Zemanovu kampaň jsem kvůli osobním útokům Hradu radši nekontroloval, říká Outlý z dohledového úřadu

Marek Pokorný Radek Dragoun Marek Pokorný, Radek Dragoun
19. 2. 2018 17:10
Člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran Jan Outlý v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil nejen o férovosti v kampani, ale také o tom, jak budou dopočítávat "nekampaň" Miloše Zemana, či o útocích na dohledový úřad.
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran sídlí v Brně, a tak si jeho člen Jan Outlý udělal pražskou "kancelář" v kavárně knihkupectví na hlavním nádraží, kde si domlouvá schůzky.
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran sídlí v Brně, a tak si jeho člen Jan Outlý udělal pražskou "kancelář" v kavárně knihkupectví na hlavním nádraží, kde si domlouvá schůzky. | Foto: Tomáš Tesař

Ačkoliv jste řadovým členem úřadu, jste jeho nejviditelnější tváří.

To bylo spíš shodou okolností. Už coby politolog jsem mluvil do médií, a když vznikl úřad, tak státní instituce musela - jako každá jiná - vše soutěžit. A než jsme vysoutěžili mobilního operátora, tak kolegové, kteří nebyli tak zvyklí hovořit do veřejného prostoru, své číslo nechtěli poskytovat. Moje zase naopak už novináři většinou měli.

To, co děláte, je hlavně úředničina. Navíc vám každou chvíli někdo volá a chce stanovisko. Neříkáte si, že jste měl zůstat politologem a komentovat to zvenku?

Já se jako politolog zabýval financováním stran, psal jsem na to disertační práci a učil na několika školách. Čili pokračuji v tom, co jsem dělal. Mě ta práce baví, oslovuje.

Co hodnotíte jako nejvíce nefér v posledních sněmovních a prezidentských volbách?

Já bych obě dvě kampaně srovnal. Obě byly poprvé v gesci našeho úřadu, takže vlastně byly testovací. Právě proto jsme měli snahu předem identifikovat problematické body v zákoně a formou stanovisek říct, jak ty věci budeme posuzovat. U sněmovních voleb to strany vnímaly jako pozitivní věc a nesetkali jsme se s tím, že by některá strana nějak rozporovala výklady úřadu, že by snižovala jeho autoritu, zpochybňovala jeho výstupy.

To se stalo v prezidentské volbě?

Ano, a zcela zbytečně. Dělali jsme úplně to samé co před sněmovními volbami. Dopředu jsme v prezidentské kampani říkali, jak na některé věci nahlížíme a jak je pak budeme v rámci naší kontroly hodnotit. Ze strany prezidenta, respektive hlavně z jeho okolí, jsme zaznamenali vymezování se vůči stanoviskům úřadu.

Prezident i jeho mluvčí se dokonce naváželi do mě osobně, což jsem už vůbec nepochopil. Vysvětlujete do médií jako představitel úřadu stanovisko úřadu a druhý den se v novinách dočtete, že jste hnán osobní nenávistí vůči prezidentovi. To mi připadalo kuriózní. Stal jsem se dokonce součástí programu prezidentových mítinků. Kdesi na náměstí o mně mluvil jako o poblázněném Outlém a těch jeho veřejných výroků bylo víc.

Řešili jste nějak tyhle slovní útoky v rámci úřadu?

S kolegy jsme se dohodli, že nebudu figurovat v kontrole kampaně Miloše Zemana, abychom minimalizovali možnost, že ji právě po téhle osobní rovině bude zpochybňovat. Ale je to celé na pováženou. Jestliže chtěli politici umožnit vznik fungující nezávislé instituce, která se pokusí zpřehlednit politické finance, a prezident Zeman ten balík zákonů podepsal, pak ji nemůžou bezdůvodně torpédovat a zpochybňovat její představitele. Pokud to Miloš Zeman dělá, pak mám důvod si myslet, že mu o takovou instituci moc nejde, čili že nemá zájem na tom, aby se oblast politických financí nějak zvlášť rozkrývala.

Co tedy bylo vůbec nejvíc nefér na prezidentské kampani?

