Může si Sobotka vynutit Babišovo odvolání? A jaké karty má Zeman? Shrnujeme hlavní otázky a odpovědi

Tomáš Pergler
5. 5. 2017 15:46
Cesta prezidenta Miloše Zemana do Číny nejspíš odloží vynucený odchod Andreje Babiše z ministerstva financí, a to nejméně o dva týdny. Pokud by Zeman s odvoláním Babiše vyčkával, na řadu by patrně přišel Ústavní soud. Návrh na Babišovo odvolání je sice porušením koaliční smlouvy, nemusí ale nutně znamenat úplný rozpad koalice. Ve hře je nicméně stále i Sobotkova demise a hlasování o vládě ve sněmovně.
Miloš Zeman a Bohuslav Sobotka.
Miloš Zeman a Bohuslav Sobotka. | Foto: Ludvík Hradilek
  • Může Zeman oddálit Babišovo odvolání?

Návrh premiéra Bohuslava Sobotky na odvolání ministra financí Andreje Babiše už dorazil do prezidentské kanceláře. Hrad přes mluvčího Jiří Ovčáčka reagoval, že Zeman se návrhem bude zabývat až po návštěvě Číny, odkud se má vrátit 18. května. Babiš tak patrně zůstane ve funkcích místopředsedy vlády a ministra financí ještě aspoň dva týdny.

Z ústavy vyplývá, že prezident musí žádosti o odvolání ministra vyhovět. Ústava prezidentovi nepředepisuje žádnou lhůtu, očekává se však, že by měl dbát na stabilitu ústavního řádu a konat bezodkladně.

  • Může si Sobotka odvolání Babiše vynutit?

Podle právníka Marka Antoše by měl Zeman odvolat Babiše ihned po návratu z Číny. Pokud by se prezident zdráhal, vláda může vyvolat takzvaný kompetenční spor u Ústavního soudu. Ten by mohl Zemanovi přikázat, aby Babiše odvolal. K rozhodnutí by soud mohl dospět celkem rychle, za pár týdnů. V roce 2009, kdy Ústavní soud vyhověl poslanci Miloši Melčákovi a zabránil tak vyhlášení předčasných voleb ústavním zákonem, přišla žádost k soudu 26. srpna a plénum soudců vydalo nález 10. září.

  • Co by znamenalo odvolání Babiše pro vládní koalici?

Co říká koaliční smlouva

  • článek IV., odst. 4 koaliční smlouvy:

Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a  odvolání členů vlády. Pro každý takový krok musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany. Předseda příslušné koaliční strany může předsedovi vlády podat návrh na odvolání a jmenování člena vlády nominovaného za tuto stranu. Další postup o takovém návrhu podléhá dohodě předsedy vlády s předsedou příslušné koaliční strany s tím, že předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat.

  • článek V., odst.1 koaliční smlouvy:

Porušení závazků uvedených v této koaliční smlouvě bude považováno za důvod k odstoupení od této smlouvy, nejdříve však po neúspěšném dohadovacím jednání předsedů koaličních stran, respektive koaliční rady.

Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL stanoví, že premiér by se měl na odvolání člena vlády dohodnout s předsedou příslušné strany. To znamená, že Babiš by musel souhlasit se svým odvoláním. Šéf hnutí opakovaně prohlásil, že ke svému odchodu z vlády nevidí důvod.

Pokud tedy Sobotka přesto podá návrh na jeho odvolání, de facto tím poruší koaliční smlouvu a otevře cestu k tomu, aby hnutí ANO od smlouvy odstoupilo.

Rozpadu koalice může ještě zabránit jednání koaličních špiček, s nímž smlouva v takovém případě vysloveně počítá. Podle Sobotky se koaliční rada sejde příští týden.

Hnutí ANO už avizovalo, že pokud by byl Babiš odvolán, bude v koalici pokračovat. "Ano, my jsme dohodnuti, že bychom pokračovali ve vládě," řekla například ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

  • Co by následovalo po pádu koaliční smlouvy?

Koaliční strany by se přestaly řídit závazky, na kterých se dohodly. Formálně by se koalice rozpadla. Vládní strany by se ale následně mohly dohodnout na další spolupráci, například na dovládnutí do sněmovních voleb. Pokud by se obměnilo jenom vedení ministerstva financí, případně jiných ministerstev a Sobotka zůstal premiérem, nemusel by podávat demisi a žádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. K demisi by automaticky vedla varianta s kabinetem bez Sobotky. Pokud prezident přijme demisi předsedy vlády, jmenuje nového premiéra. Nová vláda musí do třiceti dnů po svém jmenování získat důvěru Poslanecké sněmovny, musí ji podpořit více než polovina poslanců.

Vláda může také padnout z podnětu poslanců. Pro hlasování o vyslovení nedůvěry vládě jsou třeba podpisy aspoň padesáti poslanců. Například samotné hnutí ANO má ale jen 47 poslanců.

Video: Miloš Zeman pohrdá ústavou. Stává se převodovou pákou Andreje Babiše, říká Štěch

Zemanova manipulace hůlkou byl vrchol nevkusu a neslušnosti, každý slušný člověk to musí odsoudit, říká Milan Štěch /ČSSD/ | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy