předem dány a nejsou příliš velké.

Investice přijdou

A.cz: Proč v některých zemích, mezi nimi ve Španělsku a v Česku, prudce vyrostla nezaměstnanost, přitom v ostatních se ani během krize prudce nezvyšuje, například v Německu nebo ve Francii?

To má zčásti speciální důvody. Například ve Španělsku jsou obvyklé termínované pracovní smlouvy, které se v krizi prostě neprodlouží. Proto španělská nezaměstnanost vyrostla tak rychle. K tomu se přidala realitní krize. Španělsko se v posledních letech zaměřilo na stavební sektor a tento model ekonomického růstu už nefunguje.

A.cz: Pokud nezaměstnanost vyroste během dvou let na dvojnásobek jako ve Španělsku nebo v Česku, pak se dá říct, že ekonomický model nefunguje?

V osmdesátých letech byla ve Španělsku nezaměstnanost stejně vysoká jako dnes. Od devadesátých let se dařilo lidi zaměstnávat, teď se opět pracovní trh zhroutil. V tom se bezprostředně projevila krize, proto se dá čekat, že ve Španělsku bude opět lépe a zaměstnanost opět poroste, ale nebude to v dohledné době. Španělsko je ovšem velmi specifické a nedá se snadno srovnávat s dalšími zeměmi.

A.cz: Český růst byl založen nejen na exportu, ale také na investicích ze Západu. Kdy můžeme čekat další investice z Německa?

Investice z Německa přijdou. Nakonec k vám chodí stále, otázka zní, kdy tyto investice opět překročí hodnoty z roku 2008. Záleží na tom, jaké jsou celkové perspektivy evropské ekonomiky, ale očekávám zlepšení v roce 2012 nebo 2013, až přejde krize.