Nerad bych použil slovo nefér, spíš bych to bral tak, co nebylo v souladu se smyslem zákona. V pořádku nebylo, že tady byl kandidát, který využil nešťastně formulovaného paragrafu v zákoně k tomu, aby obešel smysl toho zákona. Nezveřejnit včas dárce spolku podporovatelů sice bylo legální, ale jen formálně. Smyslem zákona bylo, aby veřejnost znala původ peněz v kampani. To asi každý chápeme.

Kandidáti na ústavní funkci, tím spíš její držitelé, by neměli k zákonům přistupovat advokátsky, čili hledat v nich díry a způsoby, jak je obejít, ale měli by ctít jejich smysl. Z mého pohledu je to součást jejich kvalifikace, protože při výkonu funkce se budou především řídit ústavou, která není a nemůže být ve všech bodech konkrétní, a je třeba chtít se řídit tím, co je napsáno mezi řádky. Obdobný vztah by měli mít i k ostatním zákonům a nezneužívat toho, že zákony jsou někdy nepřesně napsané.

Dlouhodobě jsme také u prezidentské kampaně upozorňovali, že část nákladů - konkrétně mítinky před volbami - byla vlastně hrazena někým jiným. Obcemi, krajem či jinými subjekty. A nefér je, že se tyto náklady neobjevily v celkových nákladech kampaně Miloše Zemana. Takže interpretace v médiích, že kampaň Miloše Zemana stála tolik a tolik, zatímco kampaň jiného kandidáta stála třeba více, nebyla fér, protože do hodnoty nákladů nebyly zahrnuty srovnatelné údaje.

Budete považovat výjezdy do krajů za kampaň a peněžitě je oceníte?

Ano. Mítinky v rámci těch cest budeme považovat za součást kampaně a počítat do finančního limitu.

Na podzim jste dali pokutu 25 tisíc korun prodejci trik proti Babišovi s tím, že jde o kampaň.

U toho prodejce nešlo o trika, ale o reklamu na jeho e-shop. Ta reklama se šířila po internetu a naplňovala znaky kampaně tím, že tam bylo sdělení v neprospěch jednoho z kandidátů. Buď měla být ta reklama tak vyhotovená, aby nebyla kampaní a bylo to neutrální sdělení, nebo se mohla vyjadřovat v neprospěch určitého kandidáta, ale pak se ten subjekt měl zaregistrovat jako třetí osoba.

Měl se zaregistrovat, že dělá kampaň proti někomu, či pro někoho?

Když se registrujete jako třetí osoba, neuvádíte ve prospěch či neprospěch koho. Prostě vedete kampaň a můžete ji vést pro všechny nebo proti všem. Třetí osoba vždy vede kampaň na vlastní triko a nepočítá se do limitu žádného kandidáta nebo strany. Pokud někdo vede kampaň s vědomím kandidáta nebo strany, tak se nemusí vůbec registrovat a vykazuje to ten kandidát.

Ale po internetu či sociálních sítích běhala spousta výzev typu "podporujte Zemana", "podporujte Drahoše". I to byste mohli trestat?

Tam je důležitá dělicí linie napsaná v zákoně. Za kampaň je považováno to, za co se platí - nebo obvykle platí - peníze. Musí to být penězi ohodnotitelná záležitost. Proto jsme také v našich stanoviscích řekli, že normální sdělení na sociálních sítích nebo vlastními silami zhotovené nějaké malůvky a fotky nejsou kampaní. Až v situaci, kdyby to byla nějaká profesionální záležitost nebo věc, za kterou se platí, například za propagaci příspěvku na sociálních sítích, pak už to naplňuje znaky kampaně.

Když kraje či obce pomohly prezidentovi se zviditelnit například zapůjčením pódií a ozvučením, neměly by být potrestány podobně jako ten prodejce trik?

Ta podpora byla s vědomím kandidáta. To je důležitá věc. V tom případě se ten dotyčný nemusí registrovat. A ten kandidát má ty náklady vykázat na sebe. On o své vůli přijal bezúplatné plnění od těch obcí, on souhlasil s tím, aby tam bylo to pódium, ozvučení, on by měl být srozuměn s těmi náklady. A měl by je účtovat jako bezúplatné plnění.

Může ta kampaň, pokud to dopočítáte, přerůst přes limit 50 milionů korun? Miloš Zeman zatím ohlásil zhruba 30 milionů.

Nic nenasvědčuje tomu, že by to i po tom dopočítání mělo překročit 50 milionů. Tím spíš je pro mě nepochopitelné, proč se tak bránil započtení těch nákladů do kampaně. Šlo o čistou transparentnost, nehrozilo mu překročení limitu.

