Kdy s dítětem na pohotovost a kdy je to zbytečné? Odpovídáme na nejčastější otázky

Michaela Endrštová Štefan Novák Michaela Endrštová, Štefan Novák
11. 1. 2023 10:42
Nejen ordinace praktiků, ale i pohotovosti v nemocnicích jsou nyní plné dětí s respiračními infekcemi. Na dětské pohotovosti v současné době chodí násobně víc pacientů, než je obvyklé. Lékaři ale upozorňují, že často zbytečně. Kdy je tedy opravdu na čase vyrazit s dítětem k lékaři? A jak mu nastavit správnou domácí léčbu? Aktuálně.cz přináší odpovědi odborníků na nejčastější otázky.
Zdroj: Shutterstock, Aktuálně.cz
1

Jaká infekční onemocnění v současné době děti postihují nejčastěji? A která pro ně představují největší nebezpečí?

Z infekcí dýchacích cest se nyní nejvíce vyskytuje chřipka, respirační syncytiální viry (RS viry, RSV) a covid-19. Jedná se o nemoci, které mohou být i pro děti za určitých okolností nebezpečné a mohou ohrožovat jejich život. Zatímco aktivita RS virů je podle Státního zdravotního ústavu již na ústupu, epidemie chřipky trvá.

"Po vánočních svátcích pozorujeme, že přichází méně dětí. Je to ale způsobené i tím, že nechodily do škol, byly doma, takže se více izolovaly od kolektivu. Po zkušenostech z předchozích roků proto předpokládám, že se návštěvnost brzy opět zvýší. Respirační infekce trvají a je otázka času, kdy se děti vzájemně nakazí," říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

RS viry představují podle primářky dětského oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Lucie Procházkové největší nebezpečí pro nejmenší děti, kojence a batolata. "Je to pro ně riziko, jsou zahleněné, neumí odkašlávat, mají pak záněty průdušek a to je nebezpečné. Některé pak potřebují i kyslíkovou podporu. Teď například máme s RS viry na standardním lůžku ani ne měsíčního kojence," popisuje Procházková.

Co se týče závažnosti infekcí, je podle primáře pediatrického oddělení Fakultní nemocnice Bulovka Ivana Peychla nejnebezpečnější takzvaná sepse – prudce probíhající celková infekce, která může vést k selhávání orgánů i k úmrtí.

"Nejčastějšími vyvolavateli u dětí jsou nyní bakterie pneumokok a meningokok. Nejsou to naštěstí časté případy, ale je důležité je včas rozpoznat a ihned léčit. Poznají se zejména podle toho, že dítě má vysokou horečku, působí velmi nemocně, je apatické či upadá do bezvědomí, případně zrychleně dýchá, má zrychlený pulz, může mít také drobná krvácení do kůže, takzvané petechie," říká Peychl.

2

Jak poznám, že je čas jít s dítětem, které má příznaky respirační nákazy, k lékaři?

Pokud se jedná o novorozence (tedy dítě v prvním měsíci života) nebo malého kojence (dítě do tří měsíců věku), měl by dítě při jakýchkoli známkách infekce co nejdříve vidět lékař, pokud možno vždy nejdříve registrující pediatr. "I u dětí do jednoho roku věku je třeba být opatrný a jít k lékaři raději dříve," dodává primář Peychl.

U starších dětí záleží na tom, jak vážný je jejich zdravotní stav. "Pokud dítě nemá vysokou horečku, normálně dýchá (dýchání je pravidelné, není chrčivé ani ztížené), je při vědomí a aktivní, je možné léčit jej doma. Ponechat dítě v klidu a teple, pokud má kašel, zvlhčovat vzduch v místnosti, kde pobývá, a při teplotě nad 38 stupňů podávat léky na její snížení," radí Peychl. K lékaři je potřeba zajít, pokud se stav zhorší – například pokud se zvyšuje horečka a léky nepomáhají, dítě je apatické, nepije, hůře se mu dýchá a podobně.

"Obecně platí, že pokud dítě jeví příznaky onemocnění – začne být unavené, má rýmu, kašel – je potřeba ho v prvé řadě uložit do postele a změřit mu teplotu. Pokud má horečku, dát mu léky na snížení, případně léky na bolest v krku, nosní kapky a podobně. A pokud je dítě jinak v celkově dobré kondici, lze vyčkat dva tři dny, jak se onemocnění rozvine. Pokud se stav zhoršuje, je potřeba kontaktovat lékaře," říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

3

Kdy je lepší vyrazit rovnou na pohotovost než jít k praktickému lékaři?

Ve většině případů je vhodné jít nejdříve k praktickému lékaři. "Na pohotovost patří především závažné případy – vysoká horečka nereagující na léky, apatie, porucha vědomí, odmítání tekutin, dehydratace a podobně," říká primář Peychl.

4

Kdy není potřeba jít hned na pohotovost?

