Migrant z Kosova a jeho dvě děti byli v zařízení pro cizince protiústavně, rozhodl soud

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 5. 2017 10:21
Ústavní soud rozhodl, že zadržení migranta z Kosova i s jeho dvěma dětmi a jejich následné umístění do zařízení v Bělé-Jezové porušilo jejich základní práva. Muž se tříletým a šestiletým dítětem v roce 2014 přešli srbské hranice. V Maďarsku je zadrželi, podali tam žádost o azyl. Následně ale vyrazili vlakem směrem do Německa. Cesta skončila po kontrole na břeclavském železničním nádraží. V zařízení byl i s dětmi od 16. března do 5. května 2014.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Reuters

Brno - Padesátidenní zajištění migranta z Kosova se dvěma dětmi v Bělé-Jezové v roce 2014 znamenalo porušení jejich základních práv. Ústavní soud (ÚS) vyhověl jejich stížnosti. Umístění rodiny do zařízení pro zajištění cizinců na Mladoboleslavsku nebylo podle stížnosti přiměřené ani nezbytné. ÚS sice nezjistil vyloženě špatné zacházení, poukázal ale na to, že v roce 2014 chyběl zákonný podklad pro zajištění cizinců před jejich vydáním do země, kde požádali o azyl. Do prosince 2015 totiž český zákon výslovně nepopisoval kritéria vážné hrozby útěku.

"Není možné omezit osobní svobodu nebo někoho zbavit osobní svobody bez zákonného podkladu," řekl novinářům soudce Jan Filip. Nutnost přesného zákonného vymezení vážné hrozby útěku zdůraznil letos v březnu Soudní dvůr EU.

Podobné porušení práv lze spatřovat také u dalších uprchlíků zajištěných před rokem 2015 podle téhož evropského nařízení. Pro rodinu z Kosova dnešní nález teoreticky znamená možnost požádat o odškodnění. "Ale musíme vycházet z toho, že se tady bude přihlížet právě k té situaci, že oni porušili všechny předpisy, které tady byly, ale my jsme zase neměli podklad je zadržet, i když jsme měli nejlepší vůli plnit nařízení EU," uvedl Filip.

Soudce poukázal na to, že policie v případu Kosovanů postupovala v podstatě správně, měla racionální důvody k obavám z útěku. Kdyby totožně jednala dnes, chyba by to nebyla. V roce 2014 ale pro zajištění scházel zákonný podklad.

Délka zajištění v Bělé-Jezové sice nebyla podle soudců optimální, neprokázalo se však nelidské, kruté či ponižující zacházení. V situaci, kdy otec porušil právní předpisy, opustil zemí, kde požádal o azyl, a po zajištění v Česku chtěl zůstat pohromadě s dětmi, už bylo každé řešení špatné, konstatoval ÚS.

Muž se tříletým a šestiletým dítětem v roce 2014 přešli srbské hranice. V Maďarsku je zadrželi, podali tam žádost o azyl. Následně vyrazili vlakem do Německa. Cesta skončila na břeclavském železničním nádraží. Policie rozhodla o zajištění otce a později o jeho předání do Maďarska podle takzvaných dublinských nařízení. V Bělé-Jezové byl i s dětmi od 16. března do 5. května 2014.

Kosované se proti rozhodnutí o zajištění neúspěšně bránili u Krajského soudu v Brně a následně u Nejvyššího správního soudu (NSS). V ústavní stížnosti poukazovali na délku zajištění i nedobré podmínky pro děti v Bělé-Jezové. Stížnost zmiňovala také psychické dopady na život rodiny, jako přiměřenější alternativu uváděla umístění v přijímacím středisku pro žadatele o azyl v Zastávce u Brna.

Advokát Kosovanů Filip Schmidt označil dnešní nález na částečný úspěch. Zvažujeme další právní kroky, uvedl. Podle Fóra pro lidská práva se ÚS nevyslovil k porušení zákazu špatného zacházení. Při tom podle rozsudků Evropského soudu pro lidská práva i zajištění rodiny po dobu sedmi dnů znamená špatné zacházení ve vztahu k dětem.

"Abychom neporušovali základní práva těchto dětí, musíme již nyní vytvořit dostupné alternativy k detenci, tedy prostředí, kde rodiny budou moct počkat bez zbavení osobní svobody, dokud se nevyřeší jejich návrat nebo přesun do jiné země EU," uvedla právnička Fóra pro lidská práva Šárka Dušková.

NSS už v roce 2015 v jiné kauze podal k Soudnímu dvoru EU takzvanou předběžnou otázku, jež měla vyjasnit oprávněnost zajišťování migrantů za situace, kdy české právo tehdy nedefinovalo objektivní kritéria vážného nebezpečí útěku. Otázka se týkala právě cizinců, kteří mají být podle dublinských nařízení přemístěni do jiného státu unie k posouzení jejich žádosti o azyl.

Letos Soudní dvůr EU rozhodl, že členský stát není oprávněn zajistit žadatele o mezinárodní ochranu za účelem řízení o přemístění do jiného členského státu, pokud nevymezil ve svém zákoně objektivní kritéria umožňující posoudit existenci nebezpečí útěku. Pokud zákonné vymezení chybí, je sporná část nařízení neaplikovatelná.

V mezičase se již do českého zákona o pobytu cizinců dostalo přesnější vymezení kritérií. Za vážné nebezpečí útěku se zejména považuje, pokud cizinec pobýval na území státu neoprávněně, vyhnul se již dříve předání do jiné země, pokusil se o útěk, vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do jiného státu, případně je takový úmysl zjevný z jeho jednání.

 

Právě se děje

před 48 minutami

V benešovské nemocnici bude omezený režim nejméně ještě v pondělí

Benešovská nemocnice bude fungovat v omezeném režimu přinejmenším ještě v pondělí. Po útoku kryptovirem v noci na středu nelze spustit přístroje včetně počítačové sítě, plánované operace byly zrušeny. Na nápravě budou přes víkend dál pracovat IT specialisté. Vedení kraje předpokládalo, že počátkem příštího týdne již nucené omezení skončí, aktuální zprávy z nemocnice tomu ale nenasvědčují. "Stále trvá nouzový stav nemocnice, a to zatím do pondělí 16. 12. včetně," řekl mluvčí zařízení Petr Ballek.

Lékaři mohou pacientovi například ošetřit odřeninu nebo zašít řeznou ránu, zvládnou běžné převazy a kontroly. Pokud ale bude potřeba rentgen, je to problém. Nemocnici se však podle mluvčího podařilo zajistit, že zaměstnanci dostanou výplaty standardní elektronickou cestou na své účty

Další zprávy