A jak spočítat dobrovolnickou pomoc, když se někdo zapojí a roznáší letáky či přesvědčuje lidi na ulici? Někteří to sami ohodnotili, jiní ne.

Zákon říká, že se počítá cena obvyklá. Tu ale zatím nikdo nezná. Má se stanovit s ohledem na minulost, ale toto jsou první volby, které se takto sledují. Takže toto je bod nula, ve kterém si začínáme tvořit data, na jejichž základě budeme při dalších volbách schopni říct, jaká je cena obvyklá jednotlivých technik kampaně.

Takže to budete muset sami počítat?

Ano. Vezmeme výkazy od všech stran a kandidátů napříč těmi 31 stranami či devíti prezidentskými kandidáty, podíváme se na vykázané náklady a na jejich základě dospějeme k ceně obvyklé. Pak to porovnáme s tím, co strany a kandidáti sami uvedli. Ty strany samy po pravdě řečeno úplně nevěděly, musely samy něco nastřelit. Často se nás ptali třeba lidé, kteří chtěli někde umístit transparent a ptali se, jak to nacenit. Řekli jsme jim, ať třeba zavolají do nejbližšího města, nějaké reklamky, a zeptají se, co by to stálo.

Jak to budete počítat v případě, kdy se nějaký úředník, který je placený ze státních peněz, výrazně angažuje v kampani jednoho kandidáta? A to i ve své pracovní době?

Tahle otázka by měla mířit na pana kancléře.

Já jsem nejmenoval.

Tak nějak jsem se dovtípil. Já už jsem dříve zmiňoval, že náš úřad je úplně zbytečně tlačen do situace, kde by se měl pídit po tom, jestli zaměstnanec státu vystupuje jako soukromá osoba a pak má být vykázán jako dobrovolník v kampani, nebo vystupuje jako zaměstnanec a potom ten kandidát získává od státní instituce, ať už je to kancelář prezidenta, nebo jiný státní úřad, bezúplatné plnění. A ten kandidát by to měl vykázat v nákladech na kampaň.

Tyhle dvoje volby byly první, na které dohlížel váš úřad. Pomohlo to k jejich transparentnosti?

Určitě. V průběhu kampaně jsme se mohli relevantně bavit o dárcích, které jsme dříve neznali. Dříve byli zveřejňováni až k dubnu následujícího roku ve výročních zprávách. Vlastně se nestalo, aby v nějaké masivní míře byla vedena anonymní kampaň, abychom nevěděli, kdo za ní stojí. Jen v prezidentských volbách jsme ne vždy věděli, kdo za ní stojí finančně. To se projevilo u spolku Přátelé Miloše Zemana, který říkal: To nejsou naše peníze, my je máme od někoho jiného. Ale vlastně odmítali říct od koho.

Na to, že to byly první volby, tak to nedopadlo až tak špatně v tom slova smyslu, jak někteří strašili před volbami, že tady budou nebohé babičky, které si na svou chaloupku vyvěsí podobiznu oblíbeného politika a budou dostávat nějaké horentní pokuty, které je zlikvidují.

Volební zákon je v mnoha ohledech nedokonalý, ale není to zmetek, myslí si Jan Outlý z Úřadu pro dohled nad financováním politických stran a hnutí. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

V Barmě pokračují demonstrace proti vojenské juntě

Desítky tisíc lidí vyšly v neděli do ulic barmských měst znovu protestovat proti vojenské juntě, která před více než měsícem násilím převzala moc v zemi. Demonstrace se podle agentury Reuters konají, přestože bezpečnostní síly v noci na dnešek provedly v největším barmském městě Rangúnu razie proti organizátorům protestů a opozičním aktivistům. Na řadě míst proti demonstrantům zasáhly bezpečnostní síly.

Podle záběrů zveřejněných na facebooku policie použila slzný plyn a zábleskové granáty proti účastníkům protestu ve městě Lašio v Šanském státě na severu země. V historickém městě Pugam, ležícím v centrální oblasti Barmy, policisté rozháněli demonstraci střelbou. Podle tvrzení sedmi svědků při tom použili ostré náboje. Zatím nejsou zprávy, že by tam byli mrtví či zranění.

Zdroj: ČTK
Další zprávy