Podle primáře Peychla vodí rodiče děti na pohotovost velmi často zbytečně – například při prvním mírném zvýšení teploty u staršího dítěte, kvůli nezávažnému kašli, který trvá krátkou dobu, ale třeba i kvůli rýmě. Pohotovosti jsou pak přeplněné dětskými pacienty a lékaři je nestíhají ošetřovat.

"Zcela zvláštním případem jsou rodiče, kteří děti přivedou proto, že se jim odpolední či večerní čas nebo víkend více časově hodí. To je samozřejmě zcela nemyslitelné a kapacity pohotovostí neumožňují se jejich dětem v takových případech věnovat," upozorňuje Peychl.

Zbytečné návštěvy vedou k enormnímu přetížení pohotovosti a k tomu, že se lékaři nemohou kvalitně postarat o děti, které to skutečně potřebují. "Jde o širší problém. Lékařskou pohotovostní službu pro děti mají zajišťovat praktičtí pediatři, ale ve skutečnosti se nyní těchto služeb účastní jen malá část z nich. To je nutné napravit, jinak tato služba nemůže být kvalitní. Zbytečné návštěvy potom problém ještě více zhoršují," dodává primář.

Stejnou zkušenost potvrzuje i Fakultní nemocnice Brno, kde jen za prosinec ošetřili přes 3300 dětí. "Rodiče jsou někdy zbytečně úzkostliví a jedou na pohotovost dřív, než by bylo potřeba. Na dětskou pohotovost přišla většina pacientů s běžným respiračním infektem, takže jim lékaři doporučovali léky na teplotu, nosní kapky a léčbu kašle. Urgentní péči potřebovalo jen deset procent pacientů. Samozřejmě to hodně bylo tím, že přes Vánoce nemohli kontaktovat svého praktického lékaře, takže jsme je suplovali. Je těžké říct, kdy na pohotovost jet, rodič není lékař a nedokáže odhadnout situaci, ale někteří sami přiznávají, že jeli jen pro jistotu," říká mluvčí nemocnice Veronika Plachá.

Také podle primářky Lucie Procházkové jezdí občas rodiče s dětmi na pohotovost, když mají teplotu hodinu nebo dvě. "A na pohotovosti jim lékař neřekne nic jiného, než že mají dítě uložit, podávat antipyretika (léky snižující horečku) a tekutiny. Když je teplota vysoká a dítě přijímá tekutiny, není to takový problém, je potřeba ji srážet léky. Zpozornět by měl člověk, pokud dítě zvrací, neudrží tekutinu ani jídlo, nemá dostatek tekutin, pak by měl vyhledat lékaře. Tři dny trvající teplota, pokud dítě přijímá tekutiny, a nemusí ani tolik jíst, protože většinou stejně trpí nechutenstvím, není vždy důvodem vyhledat lékaře," vysvětluje.

5

Lékař předepsal léky a dítě se dál může léčit doma. Jak jinak mohu pomoci posílit jeho imunitu?

"V akutním stavu, kdy dítě bere léky, k nim lze přidat i přípravky na podporu imunity. Některé jsou volně prodejné, některé na předpis, jejich efekt se ale projeví až po určité době. Vždy je dobré se o tom poradit se svým lékařem. My především doporučujeme, aby se dodržela dostatečná délka léčby a rekonvalescence," vysvětluje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

Rodiče by tedy měli počítat s tím, že i když dítěti klesne teplota, neměli by ho hned druhý den poslat do školy. Musí mu dopřát čas na doléčení. Hülleová také doporučuje, aby děti posilovaly imunitu preventivně, tedy ještě před nástupem podzimu.

"Doma je velmi důležité dítě zavodňovat, ideálně teplým, vlažným ovocným čajem. Důležité jsou i vitaminy v přirozené podobě – tedy zkusit dítěti dávat ovoce a zeleninu. Děti to často nechtějí, takže je potřeba přemýšlet nad variantami, například udělat smoothie, vymačkat šťávu z pomerančů, přidat med a podobně,” radí primářka Procházková.

6

Má nemocné dítě jenom ležet, nebo mu může pomoct procházka na čerstvém vzduchu?

"Pokud má dítě horečky, musí být v klidu v posteli. Ale pokud už teplotu nemá a není úplně zesláblé, čerstvý vzduch pomůže," říká primářka Procházková. Rodič by měl dítě dobře obléct, aby bylo v teple, a několikrát denně například na chvíli posadit na zahradu. "U malých dětí pomohou procházky v kočárku. Na čerstvém vzduchu je totiž vykašlávání mnohem lepší, vzduch je vlhký a studený, takže dítě vykašlává i dýchá lépe. Platí to obecně u angín a všech infektů horních i dolních cest dýchacích. Klimatoterapie je také terapie," dodává.

Zatímco procházka dětem může prospět, zvýšená fyzická aktivita hned po nemoci je nevhodná. Rodiče by tedy měli dbát na to, aby dítě nešlo hned po návratu do školy na tělocvik a dodržovalo klidový režim. "Je potřeba to vyležet, odpočinek je důležitý. Jinak v praxi vidíme, že když se zdravotní stav dítěte začne lepšit a rodiče s ním třeba vyjedou na výlet, teploty se vrátí a stav se opět zhorší. Procházka po nemoci je vhodná, ale ne zvýšená fyzická aktivita," říká Hülleová.

