Migrant z Kosova a jeho dvě děti byli v zařízení pro cizince protiústavně, rozhodl soud

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 5. 2017 10:21
Ústavní soud rozhodl, že zadržení migranta z Kosova i s jeho dvěma dětmi a jejich následné umístění do zařízení v Bělé-Jezové porušilo jejich základní práva. Muž se tříletým a šestiletým dítětem v roce 2014 přešli srbské hranice. V Maďarsku je zadrželi, podali tam žádost o azyl. Následně ale vyrazili vlakem směrem do Německa. Cesta skončila po kontrole na břeclavském železničním nádraží. V zařízení byl i s dětmi od 16. března do 5. května 2014.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Reuters

Brno - Padesátidenní zajištění migranta z Kosova se dvěma dětmi v Bělé-Jezové v roce 2014 znamenalo porušení jejich základních práv. Ústavní soud (ÚS) vyhověl jejich stížnosti. Umístění rodiny do zařízení pro zajištění cizinců na Mladoboleslavsku nebylo podle stížnosti přiměřené ani nezbytné. ÚS sice nezjistil vyloženě špatné zacházení, poukázal ale na to, že v roce 2014 chyběl zákonný podklad pro zajištění cizinců před jejich vydáním do země, kde požádali o azyl. Do prosince 2015 totiž český zákon výslovně nepopisoval kritéria vážné hrozby útěku.

"Není možné omezit osobní svobodu nebo někoho zbavit osobní svobody bez zákonného podkladu," řekl novinářům soudce Jan Filip. Nutnost přesného zákonného vymezení vážné hrozby útěku zdůraznil letos v březnu Soudní dvůr EU.

Podobné porušení práv lze spatřovat také u dalších uprchlíků zajištěných před rokem 2015 podle téhož evropského nařízení. Pro rodinu z Kosova dnešní nález teoreticky znamená možnost požádat o odškodnění. "Ale musíme vycházet z toho, že se tady bude přihlížet právě k té situaci, že oni porušili všechny předpisy, které tady byly, ale my jsme zase neměli podklad je zadržet, i když jsme měli nejlepší vůli plnit nařízení EU," uvedl Filip.

Soudce poukázal na to, že policie v případu Kosovanů postupovala v podstatě správně, měla racionální důvody k obavám z útěku. Kdyby totožně jednala dnes, chyba by to nebyla. V roce 2014 ale pro zajištění scházel zákonný podklad.

Délka zajištění v Bělé-Jezové sice nebyla podle soudců optimální, neprokázalo se však nelidské, kruté či ponižující zacházení. V situaci, kdy otec porušil právní předpisy, opustil zemí, kde požádal o azyl, a po zajištění v Česku chtěl zůstat pohromadě s dětmi, už bylo každé řešení špatné, konstatoval ÚS.

Muž se tříletým a šestiletým dítětem v roce 2014 přešli srbské hranice. V Maďarsku je zadrželi, podali tam žádost o azyl. Následně vyrazili vlakem do Německa. Cesta skončila na břeclavském železničním nádraží. Policie rozhodla o zajištění otce a později o jeho předání do Maďarska podle takzvaných dublinských nařízení. V Bělé-Jezové byl i s dětmi od 16. března do 5. května 2014.

Kosované se proti rozhodnutí o zajištění neúspěšně bránili u Krajského soudu v Brně a následně u Nejvyššího správního soudu (NSS). V ústavní stížnosti poukazovali na délku zajištění i nedobré podmínky pro děti v Bělé-Jezové. Stížnost zmiňovala také psychické dopady na život rodiny, jako přiměřenější alternativu uváděla umístění v přijímacím středisku pro žadatele o azyl v Zastávce u Brna.

Advokát Kosovanů Filip Schmidt označil dnešní nález na částečný úspěch. Zvažujeme další právní kroky, uvedl. Podle Fóra pro lidská práva se ÚS nevyslovil k porušení zákazu špatného zacházení. Při tom podle rozsudků Evropského soudu pro lidská práva i zajištění rodiny po dobu sedmi dnů znamená špatné zacházení ve vztahu k dětem.

"Abychom neporušovali základní práva těchto dětí, musíme již nyní vytvořit dostupné alternativy k detenci, tedy prostředí, kde rodiny budou moct počkat bez zbavení osobní svobody, dokud se nevyřeší jejich návrat nebo přesun do jiné země EU," uvedla právnička Fóra pro lidská práva Šárka Dušková.

NSS už v roce 2015 v jiné kauze podal k Soudnímu dvoru EU takzvanou předběžnou otázku, jež měla vyjasnit oprávněnost zajišťování migrantů za situace, kdy české právo tehdy nedefinovalo objektivní kritéria vážného nebezpečí útěku. Otázka se týkala právě cizinců, kteří mají být podle dublinských nařízení přemístěni do jiného státu unie k posouzení jejich žádosti o azyl.

Letos Soudní dvůr EU rozhodl, že členský stát není oprávněn zajistit žadatele o mezinárodní ochranu za účelem řízení o přemístění do jiného členského státu, pokud nevymezil ve svém zákoně objektivní kritéria umožňující posoudit existenci nebezpečí útěku. Pokud zákonné vymezení chybí, je sporná část nařízení neaplikovatelná.

V mezičase se již do českého zákona o pobytu cizinců dostalo přesnější vymezení kritérií. Za vážné nebezpečí útěku se zejména považuje, pokud cizinec pobýval na území státu neoprávněně, vyhnul se již dříve předání do jiné země, pokusil se o útěk, vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do jiného státu, případně je takový úmysl zjevný z jeho jednání.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Zemřel autor dobrodružných bestsellerů Clive Cussler

Ve věku 88 let zemřel americký autor dobrodružných knih Clive Cussler, který po celém světě prodal desítky milionů výtisků svých knih spojených s postavou hlavního hrdiny, oceánografa Dirka Pitta. O jeho pondělním úmrtí ve středu informovala agentura AP. Cusslerovy bestsellery vyšly ve více než 40 jazycích, včetně češtiny.

Cussler je autorem více než 80 dobrodružných románů, největšího ohlasu však dosáhla série inspirovaná jeho vlastním vášnivým zájmem o hledání lodních vraků. Hlavním hrdinou více než dvacítky knih učinil autor své alter ego Dirka Pitta, který řeší detektivní případy, pátrá po ztracených pokladech na dně oceánů a snaží se rozplést záhadné mocenské konspirace.

"Předlohou pro Dirka jsem byl já sám. Oba jsme stejně vysocí a máme zelené oči… Jediný rozdíl je, že on to umí lépe se ženami a že zestárl jen o deset let, zatímco já o 50," řekl Cussler v jednom z rozhovorů, z nějž citoval server BBC.

Zdroj: ČTK
Další zprávy