Brno - Ústavní soudci v úterý rozmetali veškeré námitky euroskeptiků v čele s prezidentem Václavem Klausem, kteří v nové smlouvě pro členy EU spatřovali vážné riziko pro českou svrchovanost.
Ve zkratce: Lisabonská smlouva není podle arbitrů práva nedemokratická, nezbavuje Česko samostatnosti, nediktuje nám ani například to, kolik uprchlíků musíme přijímat nebo jak postupovat v trestních věcech.
Přečtete si, jakými argumenty všech patnáct ústavních soudců jednomyslně vyvracelo obavy a námitky odpůrců Lisabonu.
Klaus to podepsal
Otázka: Je Lisabonská smlouva nesrozumitelná a odporuje zásadě, že zákony a smlouvy mají být jasné a jednoduché?
Odpověď: Podle ústavních soudců není možné na mezinárodní smlouvu klást stejné požadavky jako na vnitrostátní zákony. Mezinárodní smlouva tak může být víc obecná a neurčitá. "Pro mezinárodní smlouvy je naopak příznačná podstatně větší míra obecnosti, deklarativnosti a neurčitosti," uvedli soudci.
Otázka: Je Lisabonská smlouva v rozporu s principem zákazu retroaktivity (zpětné platnosti), když orgány Evropské unie mohou ještě během schvalování smlouvy dělat změny, které opraví chyby ve smlouvě?
Odpověď: Smlouva v tomto bodě ústavu neporušuje, v případě, že se dělají změny smlouvy, musí s tím státy, které smlouvu podepsaly, souhlasit a informovat parlament.
Otázka: Není chyba, že je Lisabonská smlouva politicky neutrální, neodkazuje na ideologie nebo náboženství?
Odpověď: To, že není ve smlouvě vazba na ideologii nebo náboženství, není chyba. "Zákaz vazby státu na ideologie nebo náboženství neznamená hodnotovou a ideovou vyprázdněnost Ústavy a celého ústavního pořádku, případně norem, které se uplatňují na jeho základě - jako je například právní řád Evropské unie," rozhodli soudci.
Otázka: Je chybou a porušením, že část pravomocí Česko deleguje do Bruselu na úřady EU? Co vlastně znamená sdílená svrchovanost, což je pojem, který nezná právo EU?
Odpověď: Přenesení určitých kompetencí státu není podle soudců oslabením státu, ale v případě, že jde o proces předem dohodnutý a kontrolovaný, naopak může znamenat posílení státu (Česka). A stát může se svou svrchovaností nakládat tak, že část kompetencí postoupí na jiné úřady.
Soudci navíc u toho bodu odkázali na memorandum, které při přihlášce do Evropské unie podepsal - tehdy ještě český premiér - Václav Klaus. V memorandu je napsáno, že česká vláda dospěla podobně jako další evropské země, k názoru, že výměna části vlastní suverenity za spoluzodpovědnost za vývoj celé Evropy je nevyhnutelná.
| Čtěte: Zaorálek a Oberfalzer se na Aktuálně.cz přeli o Lisabon |
Společná obrana tu už je
Otázka: Je chybou, že smlouva připouští jako jeden z cílů evropské integrace vznik společné evropské obrany? Nemá obrana zůstat v pravomoci jednotlivých zemí?
Odpověď: Podle ústavních soudců je taková argumentace trochu mimo. Podle této logiky totiž Česko ztratilo svrchovanost už ve chvíli, kdy se v březnu 1999 zavázalo ke společné obraně v rámci NATO. "Argumentace, podle níž pouze vlastní obrana je pravomoc, která musí být svrchovanému státu zachována, je zcela nepřípadná," uvedli soudci.
Otázka: Neznamená přijetí Lisabonské smlouvy, že Česko si nebude moci regulovat příliv uprchlíků?
Odpověď: Jeden z článků smlouvy zaručuje členským státům právo stanovit počty státních příslušníků ze třetích zemí, kteří chtějí v té konkrétní zemi žít a pracovat. Podle soudců tak regulace pohybu uprchlíků zůstává na členských zemích. A ustanovení ve smlouvě umožňují zvláštní formu dočasných opatření na evropské úrovni - a to i v případě nenadálého přílivu uprchlíků.
Otázka: Dává smlouva unii vlastní pravomoci v trestních věcech? Je jasně stanoveno, co unie v této oblasti může a kam až se mohou trestní pravomoci šířit dál?
Odpověď: Podle soudců nejde vyšetřování a potírání trestné činnosti v EU realizovat jenom opatřením na úrovni jednotlivých členských států. A smlouva zakotvuje, že společné opatření lze přijmout jen v případě, že jde o přeshraniční trestnou činnost. Ve smlouvě je dokonce uvedeno v jakých oblastech (terorismus, obchod s lidmi nebo drogami, korupce). Podle soudců jde o pravomoc v zájmu samotné České republiky a jejích občanů.
Komisař Evropan
Otázka: Musí být člověk z Česka, který se stane evropským komisařem, vybírán také podle svého evropanství? Neodporuje to Listině lidských práv, podle níž jsou si všichni lidé rovni?
Odpověď: Podle soudců člen komise musí být zájmům Unie a jejím cílům oddán. Soudci uvedli, že takový požadavek je legitimní a plně slučitelný s požadavkem rovnosti.
Otázka: Neodporuje české ústavě to, jak je ve smlouvě neurčitě upravena možnost členského státu vystoupit z Evropské unie? Není protiústavní, že s případným "zpětvzetím" pravomocí zpět do Česka musí souhlasit EU?
Odpověď: Svrchovanost země neznamená podle ústavních soudců svévoli anebo možnost volně porušovat existující závazky v podobě mezinárodních smluv, jakými jsou i smlouvy, na jejichž základě je Česká republika členem Evropské unie. A Česko nemá jenom z členství výhody, ale také povinnosti. "Je tedy plně v souladu s tímto ústavněprávním požadavkem, aby Česká republika musela při svém případném vystoupení z Evropské unie dodržovat předem určený postup," uvedli soudci.