7

Co má dítě jíst a pít, když má respirační onemocnění?

Dítě, které má horečku nebo mu není dobře, nemá většinou ani chuť na jídlo. Větší problém však podle Ilony Hülleové představuje nedostatek tekutin. "Je dobré, když dítě vypije čaj, vodu nebo šťávu, zkrátka cokoliv, aby bylo hydratované. S jídlem si tolik hlavu nelámeme, protože když se zlepší zdravotní stav, většinou děti dostanou i chuť k jídlu," vysvětluje.

Obecně lékaři doporučují během nemoci konzumovat lehce stravitelnou, zdravou stravu, jako jsou polévky, ovoce a zelenina. Naopak je vhodné omezit tučné a smažené pokrmy nebo sladkosti. Důležitý pro rychlé zotavení je také dostatek spánku.

8

Mám se pokoušet snižovat dítěti teplotu?

"Pokud dítě nemá jiné příznaky nemoci a horečka nepřesahuje 38 stupňů, nic mu zatím nepředepisujeme, ale monitorujeme jeho stav. Zároveň doporučuji rodičům, aby teplotu dítěti měřili častěji, protože zvlášť u malých dětí může teplota vystoupat rychle, třeba i během hodiny," říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

Když teplota přesáhne 38 stupňů a nezabírají běžné léky, jako je ibuprofen nebo paracetamol, měl by rodič zjistit, jestli dítě dostatečně pije, případně mu dát zábal nebo vlažnou sprchu. A pokud dítě zvrací, lze použít čípky místo sirupu či tablet.

9

Dítě má potíže s dýcháním, pomůže mu nějaké dechové cvičení?

"Dechová cvičení probíhají spíše až v období rekonvalescence, také je možné je dělat preventivně. Pokud dítěti není dobře a každý nádech, mluvení nebo pohyb u něj vyvolá záchvat kašle, nejsou dechová cvičení namístě,” upozorňuje Hülleová.

Lékaři při rekonvalescenci využívají například techniku takzvaného míčkování, kdy dětem, které jsou zahleněné, přejíždí měkkými míčky po hrudi, což pomáhá uvolnit hlen. "To je ale vhodné, až když dítě nemá horečky ani záchvaty kašle. V takovém případě má být dítě hlavně v klidu," podotýká Hülleová.

10

Co když se dítěti v důsledku nemoci zhorší psychika?

"Důležitá je účast, empatie, naslouchání potřebám dítěte. Nestrašit zameškáním ve škole, být s dítětem, trávit s ním čas a hledat klidné smysluplné aktivity, které i jako nemocné může dělat a které ho baví," radí předsedkyně Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Něco podobného radí i Ilona Hülleová. Ta doporučuje, aby se rodiče dítěti v době nemoci víc věnovali, povídali si s ním, četli mu, zahráli si s ním třeba deskovou hru. "Stává se, že se malé děti opakovaně vrací nemocné z kolektivu, takže si je rodiče opakovaně musí nechat doma. V takovém případě je na rodině, aby upozadila jiné práce a více se věnovala dětem. Prohlubuje se tím i vazba mezi rodiči a děti to ocení," říká Hülleová.

11

Může průběh nemoci zhoršit, pokud má dítě astma?

"Dítě, které má astma, může mít průběh respiračních infektů horší. Je to však hodně individuální. Tyto děti většinou mají trvalou léčbu, kterou je po poradě s alergologem nebo pediatrem potřeba zintenzivnit," říká primářka dětského oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Lucie Procházková.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Exploze plynové lahve v závodě na Teplicku vážně zranila pět lidí

Při výbuchu propanbutanové lahve v závodě v Košťanech na Teplicku bylo vážně zraněno pět lidí. Tři lidé utrpěli velmi vážná poranění a záchranáři je převezli do vinohradské nemocnice na popáleninové centrum. Pro jednoho člověka přiletěl vrtulník z Prahy, dalšího převáží vrtulník z Ústí a třetí jede sanitkou. Další dva zraněné vezly sanitky do ústeckého traumacentra, řekl mluvčí krajské záchranné služby Prokop Voleník. Další výbuch podle hasičů nehrozí.

Událost se stala po 11. hodině v Hornické ulici. Evakuováni byli všichni pracovníci z haly, podle hasičů to bylo 17 lidí. Evakuace okolí podle hasičů není nutná. Mluvčí teplické policie Ilona Gazdošová řekla, že na místo vyjeli kriminalisté.

Do firmy, která provádí revize propanbutanových lahví, přijelo několik desítek hasičů z šesti jednotek. "Vybuchl zbytkový propanbutan v servisované lahvi," řekl mluvčí krajských hasičů Lukáš Marvan. Hasiči ochladili propanbutanové lahve uvnitř budovy. Plyn již nehoří. Nebezpečí dalšího výbuchu nehrozí, uvedli hasiči

Zdroj: ČTK
Další zprávy